Příspěvek k dnešnímu tématu, který poslala čtenářka s nickem eli.emanuela, pohladí na srdci i na duši. Je krásnou vzpomínkou na její milovanou babičku.

Dobrý den,
posílám příspěvek k dnešnímu tématu.

Dušičky - zláštní svátek
Dřív pro mě Dušičky vůbec nic neznamenaly. Jsem z rodiny, kde děti po několik generací přicházely na svět ve vlnách. Takže vlastně celé mé dětství jsem se se smrtí v podstatě nesetkala. Sem tam jsem slyšela, že nějaký hodně vzdálený příbuzný zemřel, ale jednak jsem byla dítě, jednak jsem toho příbuzného ani neznala, jeho smrt mě tudíž nijak nezasáhla.

Až nyní, v dospělosti. Jsou to už téměř tři roky, co zemřela moje milovaná babička. Byla takovým mým přístavem klidu a bezpečí. Uměla pohladit, usmát se, přehlédnout trojky na vysvědčení, pochválit za jedničku z češtiny (vždyť umět česky je přeci nejdůležitější!), ... Vím o jejích chybách, moje maminka si sem tam posteskne, jak to s babičkou bylo těžké. Já ji ale stále vidím svýma dětskýma očima. A stále mi moc chybí. V naší rozhádané, ukřičené rodině mi byla světlem.

A teď tu jsou Dušičky. Říkala jsem si, že bych měla zajít na hrob, zapálit jí svíčku. Dělá se to tak. Ale já nikdy nešla s davem. Mám takový pocit, že jsou lidé, kteří si na své zemřelé příbuzné vzpomenout jen jednou za rok, jen na Dušičky. Zapálí svíčku, protože se to tak dělá, aby je někdo nepomluvil.
Já na babičku vzpomínám po celý rok. Vzpomenu si na ni snad každý den. Dala mi totiž krásnou dečku pro dceru, své první a jediné pravnoučátko, kterého se dožila. Tou dečkou teď zakrývám své druhé dítě. Snad každý den, při pohledu na dečku, si na babičku vzpomenu. Na její laskavá slova, na klid, který vyzařovala.

Možná nemám potřebu jít na hřbitov právě proto, že babička je tu se mnou každý den, v mém srdci, v mých vzpomínkách. Možná i proto dušičky nijak zvlášť neprožívám.

Vzpomínat by se mělo po celý rok...

S přáním pěkného dne
eli.emanuela

Pozn.red. : Text nebyl redakčně upraven

______________

Milá eli, Váš příspěvek mi vehnal slzy do očí. Měla jsem taky takovou babičku, zemřela před šesti lety (neskutečné, jak ten čas letí). Není dne, abych si na ni nevzpomněla.
Děkuji za tento krásný příspěvek - naše babičky jsou tu určitě s námi !
Saša

 

Téma dnešního dne 1. 11. (s jednodenním předstihem) zní prostě a jednoduše - DUŠIČKY

Tentokrát nebudu klást žádné podotázky. Téma Dušičky je natolik silné, že určitě napíšete krásné příspěvky i bez bodů...

Pište na redakční e.mail: redakce@zena-in.cz

Jednu pisatelku odměním malým dárkem: knihou s příznačným názvem: Kniha duší. A k tomu přibalím luxusní čistící gel Solutions (ale ne na očištění duše, nýbrž na očistění pleti :)

darek

Reklama