.

Edice Otvíráme: Potřebujeme slyšet jasné slovo, říká ředitel dětského domova

Bulvár

Edice Otvíráme: Potřebujeme slyšet jasné slovo, říká ředitel dětského domova

Začínal jako učitel, pak se věnoval sedmnáct let mimoškolní výchově. Dnes Alexandr Krško řídí už šest let Dětský domov v Novém Strašecí a o jeho práci s uznáním hovoří odborníci i spolupracovníci domova z neziskového sektoru.

děti

„V minulosti jsem se vždycky vedle svého povolání věnoval řadě dalších aktivit, ale nikdy jsem nenašel odvahu jít na volnou nohu,“ vzpomíná muž, který byl mj. jedním ze zakladatelů časopisu Lidé a hory a jeho prvním šéfredaktorem. „Kvůli rodině jsem dlouho chtěl mít jistotu pevného zaměstnání. A když už jsem se odhodlal, že to přece jen zkusím, objevil se konkurs na místo ředitele zdejšího domova. Říkal jsem si, že by to mohla být dobrá zkušenost, a přihlásil jsem se.“

Konkurs vyhrál, a než místo přijal, čtrnáct dnů si všechno důkladně rozmýšlel. „Dneska už vím, že jsem se tenkrát rozhodl dobře. Protože bez ohledu na všechny problémy, které tohle povolání nese s sebou, už šestý rok chodím rád do práce.“

Jako v rodině

V dětském domově v Novém Strašecí žije čtyřiadvacet dětí. Nejmladšímu je deset, nejstarší jsou dva dvacetiletí vysokoškoláci. Jsou rozděleny do tří rodinných skupin, z nichž každá obývá samostatný byt – moderně vybavený obývací pokoj, kuchyň, obytné pokoje i kompletní příslušenství. To všechno napomáhá simulovat rodinné prostředí, malá kapacita domova také umožňuje individuální přístup. Každá skupina navíc sama hospodaří s penězi, které má na svůj provoz.

„Tohle je model, který jsem částečně převzal od Martina Lněničky z Dětského domova v Dolních Počernicích. Když jsem nastoupil, navštívil jsem řadu domovů, abych viděl, jak to kde dělají a co z jejich zkušeností bychom mohli využít u nás,“ říká Alexandr Krško. „Takže každá skupina dostane na začátku měsíce zálohu, kterou na jeho konci musí vyúčtovat. Z těch peněz si pod dohledem vychovatele hradí všechno – od oblečení po jízdné do školy... Sami si perou, uklízejí, připravují snídaně a večeře, o víkendech a prázdninách i obědy. Jen pro obědy přes týden jsme zachovali naši malou jídelnu.“

A jak děti vyjdou s penězi? „Je to jako v rodině – občas se stane, že nevyjdou,“ říká ředitel. „Ale pokud si to obhájí, tak jim pomůžeme. Jsou to situace, kdy vám třeba během měsíce přijdou dvě nové děti, každé z nich s igelitovou taškou, v níž má panenku a dvoje ponožky. To se pak rozpočet prostě musí přeskupit.“ Děti ale do všeho vidí, o výdajích s vychovatelem otevřeně diskutují, a učí se tak samy hospodařit.

Nejsou tu ale jen povinnosti. Domov dětem nabízí i aktivní využívání volného času – pracuje tu několik kroužků, od dramatického a hudebního až po turistický, pro výtvarně založené děti tu mají i vlastní keramickou pec. Sami se podílejí na organizaci nejrůznějších sportovních turnajů a dalších akcí určených i pro veřejnost. Vychovatelé v čele s ředitelem se snaží, aby děti nezůstávaly izolovány v domově a co nejvíc se setkávaly s vrstevníky z fungujících „zdravých“ rodin. I to jim pomůže získávat sociální kompetence.

Z projektu do projektu

„Každý měsíc mám několik telefonátů z nejrůznějších neziskovek či sdružení, které mi sdělují, že pro nás připravily projekt a jestli s nimi jdeme do toho – a diví se, když řeknu, že ne. Musím je odmítat, děti z našeho domova už se účastní pěti projektů a mají tolik aktivit, že už další prostě nezvládnou. Ani moje vlastní děti nejsou tak zaměstnané,“ říká Alexandr Krško. Netají se tím, že na řadu projektů se dívá velmi kriticky.

„Teď je třeba v kurzu finanční gramotnost, takže řada sdružení má projekty na zážitkové kurzy finanční gramotnosti. Vodí děti do banky a zážitkovým způsobem je tam učí vyplňovat složenky, když to trochu zjednoduším. To jsou ale přece věci, které umíme taky. Vždycky se jich ptám: Proč naopak nezačnete u nás a nejdřív si nezjistíte, co bychom potřebovali my? No a oni s tím jdou o dům dál, kde uspějí... Myslím, že tu tečou miliony z evropských peněz do věcí, které nejsou potřeba. My samozřejmě také spolupracujeme s několika neziskovkami a sdruženími, ale ta spolupráce už je vyzkoušená a efektivní, vědí přesně, kde nám mohou pomoci. Přibírat další a další, v tom nevidím velký smysl.“

Navíc peníze na potřebné výdaje si domov umí sehnat sám. „Získáváme je z podnikových grantů, z fondů kraje, měst, ministerstev, od sponzorů,“ říká Alexandr Krško. „Je to nepoměrně jednodušší a navíc tu není potřeba nic předfinancovávat. A hlavně, agenda spojená s evropskými granty je tak rozsáhlá a náročná, že už na ni nemám prostě kapacitu. Třetinu mé práce tvoří v současné době vymáhání peněz – podávání návrhů na exekuci, trestních oznámení a podobně. Protože rodiče dětí jsou ze zákona povinni platit nám příspěvek na péči o dítě umístěné v domově a výživné. To ve většině případů neplatí, ale protože jde o peníze státu, jsem povinen je vymáhat. To je pro mě prioritní, ačkoliv vím, že z toho nedostanu skoro nic.“

O krok napřed

Dětský domov v Novém Strašecí ale neřeší jen každodenní provoz; v zájmu dětí se věnuje řadě dalších služeb nad rámec těch, jež mu ukládá zákon. S vědomím, že dítě patří především rodině, snaží se spolupracovat s biologickými rodinami. „Vyhledáváme i příbuzné v okruhu širší rodiny a často se nám podaří umístit dítě – když už se nemůže vrátit přímo ke svým rodičům – u někoho z té rodiny širší, nebo mu u ní aspoň zajistit do budoucna nějakou podporu. V tom jsme, i díky velmi dobré spolupráci s příslušnými orgány sociálně právní ochrany dětí, velice úspěšní,“ říká Alexandr Krško. Domov také aktivně vyhledává pěstounské rodiny a pomáhá pro ně zajišťovat kvalitní vzdělávání – v tom zase spolupracuje s Katedrou sociální práce FF UK.

A velkou pozornost věnuje i doprovázení dětí, které domov opouštějí. Každému mladému člověku, který odchází, pomohou najít práci i ubytování. „Zajistit práci není takový problém,“ odmítá ředitel myšlenku, že v době krize se hledá těžko. „Spolupracujeme s několika personálními agenturami, vstříc nám vycházejí i spřízněné firmy v regionu, řada z nich je našimi sponzory. Daleko větší problém je, aby si děti práci udržely – v tom smyslu, aby do ní chodily,“ dělí se ředitel o svou zkušenost. Zejména u dětí, které se po dosažení zletilosti vracejí do původní rodiny, existuje totiž velké riziko, že sklouznou zpátky k původním nežádoucím modelům chování.

Podobně se všem potřebným postarají o ubytování. „Do této chvíle jsme využívali jen startovací byty Klubu přátel dětí dětských domovů, občanského sdružení, které působí v Novém Strašecí už asi patnáct let,“ říká Alexandr Krško. „Letos se nám podařilo získat startovací byt v Rakovníku, který bychom provozovali rádi sami. Chtěli bychom, aby to bylo startovací a zčásti i chráněné bydlení, protože u nás v dětském domově bohužel narůstá počet dětí, které jsou na tom mentálně tak, že i v budoucnu bude potřeba se o ně postarat. Jde většinou o mezní případy, ještě to není na ústavní péči, ale zároveň je jasné, že budou potřebovat nějakou asistenci. A tohle bychom chtěli zabezpečit.“

