Novinky

ekleinovka: Můj nejhrůznější zážitek

Další příběh napsal perem čtenářky ekleinovky sám život. Někdy nám postaví do cesty opravdu strašné zážitky. Více již v jejím napínavém příběhu.

Pohodové úterý všem a hlavně beze strachu, úleku a následného šoku....i když,někdy je vlastně krásné se bát.
Když vezmu svoji osobu,myslím,že mám pro strach uděláno. Mám dosti drsnou školu života, která mne lecčemu naučila,poučila a posunula dál. Ale strach mívám,to přiznávám.

Můj nejhrůznější zážitek je hodně starý. Nebyla jsem na něj sama. Díky Bohu. Vracely jsme se s kamarádkou pozdě večer domů z večírku. Protože nám poslední spoj ujel, rozhodly jsme se pro zkratku. Tou byla cesta tři kilometry lesem. Dojely jsme na konečnou trolejbusem a dál už pokračovaly po svých. Spěchaly jsme. Mobily nebyly ještě ani ve fázi vývoje a spílání rodičů jsem měla živě před očima.Vůbec jsme si nevšimly,že nejdeme tmavým lesem samy.Cestou jsme ještě diskutovaly,smály se zážitkům z večírku. Najednou jsem zbystřila sluch. ,,Dělej,musíme zrychlit,“ pobízela jsem Markétu. Přidaly jsme do kroku,co to šlo. Podivné zvuky za námi,které jsem vnímala jako praskání suchých větviček, se přibližovaly. A hrozné funění. ,,Asi divočák,“ ječela Markéta a hledala nejbližší strom, kam by vylezla. ,,Nezdržuj,poběž,“rvala jsem ji za rukáv. Markéta hrozně řvala a nemohla se pohnout z místa. Před ní namísto divočáka stál chlap jako hora. Úplně ji paralyzoval. ,,Holčičky moje,samy v lese,to se nebojíte?“Promluvil hrubým hlasem. Alkohol z něj byl cítit na sto honů.

Než jsem se nadála, chytil mne pevně za ruku. Zabolelo to. Dostala jsem strach. A pořádný. Kousla jsem ho .Pustil sevření a s nadávkami se vrhl na Markétu. Ta stála na místě jako přikovaná. Povalil ji na zem. Vůbec se nebránila. Chlap z ní začal strhávat svršky. Popadla jsem první kámen,co mi přišel pod ruku. Vší silou jsem ho uhodila do hlavy. ,,Ty malá svině,Ty si budeš zahrávat?“ Pustil ji a vrhl se na mne. Kroutil mi ruce, jednu se mi podařilo vysmeknout a prsty jsem ho píchla do oka. Markéta se probrala z letargie. Zezadu ho kopla mezi nohy. Využily jsme okamžiku,kdy se svíjel bolestí na zemi a vzaly nohy na ramena. Držely jsme se za ruce a kličkovaly jako zajíci. Chlap se vzpamatoval a pokračoval v pronásledování. Jeho výhrůžky se rozléhaly široko daleko. Připadaly jsme si jako štvaná zvěř.

Najednou mi projelo hlavou: ,,Zalehnout,ani se nehnout“. Zalehly jsme do křoví, držely si rukama ústa, ani jsme nehlesly. Cítila jsem,jak rychle mi tluče srdce,pot stékal  v potůčcích po celém těle. Oči jsem měla plné hrůzy,strachu o holý život.O můj i Markéty. Byly to nejhorší chvíle mého života. Zdálo se mi,že kroky a funění chlapa jakoby se vzdalovaly. Ležely jsme tam potichu jako myšky hodně dlouho. Každý zvuk,který jsme vnímaly,v nás vyvolával další hrůzu. Konečně jsme se zvedly a klopýtaly pomalu lesem k domovu. Vypadaly jsme strašně. Oblečení potrhané,samá modřina a odřenina. Mně se na rtech a celé bradě objevil veliký opar. Markéta měla monokla a šrámy na krku. Tyhle fyzické bolístky ale nebyly vůbec nic oproti psychickému šoku. Doma byl jen táta,při pohledu na dvě zbědované,vystresované holky mu všechno došlo. Okamžitě nás naložil do auta a jeli jsme do nemocnice. Po ošetření výpověď na policii.....

Zkrátím to. Chlapa nenašli. My s Markétou jsme se ze šoku naštěstí brzy vzpamatovaly. Ale lesem už jsme samy nikdy nešly. Ještě teď nemám dobrý pocit, když jdu bez doprovodu. A to už uplynula spousta let. Když se tak ohlédnu zpět, měly jsme vlastně štěstí v neštěstí.

Přehodím výhybku. Je lépe myslet na hezké věci,které člověku přináší radost a klid nejen v mysli,ale i v duši. A umět se z nich těšit. Smát se. Milovat život a lidi kolem sebe. Rozdávat lásku. To je nedílná část mého já. A věřím, že většiny homo sapiens.

ekleinovka

pozn.red.: text nebyl redakčně upraven

______________________________

Tak to je „zážitek“, který vám rozhodně nezávidím. Chvilkami mi to připomínalo film Smrt stopařek, ještě, že jste se ubránily a měla jste ten spásný nápad si lehnout na zem a ani nedutat.
Děkuji Vám, že jste napsala a pokud jste s Markétou v kontaktu, tak ji pozdravujte (ale jen tak, bez připomínání)

Pěkný den v duchu s tím vašim krásným, posledním odstavcem ))
Saša  

Tématem dnešního vydání je: Strach a jak ho překonat. Máte bobříka odvahy?

  • Bály jste se něčeho tak, že vám až zdřevěněly nohy?
  • Jak překonáváte strach?
  • Napište historky, ať už současné, nebo z dětství
  • Napište i historky vašich dětí
  • Je pravdivé pořekadlo, že „Strach má velké oči“?
  • Uznáváte pořekadlo druhé: Když máš z něčeho strach, jdi a sáhni si na to!
  • Strach i odvaha mohou mít mnoho podob

Sáhněte si na dno své odvahy a napište nám o tom na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Těšíme se na vaše příspěvky

Jednu ze čtenářek odměním čerstvě praženou kávou Arabica (aby ji dala sílu bdít po celou noc) a zmatňujícím tónovacím make-upem od firmy Garnier  (aby nebyla bledá jako hrabě Drácula)

darecekk

   
11.07.2012 - Čtenářské příspěvky - autor: Alexandra Stušková

Komentáře:

  1. avatar
    [23] Kytinkak [*]

    tak tohle bych nechtěla zažít ani ve snu natož skutečně, hrozné

    superkarma: 0 12.07.2012, 07:32:18
  2. avatar
    [22] ekleinovka [*]

    Určitě byla pro nás výhoda,že měl upito.Jinak nevím.Markéta nechodí do lesa ani na houby....

    Ono to vyprchávalo postupně,mívala jsem tenhle zážitek hodně dlouho před očima a neklidné spaní.

    Byly jsme trdla,tuhle cestu jsme absolvovaly mockrát - ale za bílého dne,v noci vždy s doprovodem.Jednou samy ....

    superkarma: 0 11.07.2012, 20:24:55
  3. avatar
    [21] femme [*]

    děsný zážitek Sml15 Sml68 já zase nikdy nezapomenu, jak mě, cca 12letou holku, honil nějakej zrzavej úchyl po Gröbovce Sml31 Sml45 dělala jsem sice tehdy už asi 4 roky LA, ale nebýt jednoho tatínka, který byl jako jediný se svým malým potomkem na hřišti, kdo ví, jak by to dopadlo Sml80 

    superkarma: 0 11.07.2012, 20:24:06
  4. avatar
    [20] tajnostii [*]

    hrozný zážitekSml22

    superkarma: 0 11.07.2012, 20:08:33
  5. avatar
    [19] ondrasek74 [*]

    Takové zmetky vysvléct donaha a hodit do kopřiv a pak do basy s nimi Sml22

    superkarma: 0 11.07.2012, 19:20:43
  6. avatar
    [18] SNÍŽEK [*]

    oceňuji že jsi bránila kamarádku a strachy neutekla Sml67

    superkarma: 0 11.07.2012, 17:33:42
  7. avatar
    [17] hubajda [*]

    kdo by se po tom to zazitku nebal ja teda jo

    superkarma: 0 11.07.2012, 17:23:39
  8. [16] Rikina [*]

    To byla dost klika. Asi byl dotyčný opilý víc než bylo na první pohled zjevné. No, hlavně že to dobře dopadlo.

    superkarma: 0 11.07.2012, 14:46:32
  9. avatar
    [15] marianaant [*]

    Opravdu jste musely mít hrozný zážitek a vůbec se nedivím, že jste se dlouho bály. To že jste se zachovaly výborně na to jak jste byly malé , člověk musí smeknout.Sml59Sml59Sml59

    superkarma: 0 11.07.2012, 14:40:44
  10. avatar
    [14] Jindriska8 [*]

    Opravdu hrozný zážitek,který ti nezávidím a nevím,co bych si počala.

    superkarma: 0 11.07.2012, 14:24:16
  11. [13] Saritka [*]

    Tak jste  měly ještě štěstí, mohlo to špatně dopadnout.Sml16

    superkarma: 0 11.07.2012, 14:04:10
  12. [12] Bébéčko [*]

    úplně jsem se při čtení bála...

    superkarma: 0 11.07.2012, 13:48:20
  13. avatar
    [11] rusalka2008 [*]

    To je děs, měly jste víc štěstí než rozumu... ještěže tak!

    superkarma: 0 11.07.2012, 13:44:15
  14. [10] Trefa [*]

    Trefa:kdyz jsem to cetla,sel my mraz po zadech.nechtela bych to nikdy zazit.v noci jsem sama niky nechodila.

    superkarma: 0 11.07.2012, 13:26:45
  15. avatar
    [9] Hanyna [*]

    Člověče Ty máš tolik zážitků, že to je na jednoho člověka až příliš...Sml80 Ty 100% žiješ min. 3 životy v jednom.Sml22

    superkarma: 1 11.07.2012, 13:21:23
  16. avatar
    [8] ladouch [*]

    To je tedy příšerný zážitek, obdivuju Tě že jsi byla tak ducha přítomná, já bych asi zcepeněla na místě.Sml22

    superkarma: 0 11.07.2012, 13:13:38
  17. [7] anina4 [*]

    úplně mě mrazí v zádech po přečtení, tedy nechtěla bych být na vašem místě ...naštěstí to dobře pro vás dopadlo

    superkarma: 0 11.07.2012, 13:04:30
  18. avatar
    [6] Krupová [*]

    jednu dobu tady po městě šel strach z blázna, který za bílého dne přepadával lidi. A samozřejmě i v noci po odpolední či noční. Než ho dopadli, nosila jsem u sebe pepřák. Ten mi jediný dával aspoň kousek pocitu bezpečí. Popravdě ani nevím, jestli je ještě po těch letech funkční, ale nosím ho stále.

    superkarma: 0 11.07.2012, 12:58:54
  19. avatar
    [5] Jitullinka [*]

    No tak tohle bych zažít nechtěla...a asi nikdo z nás. Ještě, že to dopadlo takhle!

    superkarma: 0 11.07.2012, 12:47:04
  20. [4] Roland [*]

    Úplně mi při čtení naběhla husí kůže. Ještě, že to dobře dopadlo. A díky za poslední odstavec - pěkný, pozitivní. Ten bychom si měli všichni číst povinně hned každé ráno.Sml16 Znám ze svého blízkého okolí lidí, kteří jsou soustavně otrávení a přnáší negativitu na ostatní (i na mě).

    superkarma: 0 11.07.2012, 12:38:59
  21. [3] toupalova [*]

    naštěstí to dopadlo dobře..

    superkarma: 0 11.07.2012, 12:35:21
  22. [2] magic11 [*]

    ááá, holky pitomé, kdyby to maminka doma neříkala, taky teď děláte doma kázání, co Sml16 spoustu věcí člověk domyslí, až nastanou, protože mě - se to přece stát nemůže. Ještě že to dobře dopadlo

    superkarma: 0 11.07.2012, 12:32:36
  23. avatar
    [1] Hanula [*]

    Sml31uf uf uf - to musela být hrůza - uf.....

    superkarma: 0 11.07.2012, 12:27:30

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme