Rodina

Edice Otvíráme: Škoda každého dne, který dítě neprožije v rodině

Naše cesta k náhradnímu rodičovství začala před 11 lety. Měli jsme pětiletého a ročního syna a chtěli do rodiny přijmout další dítě. Prošli jsme psychologickými testy, absolvovali přípravku a po roce odjeli do KÚ adoptovat krásnou téměř tříměsíční Janu.

adopce

Léta plynula, děti rostly a já nastoupila do práce. Rozhodli jsme se přijmout další dítě, tentokrát do pěstounské péče. Po dalších psychologických testech i přípravce k nám po dvou letech čekání přišel pětiletý Rom Petr (starším dětem tehdy bylo 14, 10 a 8 let).

Kvůli navázání kontaktů s „biorodinou“ jsme začali spolupracovat s Institutem Natama. Věděli jsme totiž, že maminka chlapce v DD navštěvovala a vztah bude chtít zachovat.

První měsíce byly velmi náročné pro Petra, pro nás i pro ostatní děti. Jeho projevům a chování jsem často nerozuměla. Nechápala jsem propastný rozdíl mezi jeho inteligencí (v pěti letech se rychle naučil číst, psát a počítat) a chováním (vztek, agrese proti sobě, vůči mně i ostatním dětem). Konzultace v Natamě nám pomohly. Absolvovali jsme v Natamě základní výcvik pro žadatele a pomalu začínali chápat, jak se kterými Petrovými projevy pracovat a jak pomáhat dalším dětem, aby se náš život vrátil k normálu.

Úlevu přineslo stěhování do většího bytu. Po Petrově příchodu jsem zůstala téměř půl roku doma - pobírala jsem dávky pomoci v mateřství a čerpala dovolenou. Po opětovném nástupu do zaměstnání jsem musela úvazek zkrátit na polovinu.

Petr již s námi žije třetím rokem. Poprvé od jeho příchodu k nám mám konečně pocit, že si je u nás jistý. Přichází již za mnou se svými problémy. Ale stále vidím, že stačí málo, aby jistotu ztrácel i znovu nalézal.

Petr se s biologickou matkou občas vídá. Žil s ní téměř do tří let a je možné, že kdyby se jim tehdy věnovali terénní sociální pracovníci, v dětském domově by skončit nemusel. Matka si pak nepřipouštěla, že pobyt v dětském domově dítěti nesvědčí.

V posledních letech vyplouvá na povrch také raná deprivace naší Janičky, která v KÚ strávila „jen“ tři měsíce. Právě ty nejdůležitější měsíce, kdy měla získávat od okolí co nejpozitivnější zpětnou vazbu. Přestože ukotvení v naší rodině mnohá z  traumat smazalo, s některými se potýká dosud.

I ona toužila znát svůj příběh, poznat maminku a zjistit něco o svém odchodu z původní rodiny. S biologickou maminkou se již setkala, což se zatím jeví jako přínosné. Odpověděla jí na její otázky a také nám se s Janou nyní lépe hovoří o minulosti.

Naše děti miluji. Každé jinak, protože každé z nich je jedinečné. Přestože některé okamžiky při výchově nejsou jednoduché, život s nimi je prima.

Závěrem: ani jedna z přípravek, které jsme absolvovali, nás nepřipravila na to, co po příchodu dětí následovalo. Státní úředníci, s nimiž jsme přišli po přijetí dětí do kontaktu, často neměli o problematice NRP ani tušení a nebyli schopni ani základní orientace v legislativě. Náhradní rodič si musí vše sám nastudovat a na úřadech se nenechat odbýt.

Jako důležitá se mi jeví psychologická podpora pěstounských rodin. Dobré je, pokud jsou pěstouni s podpůrnou organizací v kontaktu již před přijetím dítěte. Podrobné zhodnocení situace pěstounské rodiny napomůže vhodnému umístění dítěte do odpovídající rodiny.

Děti potřebují znát informace o svých biologických rodičích. Přiměřené jejich věku a pokud možno v pozitivním světle, vždy ale pravdivé.

Vědci dokazují, že pobyt v ústavech je pro děti velmi zatěžující. Pokud zde dítě pobývá od prvních měsíců po narození nebo dlouhodobě, odnáší si do života traumata. V Senátu nedávno zaznělo, že je škoda rušit „to, co u nás dlouhodobě funguje“ a „zavírat ústavy, které často bývají v krásných historických budovách“. Jsem přesvědčená, že je především škoda každého dne, které dítě nemůže prožít v rodině. Věřím, že nyní projednávaná novela zákona o sociálně právní ochraně dětí přispěje ke zlepšení neuspokojivé legislativy.

Markéta Švejdová

Čtěte další příběhy z Edice Otvítáme

   
14.11.2012 - Děti - autor: (red)

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [32] reditelka [*]

    Mám v sousedství dvě rodiny, které adoptovaly děti, nemají to snadné, ale zvládají to skvěle. Moc si jich vážím.

    superkarma: 0 20.11.2012, 07:28:00
  2. avatar
    [31] kapkamore [*]

    Není to jednoduché vychovávat cizí dítě..

    superkarma: 0 15.11.2012, 20:52:22

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [30] ekleinovka [*]

    Už poslouchám v tv negativní reakce....

    superkarma: 0 14.11.2012, 19:27:31
  2. [29] V19 [*]

    Moji švagrovci si osvojili 3-mesačné bábätko, teraz má už 40 rokov, občas sa stretáva s biologickom matkou.

    Švagrina je telesne postihnutá už 25 rokov a adopt.syn aj

    s manželkou sa o ňu starajúSml67

    superkarma: 0 14.11.2012, 19:03:24
  3. avatar
    [28] Jindriska8 [*]

    Smekám před těmi,co dokážou vychovat a vzít si do pěstounské péče dítě.Sml22

    superkarma: 0 14.11.2012, 18:52:39
  4. [27] jerenika [*]

    ladouch — #22 kéž by...

    superkarma: 0 14.11.2012, 17:37:19
  5. [26] Saritka [*]

    Není to jednoduché pro nikoho.Sml23

    superkarma: 0 14.11.2012, 16:30:17
  6. avatar
    [25] hubajda [*]

    ladouch — #22 ja se pridavam stejne si myslim ze ne vsechny najdou domov

    superkarma: 0 14.11.2012, 13:01:07
  7. [24] honzule8 [*]

    je moc důležité aby dítě mělo faj rodinu  a když náhradní rodina bude přověřená a spolehlivá, je to to nejlepší co ho může potkat.

    superkarma: 0 14.11.2012, 12:23:22
  8. avatar
    [23] wich [*]

    Začlenit co nejvíce dětí do rodinného života je určitě dlouhodobým ušlechtilým cílem, ale i tak je to hodně individuální. Už jsem se setkala s kočkou, dnes už dospělou, co s odstupem času tvrdí, že v dětském domově jí bylo milionkrát lépe než v rodině, kam byla začleněna Sml80

    superkarma: 0 14.11.2012, 11:41:14
  9. avatar
    [22] ladouch [*]

    Moc si přeji, aby to vyšlo a aby co nejvíce dětí našlo náhradní rodinu.Sml58Sml58

    1. na komentář reaguje hubajda — #25
    2. na komentář reaguje jerenika — #27
    superkarma: 0 14.11.2012, 10:22:21
  10. [21] magic11 [*]

    jde o to, jestli je dostatek náhradních rodin pro děti umístěné v těchto ústavech. Já náhradní rodiny obdivuji, sama bych to asi dělat nemohla

    superkarma: 0 14.11.2012, 10:02:18
  11. [20] babca [*]

    Přeji všem dětem zázemí v rodině ať už biologické nebo náhradní

    superkarma: 0 14.11.2012, 09:45:53
  12. [19] doginka [*]

    Lidi,kteří poskytnou náhradní rodinu , mají můj obdivSml67

    superkarma: 0 14.11.2012, 09:30:26
  13. avatar
    [18] tajnostii [*]

    Není to jednoduchéSml23

    superkarma: 0 14.11.2012, 09:24:53
  14. avatar
    [17] rusalka2008 [*]

    Vychovat cizí děti a dopřát jim rodinné zázemí je moc fajn, ale ne každý to může dělat...

    superkarma: 0 14.11.2012, 09:03:53
  15. avatar
    [16] black.bird.third [*]

    Je moc potřeba lidí, kteří si vezmou cizí dítě za vlastní a chtějí ho vychovat.

    superkarma: 0 14.11.2012, 08:59:25
  16. avatar
    [15] gerda [*]

    Pro ty děti je obrovské štěstí, že se pořád najdou trpěliví a laskaví lidé, pro které je smyslem pomáhat jiným. Já mám, myslím, dobré sociální cítění, ale znám své hranice. Nedokázala bych si poradit s problémovým dítětem.

    superkarma: 0 14.11.2012, 08:55:42
  17. [14] step1 [*]

    Lidi, kteří si berou děti do pěstounské péče nebo za vlastní, obdivuji. Držím Vám palce, ať vše probíhá v pohodě. Sml67

    superkarma: 0 14.11.2012, 08:45:27
  18. [13] Roland [*]

    Hanula — #12 Připojuji se, můj také.

    superkarma: 0 14.11.2012, 08:31:25
  19. avatar
    [12] Hanula [*]

    Sml67můj obdiv

    1. na komentář reaguje Roland — #13
    superkarma: 0 14.11.2012, 08:25:02
  20. avatar
    [11] Hanyna [*]

    Smekám před VámiSml22

    superkarma: 0 14.11.2012, 08:22:08
  21. avatar
    [10] vmarta [*]

    musí to být těžké....

    superkarma: 0 14.11.2012, 08:04:07
  22. avatar
    [9] ivory [*]

    musí to být hrozně těžké...obdivuji lidi, kteří to dokážou Sml16

    superkarma: 0 14.11.2012, 07:54:19
  23. avatar
    [8] Žofie [*]

    Není to jednoduché Sml22

    superkarma: 0 14.11.2012, 07:43:41
  24. avatar
    [7] lenig [*]

    měla jsem chlapečka v PP, vím, co to obnáší a že to není vůbec žádní sranda, ale zase to naplnění, která žena má, které jí to děťátko dá, je neskutečné Sml16

    superkarma: 0 14.11.2012, 07:39:38
  25. [6] jithule [*]

    no je to těžké

    superkarma: 0 14.11.2012, 07:33:48
  26. avatar
    [5] blesksoft [*]

    není to legrace vzít si dítě s tím, že když jsem vychovala vlastní dokážu i cizí není to tak a bohužel tam se naráží

    superkarma: 0 14.11.2012, 06:55:53
  27. [4] Trefa [*]

    Trefa:vzit si dite do pestounske pece je velice tezke.ne vzdy se to vydari.a nektere deti po letech chteji znam sve biologicke rodice.

    superkarma: 0 14.11.2012, 06:52:10
  28. [3] lidicka [*]

    Ne všechny děti jsou umistitelné do náhradních rodinSml22

    superkarma: 0 14.11.2012, 06:51:07
  29. avatar
    [2] Kytinkak [*]

    vedle sousedka měla asi 4 děti v pěstounské péči a podle jejich chování k dětem mi připadlo, že to dělají jen kvůli  penězům, děti jsem litovala

    superkarma: 0 14.11.2012, 06:25:32
  30. avatar
    [1] tepito [*]

    Před lety jsme měli zájem o pěstounství,na sociálce nám ale vysvětlili,že dětem je v dětském domově dobře...

    superkarma: 0 14.11.2012, 05:50:20

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme