Rodina

Eli.emanuela: Babičky „kazičky“

Čtenářka s nickem eli.emanuela se dotkla ve svém příspěvku ožehavého tématu, které tu dnes ještě napadlo: a to výchova dětí ze strany babiček. Tento zajímavý příspěvek určitě stojí za přečtení.

Dobrý den, posílám příspěvek k dnešnímu tématu.

Babičky „kazičky“

Moc pěkné a podnětné téma, děkuji za ně.

U nás doma byla výchova hodně ovlivněna tím, že maminka byla samoživitelka, s velmi nízkým příjmem a bez alimentů. Musela se hodně ohánět (i 2 práce), aby své děti zvládla uživit. Žádný luxus jsme si dovolit nemohli, už odmala jsme se potýkali s tím, že jsme chudí. Pamatuji si ze školy situace, kdy se mi bohaté spolužačky smály, že chodím ve „strašných hadrách“. Mrzelo mne, když se mi spolužačka div ne s pláčem svěřovala, že už zase musí jet s rodiči do toho „blbýho Chorvatska“, zatímco já u teplého moře nikdy nebyla. A podobných příhod by se jistě našlo víc.

Od 15 let jsem chodila na brigády, abych si vydělala na své koníčky, abych mohla jet s přáteli pod stan, abych si mohla zajít večer za zábavou, ... Díky nevalné finanční situaci jsem se naučila vážit si peněz. Ale také jsem se naučila až příliš spořit, spíš škudlit, nezdravě „hamonit“.

Dnes už je finanční situace jiná. Já i manžel máme práci, a dva platy jsou holt víc než jeden. Již nemusím obracet každou korunu, když si chci koupit nové boty či kalhoty. Ale stejně, poznamenaná dětstvím, nenakupuji značkové oblečení, utrácím jen výjimečně, raději spořím. Co kdybychom o práci já nebo manžel přišli? Radši ať máme na účtě nějaký „polštářek“ pro horší časy, pro strýčka Příhodu.

Byla bych ráda, kdyby i naše děti věděly, že peníze nelze rozhazovat plnými hrstmi. Chtěla bych je naučit vážit si věcí, vážit si práce druhých. Bohužel, u dcery (skoro 5 let) se to příliš nedaří. Velkým problémem jsou totiž babičky, které jedinou holčičku v rodině rády rozmazlují. Ačkoli je s manželem prosíme, ať to s dárky nepřehání, babičky neposlechnou. Dcera dostává nové hračky nejen k Vánocům či narozeninám, ale i ke svátku a i jen tak, během roku.

A podle toho to u nás vypadá. Když se na ni zlobím, že ničí hračku, tak mi opáčí, že to nevadí, že se koupí nová. Hračky už i schováváme, aby jich neměla tolik. Vyprávíme jí pohádky o hračkách, které zlobivým dětem utekly. Zkoušíme prostě ledacos. Ale je to těžké. O to těžší, že když dcera něco provede a je u toho babička, tak ta prohlásí: „Jen ji nechte, vždyť je ještě malá, koupíme novou hračku...“

Bohužel, netýká se to jen hraček a postoje k věcem obecně. Týká se to i výchovy. Dokonce minulý týden došlo k paradoxní situaci. Dcera zlobila, bouchala do nákupního vozíčku a snažila se s ním praštit do auta. Babička ji chytila a postavila o kus vedle, aby jí v bouchání zabránila. Dcera se začala vztekat. Já jí přísně (bez křiku) začala vysvětlovat, proč se nám to nelíbí, co se může stát (poničení auta), ..., a babička na to hlasitě: „Nech ji!“

Uchylujeme se tedy k poslednímu zoufalému kroku - omezujeme návštěvy babiček, aby nám dceru moc nekazily. Je to smutné, ale nevíme, co jiného dělat. Nechceme, aby z našich dětí vyrostli výrostci, kteří si ničeho a nikoho neváží.

Máte-li radu, jak přivést babičky k rozumu, budeme vám za ni vděční.

S přáním pěkného dne

eli.emanuela

Pozn. red. Text nebyl redakčně upraven

________________

Tak doufejme, že nějaká maminka přijde s radou na pomoc. Já Vám ji bohužel nedám, protože sama jsem to nedokázala moc dobře řešit. akorát jsem se vždy se svými rodiči pohádala.

Je to generační problém ve více rodinách, to co nemohli rodiče dopřát svým dětem, se snaží, častokrát i přehnaně, vynahradit svým vnoučatům.

Děkuji za příspěvek a věřte, že se to spraví.

Saša

Téma dnešního dne 11. srpna 2011 zní: Známe hranice při výchově našich dětí?

s podtitulem: Dokážeme být soudní?

