Přečtěte si vskutku stavitelský příspěvek od čtenářky Eliany, která společně s manželem dokázala téměř nemožné.

Krásný slunečný den,
dnes jsem ani psát nechtěla, protože shrnout stavbu domu do pár řádků mi přišlo jako napsat 10 bodů z celého života a že stavebníkův život je především podrobný soupis o zocelení nervů a svalů!

Když jsme koupili pozemek, měli jsme pocit, že to už je NĚCO! Všude kamení, jíl a písek, zem tvrdá jako beton. Dodnes mi není jasné, jak mohla nějaká flora prorazit tuto tvrdou šlupku a tehdy, už na našem pozemku, sklízel kombajn kukuřici. Když přijel technik na měření radonu, nemohl do té skořepiny zatlouci ani ocelovou tyč na odebrání vzorků. Ale toto byl vlastně už náš stavitelský pravěk.

Oba pracující jsme najali stavební firmu na hrubou stavbu. Byli to lenoši a my nad nimi museli stát div ne s bičem, aby tempo pokračovalo rychlostí deset cihel na lepidlo denně. Takže jsme na tu stavbu museli denně dojíždět. Přeskočím peripetie s hrubou stavbou... ač oba máme s mužem pracovní obor, která nemá se stavebnictvím  společnou ani tečku za větou. Když nám najatá firma špatně založila na sádrokarton, zakoupili jsme literaturu prolezli internet a pustili se do toho sami...tedy nejdřív s placeným pomocníkem z rodiny, který byl tak levý, že jsme ho propustili. Dělat sádrokarton v jedné křehké ženě a jednom laikovi podle knihy se sice časově protáhlo, překvapivě se však pečlivost vyplatila a z naší zástavby máme zatím sádroš bez závad. Bohužel se to nelíbilo mým plotýnkám. Takže nějaké ztráty tam přece jen byly.  Rozhodně mi nepřijde romantické, brousit sádrokarton a pak čistit ten prášek z celého domu, věcí...

Když už jsme tedy zvládli sádrokarton, muž natěšen se pustil sám do podlah a položil plovku, olištoval....též drží parádně, spíš ji náš králíkodlak dal zabrat, když si na lištách obrousil zoubky a drápky. Nadšení manželovi vydrželo i při montáži kuchyně a nábytku. Ale na co ho neužije, jsou terénní práce venku a jakákoliv práce venku...do toho jde s velkou nevolí. 

Naposledy udělal tedy brilantně podbytí na střeše a před rokem jsme dramaticky zdili plot, kdy se muž otrávil nějakýma chemikáliema ze vzduchu od sousedů a skončil v nemocnici. Ani to nás moc nebavilo, když jsem šplíchla umíchané kolečko betonu do díry od bagru na betonové pásy pod plot a muž se opřel o lopatu a zhodnotil to....“tak ještě devadesátkrát a je to.... :-)“

Alespoň mne ty naše peripetie vedli k založení stavitelského blogu, který měl svého času slušnou návštěvnost a kde tam píšu, jak žijeme, co kutíme, co nás potkalo....ano, ano muž mi přizvukuje, že bych tam měla napsat o tom jeho podbití jen, co dopíšu zážitky z dovolené...

Takže stavebníkům zdar a ať se všem v kutění daří! :-)
Vaše Eliana

pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven

_______________________

Ten blog je skvělý, ale může ho založit opravdu jen někdo, kdo něco takového opravdu zažil – tedy Vy :)
Děkuji, že jste nakonec napsala, s chutí jsem si početla a tak trochu mě i hřeje na duši, že je nás podobných víc..
Krásný víkend
Saša

Téma dnešního dne: Ženy na stavbě

  • Napište nám, kde bydlíte, jestli v domku, ve vile, v panelovém domě, a jak a zda jste se společně se zedníky, tesaři, elektrikáři, instalatéry a jinými řemeslníky podílely na jeho stavbě či přestavbě
  • Anebo jste třeba stavěli sami, jen s manželem a kamarády ?
  • Napište, jestli vás pomáhání na stavbě bavilo
  • Jestli jste s výsledným dílem spokojené
  • Napište i nějakou příhodu ze stavby / představby (domu, chaty, bytu), ať už veselou, nebo méně veselou, kdy jste třeba přišly na stavbě k úrazu. (se šťastným koncem))
  • Napište, jestli se fyzické práce na stavbě nebojíte

Já myslím, že ne. Vždyť co si budeme povídat, ženy jsou osobnosti silné, i co se práce týče …
Tak pište a posílejte i fotografie (nejvýš dvě). Těším se.

redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Jednu z šikovných „stavebních dělnic“ odměníme pěkným dárkem, který si může dát spolu s ostatními o pauze: luxusní arabskou kávou a čajem s českým černým rybízem...

kavacaj

Reklama