Reklama

V předešlém příspěvku jsem psal, že už do peněženky nemusíte sáhnout, máte-li „all inclusive“.
To není tak úplně pravda, pokud se rozhodnete, že válení se u moře a čtení časopisů není tak úplně všechno, co od Egypta očekáváte, a chcete vyrazit za hranice hotelu a pláže.

A k tomu slouží fakultativní výlety, kterých vám nabízí zástupce cestovky hned několik, ale které se nedají koupit dopředu doma a za koruny.
Zde ovšem přijde věta, kterou asi zástupci cestovek nebudou vidět rádi: ceny, za které vám nabízí Vaše cestovka tyto zájezdy, jsou daleko od nejlepších. Stačí jít po ulici o kousek dál a koupíte stejný zájezd za poloviční cenu.
Ale zase je to bez česky mluvícího průvodce, takže babo raď.

My jsme si zvolili hned tři výlety za celkovou cenu balíčku, která se samozřejmě taky platí v dolarech nebo v euro.
Mým koníčkem je potápění, nebo alespoň šnorchlování, pro což je Rudé moře jakoby stvořeno. To si rozhodně nenechte ujít. Korály jsou většinou dostupné už ze břehu a jsou plné nádherných barev a ryb. Ale výlet lodí na širé moře nebo na blízký ostrov Giftun je o to krásnější.
Pro milovníky egyptských památek doporučuji výlet do Luxoru (což byl náš druhý zájezd) a do Kahiry. Nelze přece být v Egyptě a nevidět pyramidy. To je jako být v Paříži a nevidět Eifellovku, takže jsme se zapsali i na tento výlet. Celková cena 145 dollarů. Z Hurghady je to do Luxoru asi 4 hodiny autobusem, ale vzhledem k fundamentalistickým útokům na turisty před 10 lety platí v Egyptě přísná bezpečnostní opatření. Všude uvidíte po zuby ozbrojené vojáky s nápisem na rukávech „Turistická policie“, která má za úkol chránit turisty před atentátníky.

Všechny autobusy ze všech hotelů se shromáždily na seřadišti, dopředu konvoje umístila policie ozbrojené vozidlo a konvoj uzavíralo druhé. Jelo nás asi 60 autobusů v nekonečné koloně, pečlivě střežené bdělým okem policie. Projížděli jsme každou chvíli kontrolními stanovišti po celé cestě až do Luxoru, kde si spočítali, že žádný autobus neunesli teroristé.
Náš průvodce si sice myslí, že toto opatření už není zdaleka zapotřebí, ale když vláda o něčem rozhodne, trvá jí věky, než to zruší, i kdyby to byla sebevětší blbost (mluvím o vládě egyptské, aby nedošlo k nedorozumění!).

V Luxoru jsme navštívili obrovský komplex chrámu v Kaarnaku, kam by se rozlohou vešlo 10 vatikánských katedrál. Zde se mohlo fotit bez omezení, což jinde není tak samozřejmé.

V nepříjemném vedru jsme pořád nosili lahve s pitím, které jsme jednak zakoupili, jednak dostali v hotelu a ještě vyfasovali v autobuse.
Nevyplácí se to podceňovat!

Po obědě na břehu Nilu jsme se přeplavili na druhou stranu, kde už na nás čekal náš autobus a odvezl nas k Memnonovým sloupům a do alabastrové dílny.
Další zastávkou bylo Údolí králů, naleziště 54 královských hrobů, (55. hrobka je již objevená, ale ještě nepřístupná. Zde bylo pochováno 55 synů faraóna Ramsese II.) V tomto údolí byla rovněž v roce 1924 objevena nejslavnější hrobka Tutenchámona H.Carterem, která snad jediná byla nedotknutá a nevykradená. Její obrovské poklady jsou dnes umístěny v Egyptském muzeu v Káhiře.
Všechny hrobky jsou úplně prázdné, není v nich vůbec nic, pouze zatuchlý horký vzduch a krásně pomalované stěny.

V tomto údolí, kam jsme dorazili v poledne, je na slunci přes 65 a ve stínu 42 stupňů.
Údaj o teplotě ve stínu je pouze akademický, protože v tomto údolí žádný stín není!!! Několika lidem se udělalo špatně (úpal s úžehem) a někteří dokonce označkovali vyprahlé skály pozůstatky svých snídaní.

Údolí má zvláštní atmosféru, historicky slavnostní, je to krásný pohled až na to, že tam není nic vidět.
V ceně vstupenek do tohoto údolí je prohlídka tří libovolných hrobek (kromě Tutenchámonovy, za tu se musí platit zvlášť). Venku v údolí se smí fotit, v hrobkách nikoliv, a videokamery se musí odevzdat při vchodu do údolí.
Filmovat se nesmí nikde a nic.

Jediný vícepatrový chrám královny Hatšepsut potom uzavřel náš druhý výlet.