ekleinovka: Je to na rozhodnutí obou partnerů

ekleinovka: Je to na rozhodnutí obou partnerů

I když téma porody je hodně intimní a choulostivé, ani další trojnásobné mamince, čtenářce ekleinovce to nedalo, a o své vzpomínky se s námi podělila.

Téma porody je myslím dosti choulostivé a je to víceméně intimní záležitost partnerů....
Ale - nedá mi to, abych krátce nenapsala . Téma tatínek k porodu ano či ne. Je to opět na rozhodnutí obou partnerů. Já osobně bych tam partnera uvítala, protože je určitě velkou oporou. Člověk má vedle sebe osobu svému srdci nejbližší, je klidnější, více spolupracuje a navíc, spatřit novorozeného potomka v okamžiku zrození společně, je určitě velkým pojítkem mezi oběma. Beru narození dítěte jako zázrak. Pocit nepopsatelného štěstí, radosti, zároveň i úlevy, že vše dobře dopadlo.
Když prvně sevřete svého mrňouska do náruče, v tu chvíli vám dojde, že se z vás stala máma a to na plný úvazek. Ráda a s velkou láskou jsem se o své potomky starala, bylo to pro mne opravdu poslání.

Když jsem čekala své druhé dítě, tatínci samozřejmě k porodu nesměli. Doprovodili vás na oddělení, tam vás přebrala sestřička, která buď měla náladu, nebo se jí vráska mezi očima prohlubovala a její přístup už nebyl vůbec vlídný. No nic. To jen všeobecně. Teď konkrétně k mé osobě. Termín jsem ještě neměla, tak jsme vyrazili do kina na psychothriller. Ten mne tak rozjel, že se mi rozjel nečekaně i porod. Ale všechno šlo strašně rychle. Záchranka dorazila , naložili nás oba, příjem se nestačil a tak mne vezli za asistence muže rovnou na sál. Tam jen stačili zachytit novorozeného syna a bylo hotovo. Protože to byla rychlovka, nikdo si nevšímal mého blednoucího muže, který tam stál jako opařený a nemohl popadnout dech. Až když mi synka položili na bříško, personál zjistil, že je tam cizí chlap a celý se třese. ,,Vyražte toho chlapa,“ zavelela sestra. Doktor jí ale oponoval. ,,Na co, vždyť tu je celou dobu s námi, dejte mu syna do náruče.“ A bylo. Takže napůl omámený muž si pochoval synka a poté vrávoravě vyšlápl ze sálu. Daleko nedošel. Spadl na chodbě jako podťatý a museli ho probírat. :))

Posledního potomka - konečně dcerku, jsem rodila císařem. Tatínek byl u mě a na pokoj už za námi mohl docházet, kdy chtěl. V té době už byl u nás zavedený nově i rooming, takže můžu srovnávat. Samozřejmě, že ten poslední byl nejlepší ,ať se na věc důkladně podívám ze všech stran. Prostě to nemělo chybu. 

Krásné úterý plné sluníčka a dobré nálady
ekleinovka

^{Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven}

_______________________

^{Děkuji Vám, že jste napsala, zkušenosti máte opravdu bohaté a myslím, že děti mohou být rády za takovou maminku, jako jste Vy. Ať se Vám i jim v životě daří :)
Saša}

Téma dnešního dne: Tatínci u porodu (a po porodu)

• Co byla první slova vašich partnerů, manželů, když svého potomka uviděli?
• Plakali? Byli rozpačití?
• Slavili a slavili?
• A byli i u porodu?
• Zajímají mě důvody, proč partnera u porodu chcete.
• Jak se u porodu chovají?
• A ty, které muže u porodu neměly, chtěli byste ho tam dnes mít?

O mužích u porodu (a po porodu) pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Moc se těším na vaše historky.
Jednu z pisatelek odměním pěkným dárkem. Pokud se jí narodila dcerka, tak přijde vhod Kuchařka pro dceru. A pokud má syna, může ji schovat třeba pro vnučku.