I přes slova uznání na adresu jeho práce i práce jeho spolupracovníků si ředitel Krško si nemyslí, že by v tomhle všem byl dětský domov v Novém Strašecí nějak výjimečný: „Za jiné nechci mluvit, ale myslím, že je tu řada zařízení, která dnes pracují v celém spektru od výchovy dětí přes jejich přípravu na samostatný život a práci s biologickou a širší rodinou až po nějakou asistenci nebo monitoring odcházejících mladých lidí. I jiné domovy mají startovací bydlení a navazující služby, ale bohužel se tohle doposud neřešilo komplexně, takže na tyto služby nejsou vyčleněny žádné peníze. Čili když to dětský domov dělá, musí si je opatřit buď z grantů, nebo od sponzorů.“

Reforma? Ano, ale rozumně

Pokud jde o reformu péče o ohrožené děti, opírá Alexandr Krško svůj názor především o vlastní odbornou zkušenost. „Šmahem zrušit všechna dětská centra a domovy, to je jako chtít snížit úmrtnost národa tím, že zavřeme třetinu hřbitovů. Možná je to trochu morbidní přirovnání, ale podle mne je třeba nejprve nastartovat kvalitní prevenci a vytvořit síť služeb péče o ohroženou rodinu. Navíc, ne všechny děti jsou umístitelné do pěstounské péče a myslím si, že profesionální výchova, ať už jí říkáme ústavní nebo jiná, tu bude mít vždycky svoje místo. Říkám to na základě zkušeností, které jsem posbíral v jiných zemích Evropy, na Slovensku, v Rakousku, v Německu,“ vysvětluje svůj postoj. „Každý model péče o ohrožené děti má své klady i nedostatky a my bychom o nich měli zevrubně diskutovat a vybrat si z nich ty prvky, které by byly vhodné pro nás. Ta diskuse by měla pokrýt celé spektrum a měli by do ní být zapojeni všichni odborníci, nejen občanská sdružení, politici a pár akademiků.“

Především bychom ale podle ředitele Krška měli vycházet z toho, co už máme, a nepřekopávat celý systém: „Myslím, že v současné době fungující dětské domovy by si měl stát ponechat jako regionální pracoviště péče o ohrožené děti a rodiny a jejich prostřednictvím onu péči garantovat. Kromě toho, že by tato zařízení mohla vykovávat ústavní výchovu, mohla by také – s tím, jak se budou počty dětí v zařízeních snižovat – přebírat další funkce. Mám na mysli třeba prevenci ohrožených rodin, o té se tu mluví dvacet let, ale v podstatě tu neexistuje. Protože těch pár uštvaných sociálních pracovnic, které v každém regionu působí, to nemůže zvládnout, nehledě už na chronický nedostatek peněz. A právě tohle by mohly dělat dětské domovy – zajišťovat a garantovat terénní služby, podílet se na sanaci rodiny, vyhledávat a připravovat pěstouny nebo i další služby – doprovázení pěstounů, služby psychologa, terapeuta, etopeda... A pochopitelně i to, co třeba my děláme už dnes – monitoring a pomoc dětem, které ústavní zařízení opouštějí.“

Ředitel sám se o svou budoucnost nebojí, ale nezastírá, že momentální nejistota silně doléhá na zaměstnance. „Já profesní strach z reformy nemám, mám jasno o službách, které jsme po transformaci schopni nabídnout a zajišťovat a které budou pořád potřeba. Mrzí mě ale, že jsme všichni v nejistotě v tom smyslu, že nevíme, kam existenci našeho zařízení nasměrovat dál. Mohli bychom rozjet řadu velmi potřebných věcí, ale momentálně čekáme na to, jak dopadnou všechny zákony, jež se dotýkají dítěte – zákon o ústavní výchově, o sociálně právní ochraně dětí, o rodině... Bez jejich rámce je těžko možné odpovědně vytvářet dlouhodobé koncepce. Potřebujeme prostě, aby už padlo rozhodnutí. Ať už bude jakékoliv.“

Viktor Vondra

Zdroj: tisková zpráva

O Edici Otvíráme už jste si v magazínu žena-in mohli přečíst:

   
08.08.2012 - Společnost - autor: red

Komentáře:

