Reklama

Podle nejnovějších zpráv vypustilo v loňském roce lidstvo do ovzduší rekordní množství plynu CO2, který je jedním z činitelů tak zvaného „skleníkového efektu“. Hlavní viníci? Čína, USA a Indie…

Ježto mám za sebou drobnou ekologicky zapálenou historii, znepokojila mě zpráva, že lidstvo v loňském roce opět vypustilo do ovzduší více CO2 než v roce jemu předešlém. O 564 miliónů tun! Což je šestiprocentní nárůst.

Ačkoli mezinárodní ujednání hovoří o snižování emisí, procento oxidu uhličitého ve vzduchu stále roste, hm... Hlavními producenty tohoto nejedovatého, leč nebezpečného plynu jsou Čína, USA a Indie. Dalším pozoruhodným faktem je, že rozvojové země naopak svůj „přínos“ do celosvětového mraku CO2 snížily o 10 %. A já se ptám, kde je chyba?

K čemu to může vést?

Ačkoli jsou lidé, kteří popírají globální oteplování, respektive vliv člověka na něj, plyn CO2 při něm hraje svou roli. V ovzduší je spolučinitelem „skleníkového efektu“, který si lze laicky představit tak, že teplo, které Země přijme ze Slunce, má menší šanci zase odejít zpět do vesmíru, jako by byla pod skleněným poklopem. To má zásadní vliv na klima. A protože jsme tvorové na klimatu závislí, tedy i na lidské životy ve všech smyslech tohoto slovního spojení, ať už jde jen o drobná nepohodlí v podobě nepříznivého počasí a s tím spojený životní komfort, po skutečně drastické výkyvy, které možná jednou neprodýcháme…

Co s tím?

Omezte přepravu auty na možné minimum, pěstujte květiny (CO2 je odbouratelný při fotosyntéze), zbytečně neplýtvejte elektrickou energií. I když se to zdá v jednotlivých případech zanedbatelné a mávli byste rukou nad tím, že přece vy sami nic nezměníte, to musí ti mocipáni, není to úplně tak.  Velké věci se vždy rodí z malého semínka, stejně jako stromy. A tak si dejme předsevzetí, že příští rok každý vysadíme někde v přírodě u potoka alespoň jednu rostlinu.