Díky včera vyhlášenému dnešnímu tématu jsem se dala do pátrání a během 24 hodin, jsem se z netu a vyprávění žijících rodičů dozvěděla, kdo byl a jak se jmenoval můj praděda z otcovy strany a praprapraděda z máminy strany.

Hledání na netu pradědy bylo vcelku jednoduché, neb jsem tušila, že jaksi zůstal v povědomí lidí a archívů.

Byl totiž hudební skladatel a dirigent, narodil se v Hranicích na Moravě, kde také hudbu vyučoval. V Praze působil jako lektor na AMU. Jeho skladby, sonáty, preludia apod. se jistě dají sehnat, ale já doma nic z toho nemám, jen jeho černobílé foto z mladých let. Byl to fešák, mohu-li posoudit.

Dokonce moje babička, jeho dcera, žijící do své smrti v Praze, kráčela v jeho stopách a dávala soukromě hodiny klavíru. V mládí tančila v Karlínském divadle coby baletka, kde se také seznámila se svým prvním manželem a otcem mého otce.

Ten tam v tu dobu pracoval jako osvětlovač. Později babička nastoupila svou uměleckou dráhu na "dráze". Konkrétně v dnešních Českých drahách. Tam poznala svého druhého muže, který na "dráze" pracoval v pozici vlakvedoucího.

V babiččině pokoji majestátně stálo nádherné černě lakované křídlo. Klavír zabíral polovinu místnosti, měla jsem tu čest si vždy na něm něco zabrnkat. Rozplývala jsem se, když mi babička zahrála skladbu od Mozarta "pro Elišku", tedy pro mě:-)
Také mi dávala soukromé lekce z baletu, ale jen tak okrajově. Tanec ale mám v krvi a toto podědil můj otec, já i můj syn. Na klavír nikdo nehraje. Možná další generace v sobě objeví svůj pradávný talent a hudební sluch po slavném prapraprapra...dědečkovi. Jeho bysta se kdysi skvěle vyjímala poblíž klavíru.

Po smrti babičky jsem onu bystu chtěla, ale rodinné svazky se její smrtí přerušily. Dodnes nevím, kde skončilo krásné černé křídlo a kde pradědova bysta.

V pátrání po předcích mé matky jsem došla o něco dále. Ale dalo to celkem fušku. Nicméně záznamy ze hřbitova, zveřejněné na netu hodně prozradily. V podstatě pocházím z učitelské linie z matčiny strany. Maminky děda byl dokonce "pan řídící" v Mirovicích nebo Písku. Stopy zde nejsou jasné a paměť pozůstalých už taky tolik neslouží. Já našla další stopu v Příbrami, kde žil, pracoval a byl pohřben můj prapraděda.

Mamči otec žil V Praze-Podolí, kde pracoval coby úředník. Zemřel v úctyhodných 93 letech. Pamatuji si jen, že byl zapřísáhlým odpůrcem kouření. Když jsem byla malá, posílal pravidelně 50 korun nám vnoučatům a mamce vystřižený článek z novin, aby jí přiměl přestat kouřit. Jeho snaha byla ovšem marná. I když dnes již matka x let nekouří, není to jeho zásluha.

Pátrání mě docela chytlo a myslím, že se dám do pátrání dalšího, abych zjistila, kam až náš rod sahá a kam dosáhne. Nadarmo mi neříkají "Sherlocku";-)

Příjemný rodinný den přeje...Elioza

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.


Přesně Ti rozumím, to napětí a očekávání i ten pocit, když člověk na něco přijde a dostane se dál. Fandím Ti a držím palec. Míša

Dnešní téma dne je stále o předcích.

Co o nich víte?

Znáte svého prvního vystopovatelného prapředka?

Odkud vedou vaše kořeny?

Svěřte se na redakce@zena-in.cz k jakému prvnímu známému předkovi jste se dobrali?

Dnes je bude chcípák a borec dne, mnoho vašich příběhů k tématu a nakonec  a i cena pro autora vylosovaného příspěvku.

Reklama