  1. avatar
    [12] tajnostii [*]

    někdy jsou ty zákony na drakaSml22

    superkarma: 0 08.08.2012, 23:37:21
  2. avatar
    [11] pajda [*]

    ondrasek74 — #8 jde o to, jací lidé. Sama jsem se kdysi pokoušela podílet na přípravě celostání politiky informovanosti. Většina "silné skupiny", která je poradním orgánem a komunikuje s ministerstvem, jsou mí známí nebo spolužáci. Je to skupina "vyvolených", kteří jsou naprosto odtržení od praxe a na hony vzdálení nějaké odbornosti. Jediná kvalifikace je, že jejich rodinný život je v troskách a proto mohou čučet v práci 24 hodin denně. A samozřejmě mezi sebe - nebo nedej Bože do médií - nikoho jiného nepustí. Jsou naprosto neprůstřelní a podle toho vypadají i třeba státní maturity.

    superkarma: 0 08.08.2012, 14:03:02
  3. [10] 1021965 [*]

    Většinou každý nový schválený zákon je paskvil a je mnohokrát novelizován.

    superkarma: 0 08.08.2012, 13:34:31
  4. [9] Trefa [*]

    Trefa:at se vlada zamysli  nad tim co je potreba a ne aby vymyslela zakony ktere nam nepomohou.deti jsou prece nase budoucnost.otevreme jim dvere?

    superkarma: 0 08.08.2012, 12:28:18
  5. avatar
    [8] ondrasek74 [*]

    step1 — #2 Ale oni se na těch zákonech podílejí i lidé z branže. Připravované zákony připomínkují, posílají své návrhy ale to je jedna věc, druhá věc je ta, jestli je zákonodárci poslouchaji a slyší. Už několikrát tu např. psala JUDr. Vodičková o připravované novele, jak se na ní podílejí další je třeba pan Krása, o kterém skoro každý den slyšíme v souvislosti s Skartou. Sama jsem se ještě na VŠ podílela na přípravě jednoho zákona, tak vím, jaká to je  práce.

    1. na komentář reaguje pajda — #11
    superkarma: 0 08.08.2012, 11:44:57
  6. avatar
    [7] Lukáš Čejka [*]

    step1 — #2 vlada je od toho aby vladla a ne aby poslouchala Sml57

    superkarma: 0 08.08.2012, 10:37:54
  7. avatar
    [6] Kytinkak [*]

    step1 — #2 tohle si myslím taky, souhlasím naprosto s tebouSml67

    superkarma: 0 08.08.2012, 10:25:21
  8. [5] babca [*]

    pajda — #3 omlouvám se za gram chybu jak nevidím tak dělám překlepy

    superkarma: 0 08.08.2012, 10:23:44
  9. [4] babca [*]

    pajda — #3 Máš pravdu .To samé proběhlo i na základních školách.My jsme jenom odbourali diferencovanou výuku,která se na dobrých školách prováděla uš dlouhou ředu let

    superkarma: 0 08.08.2012, 10:22:13
  10. avatar
    [3] pajda [*]

    lidicka — #1 oni se právě dívají až moc a naprosto nekriticky přebírají cokoliv, hlavně aby to bylo "ze Západu". Živě si pamatuji, jak na našich vysokých a i středních školách byly v devadesátých letech delegace z USA, aby se podívaly, jak funguje naše školství a převzaly náš funkční model. Ve stejné době se u nás udělala "reforma" a zavedl se model liberální školy podle USA, který se u nich nikdy neosvědčil...ovšem jediný prvek, který u nich funguje - průběžné rozřazovací testy - se nepřevzal, protože by to "bylo náročné". Stejně to vypadá ve spoustě odvětví.

    1. na komentář reaguje babca — #4
    2. na komentář reaguje babca — #5
    superkarma: 0 08.08.2012, 09:34:57
  11. [2] step1 [*]

    Předně by se měli na zákonech podílet i lidé, kteří s danou problematikou přicházejí do styku v praxi. Vláda to všechno řeší od stolu a potom vznikne něco, co se nedá vůbec použít.

    1. na komentář reaguje Kytinkak — #6
    2. na komentář reaguje Lukáš Čejka — #7
    3. na komentář reaguje ondrasek74 — #8
    superkarma: 0 08.08.2012, 07:51:37
  12. [1] lidicka [*]

    Proč naši zákonodárci se taky nejedou podívat někam za hranice, jak se to dělá jinde? Vymýšlejí takové zákony, které se v praxi nedají vůbec realizovat. Proto je hned zase plno novelizací.Sml22

    1. na komentář reaguje pajda — #3
    superkarma: 0 08.08.2012, 06:24:26

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme