Vařím ráda, úspěšně a kreativně. Na druhou stranu jsou potraviny mojí pracovní náplní, takže mě může vzít čert když se mi někdo snaží něco nakecat.

Vadí mi polotovary, například omáček, které neviděly maso ani z rychlíku, ale nevidím proč bych se měla pohoršovat nad párkem který obsahuje kůžovou emulzi - koneckonců si pak nemusím kupovat želatinu v kapslích na klouby.

Fascinuje mě přístup zodpovědných matek které by děťátku nikdy nedaly čokoládu, ale cpou ho neustále jen čtyřmi druhy potravin - kuře, ryba, rýže, zelenina - ale luštěniny, jogurty, ořechy, vejce a jiné potraviny obsahující látky nutné pro rozvoj těla nedodají.

Vytáčejí mě důchodci nadávající na kvalitu potravin kteří si nacpou košík těmi nejlevnějšími náhražkami. Prostě se nedá nic dělat, je třeba brát věci s rozumem. Velké supermarkety nás zásobují hromadou levných potravin s dlouhou dobou údržnosti.

Jasné, chtějí aby u nich každý nakupoval a aby se jim to ve skladech nekazilo. Díky tomu si i na malém městě nakoupíte třeba v neděli večer a docela dost lidí má práci (o platech a pracovních podmínkách radši nespekuluju, ale aspoň nejsou na ulici). Bylo by krásné kdyby si člověk mohl nakoupit v hokynářství čerstvé věci, ale ruku na srdce, jste ochotné zaplatit za to dvoj- až troj-násobek a smířit se s tím, že mléko musíte zpracovta do dvou dnů? Takoví lidé existují. Ti potom hledají soukromé farmáře, vozí si od nich zeleninu, vajíčka, mléko ... Věnují tomu spoustu času, energie a v neposlední řadě pohonných hmot. Není to pro každého.

Další otázkou je kvalita potravin. Rozčilujete se nad množstvím přídavných látek, ale zkuste si představit realitu. Takový salám: někdo musí odchovat prase, někdo musí prase porazit, rozporcovat, někdo musí maso zpracovat, okořenit, vyudit (nebo nechta vyzrát), někdo ho musí dopravit a prodat. Všichni tito lidé potřebují dostat za svou práci zaplaceno, takže se nedivte, že se naží vyrobit co nejvíc, nejlevněji a s dlouhou skladovatelností.

A jsme zase u toho, salám za 1000 za kilo s dobou údržnosti týden si moc lidí nekoupí, salám se zkazí a výrobce zkrachuje. Mimochodem - kurkumin léčí játra, riboflavin je vitamín B2 který si musíme dodávat v potravě, karamel snad každý zná, karoteny jsou antioxidanty a lykopen působí proti rakovině. To jen na okraj. ;-)

Na druhou stranu mě vadí, že se mi pod záminkou výrobku bez něhož se vaše zdraví neobejde prodávají cukr s mlékem a bakteriemi za cenu zcela nehoráznou. Ale mám možnost volby, tohle nekupuju. Radši si vezmu bílý jogurt, pokud zrovna nemám čas si ho doma vyrobit.

Tím se dostávám k tomu, jak to dělám já :-). Jednoduše nakupuju potraviny v jejich co nejméně zpracované podobě. Nepotřebuju palačinky v prášku, když mám doma mouku, vejce a mléko. Nepotřebuju fazole v konzervě, když mi stačí ráno nasypat hrst fazolí do hrnku a zalít vodou - večer jsou uvařené než nakrájím cibuli a maso. Nepotřebuju jogurt s šesti příchutěmi, když mi stačí bílý s domácí marmeládou. Nepotřebuju kořenící směs s vysokým obsahem soli, protože si umím smíchat papriku s pepřem sama. Ušetřím svůj organizmus i peněženku.

Nejsem vegetarián, jsem všežravec, ale jím zejména co mi chutná. Podmínkou je ovšem kvalitní zpracování. Naštěstí jsem tak byla vychována a šikovná maminka mě zásobuje domácím kysaným zelím, okurkami křehkými a chutnými, nebo třeba směsí nastrouhané zeleniny v soli na polévku - vydrží a výsledné jídlo se nemusí solit natožpak dohánět masoxem. Nové recepty miluju, ale důsledně vynechávám vegetu a v dezertech redukuju cukr na polovinu.

Vím že na mě národní potravinářský průmysl nezbohatne, ale nejsem na světě sama. Myslím že nejsem sama ani v tomhle přístupu. Klidně se o to podělím se zájemci, už dlouho mám pocit že bych měla zorganizovat něco jako přednášku - Odkud se berou potraviny a Jak je to s plísní a bakteriemi v kuchyni :-))

Eliza

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.


V zásadě na to jdeš asi hodně s rozumem a hlavně se zkušenostmi, které třeba někdo druhý nemá. Souhlasím s Tvým názorem o přecitlivělých matkách, které se pak z lenosti zachovají zcela jinak, než hlásají. Také jsem svým dětem občas zakoupila čokoládu. Naproti tomu modrého nanuka, ze kterého jim zmodralo pomalu i bělmo, už jsem odmítala. Když ovocnou přesnídávku, tak proč ne domácí, byla jsem mateřské, takže čas byl. Myslím, že s poctivostí se vaří dobře a alespoň v mezích možností i zdravě. Jsou věci, které lze vynechat, a člověk nemusí být hotový asketa. M.

Na redakce@zena-in.cz si povídáme o pytlíkové stravě kontra poctivém vaření.

Reklama