  • Kam až jsme ochotni zajít v požadavcích svých dětí?
  • Kde je hranice toho, co bychom svým dětem dali či nedali?
  • V čem bychom jim vyhověli, nebo nikdy nevyhověli?
  • Jak dlouho jsme ochotni je podporovat?
  • A čím? Penězi?
  • Umíme říct STOP?
  • Přijímají vše, co jim dáme za samozřejmost? (včetně plateb za různé zájmové kroužky)
  • Umí naše děti poděkovat?
  • Styděly se za vás někdy vaše děti?
  • A vy za ně?

Nebudu se už dále „hrát“ na psychologa a pokládat v bodech otázky. Vy mi určitě rozumíte a doufám, že i napíšete. O svých starostech i radostech, o tom, kam až jste ochotny při výchově a požadavcích svých dětí zajít.

Pokud se bude chtít některá maminka vyzpovídat, ale nebude chtít být jmenována, toto přání respektuji a příspěvek zveřejníme anonymně.

Pište prosím na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Za jeden vybraný příspěvek tentokrát odměním maminku i děti.

Děti dostanou dětskou hru Roztoč to na 30 a pro zdraví Marťánky. Maminka dostane kosmetiku Ryor.

darekkk

   
11.08.2011 - Příběhy - autor: Alexandra Stušková

Komentáře:

  1. avatar
    [6] Tina5 [*]

    Je to těžké, ale děti jsou vaše a vy za ně zodpovítáte a pokud babička nerespektuje vaše přání a vaše výchovné metody, má smůlu. Vyloženě vám hází klacky pod nohy a z vaší dcery dělá darebu. Nenechala bych si to líbit. Děti jsou velmi vnímavé a sama píšete, že už s babičkou začíná cvičit..

    superkarma: 0 12.08.2011, 07:35:08
  2. [5] mafi [*]

    Razím zásadu, ať si babička s dítkem poradí. Doma jsou pravidla, která platí a dítko tomoc dobře ví. U babičky simůže dělat co babička dovolí.

    superkarma: 0 11.08.2011, 23:14:42
  3. [4] eli.emanuela [*]

    Francaise — #3 S tím souhlasím. Rodiče na výchovu, prarodiče na rozmazlování, když je to jednou za čas, na dovolené a tak. Problém je, že prarodiče to takto nevnímají a i přes prosby a domluvy vnoučátka hýčkají až příliš. Alespoň, že s manželem jsme jednotní, že s námi jako rodiči dítě nemává ve stylu máma zakáže, tak poprosím tátu, ten mi to dovolí. Uvidíme, jak to bude do budoucna. Nezbývá, než doufat...

    superkarma: 0 11.08.2011, 22:37:23
  4. avatar
    [3] Francaise [*]

    Já bych se rozhodně snažila zabránit, aby babička kazila rodičovskou výchovu a autoritu. V krajním případě bych pohrozila, že pokud nebudou repektovat vaše výchovné metody a pravidla, nebudete je s vnučkou navštěvovat.  Něco jiného je, pokud je např. dítě u babičky na prázdninách nebo kratším pobytu. v tom případě platí, že  rodiče jsou na výchovu, babičky na rozmazlování. Dítě má totiž zafixována rodičovská pravidla a pobyt u babičky vnímá jako příjemný úlet a odpočinek. Když se vrátí domů, opět bude dodžovat pravidla. Ale babička nesmí narušovat výchovu v běžném životě.

    1. na komentář reaguje eli.emanuela — #4
    superkarma: 0 11.08.2011, 19:58:59
  5. [2] eli.emanuela [*]

    monkee — #1 monkee, díky za tip. Bohužel, také vyzkoušeno, bez výsledku. :( Nejcennější věci jsou dávno z dosahu a naše dítě devastuje nejčastěji hračky. Jedna babička je taková ta dobrá duše, "kvočna", co by děti chránila vlastním tělem. Na oko se zazlobí, ale naše slečna není hloupá, ví, že doopravdy se babička nezlobí. Začíná s babičkou tak trošku manipulovat... :( Ale co dělat, když se babička nechá... Doufám, že se to srovná dřív, než bude pozdě.

    superkarma: 0 11.08.2011, 19:45:21
  6. avatar
    [1] monkee [*]

    Dejte dítě babičce na delší dobu hlídat (třeba víkend) a  až jí rozbije i to, co by si chtěla uchovat, snad se chytí za nos. Prostě škodu musí utrpět babička!

    1. na komentář reaguje eli.emanuela — #2
    superkarma: 0 11.08.2011, 17:49:10

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme