Bulvár

Dvojjazyčné děti

Asi každý z nás měl někdy problémy s výukou cizích jazyků. A mnoho z nás mělo, či má, svůj "cestovatelský sen". Podívat se na cizokrajná místa naší planety.
Mě ale, přiznám se, vždycky lákali lidé. Podívat se po světě a mluvit s lidmi jiných kultur, poznat je, dozvědět se něco o jejich životě. K tomu mi bylo zapotřebí naučit se cizí řeči.

Na ZŠ mě potkala ještě ruština (mimochodem moc pěkná řeč) a na gymnáziu k tomu přibyla němčina. Na VŠ jsem se rozhodla začít s angličtinou.
Angličtinu jsem se učila jako samouk a můžu říct, že ji do teď ovládám asi nejlépe. Taky proto, že jsem ji hodně užila v praxi.
Vždycky jsem měla ráda dobrovolnost. I když teď jsem vlastně učitelka a musím děti nějakým pro ně přijatelným způsobem učit (ne nutit, vzbudit zájem).

Po roce 1989 se mnohým z nás podařilo tento "sen" splnit.
Otevřely se hranice s celým světem a pokud jsme měli možnost nebo peníze, vyrazili jsme na cesty.
A což teprve vstup ČR do EU! Hranice Evropy úplně zmizí.
A nejen, že bude společná měna, ale budeme moci cestovat a hlavně i pracovat v celé Evropě. A k tomu bude potřeba se domluvit.

Někdo říká, "jsem hloupá/ý na jazyky", jinému to zase jde samo.

Kdy je ten správný čas, začít se učit jazyky? Není už pozdě? Kdy se má moje dítě učit cizí řeči?

Jednou z možností, jak se naučit cizí řeč, je např.dvojjazyčná výchova v rodině - tedy skutečnost, kdy se dítě odmala "učí", kromě řeči mateřské, také druhou řeč od jednoho ze svých rodičů (prarodičů).
"Učí", jelikož dítě si ji osvojuje přirozeně a samozřejmě soužitím a dorozumíváním s jinými lidmi. Je to pro dítě jedna z forem hry.

Je řada názorů na dvojjazyčnou výchovu dítěte, ale důležité jsou dva základní proudy.
První upřednostňuje pouze mateřský jazyk, jenž je údajně zárukou zdárného vývoje dítěte. Druhý hovoří o tom, že zejména předškolákovi jde dvojjazyčná výchova spíš k duhu.

K představitelům dvojjazyčné výchovy patří Laura-Anen Petittová.

 
Pokusím se ukázat svůj názor na dvojjazyčnou výchovu na jednom příkladě.

O dvojjazyčné výchově jsem již přemýšlela, jelikož jsme smíšené manželství česko-slovenské. V této době čekáme první přírůstek a chceme, aby mluvil česky i slovensky. Myslíme si, že to bude pro dítě přínosné.

Manžel má obdobné zkušenosti z dětství.
Pochází totiž z východního Slovenska. Již 14 let trvale žije v ČR (nejdřív na Moravě a teď v Praze). Umí tedy velmi dobře česky, nebo spíše moravsky. Už by nikdo nepoznal, že je ze Slovenska. Lidé se ho častokrát ptají, z jaké Moravy vlastně pochází.
Odmalička byl v prostředí mluvícím maďarsky. Do svých asi 5,5 let pobýval s maďarsky mluvící babičkou. Doma se mluvilo převážně slovensky, ale částečně i maďarsky. Asi na půl roku šel do školky mezi slovensky mluvící děti a od šesti let do školy. Jeho slovní zásoba v předškolním zařízení byla o něco nižší ve srovnání s běžnými normami.
Na ZŠ se vše srovnalo. Dodnes si pamatuje, že pokud některé slovo neuměl říct do šesti let slovensky, tak ho nahradil maďarským výrazem.
S výukou ruštiny na ZŠ a angličtina na gymnáziu neměl žádné problémy, ale ani nebyl nejlepší. Dodnes se maďarsky celkem dorozumí. I některé názvy s přehledem přečte a přeloží.
Možná je to i pro to, že ke své babičce měl velice citový vztah a dodnes na ni s láskou vzpomíná.
Říká: "Kdybych měl teď více podnětů k maďarštině, asi bych se ji naučil vcelku rychle."

Takže z jeho zkušeností i ze zkušeností profesionálů zabývajícími se dvojjazyčnou výchovou, si myslím, že dítě v dvojjazyčné rodině je schopno přijímat více podnětů z vnějšího světa, než se dříve pokládalo za možné.
Nepopírám, že existují četné, byť mnohdy subtilní rozdíly. Také i když dítě z dětství "naučený" jazyk nepoužívá, jeho "jazykový cit" vypěstovaný v předškolním roce, je nenahraditelný.
A my, co jsme typickými Čechy s typicky českými rodiči, nic si z toho nedělejme.
Cizí jazyk se dá naučit i mnoha jinými způsoby, stačí jen chtít, co říkáte?
A taky čeština je přece tak krásná řeč.     

         
   
27.08.2003 - Společnost - autor: Petra Marossyová

Komentáře:

  1. avatar
    [43] Libča [*]

    pet let uplynulo...
    takze pokracovani co vy na to?
    treba si to nekdo precte
    syn konecne pochopil ze cestina je super jazyk, mluvi blbe ale mluvi, snazi se rozumet , je pravda ze 80% vede nemcina ale troska cestiny zustala, je pysny na to ze je cech a snad snad... tu rec nezapomene

    mam ale dalsi dite

    a tam je to same co bylo pred temi peti lety

    superkarma: 0 27.08.2008, 20:34:20
  2. avatar
    [42] Ťapina [*]

    Simba: To musí být složitý a nebojíš se, že už dcera tajně šprtá slovíčka?

    superkarma: 0 09.12.2003, 22:17:06
  3. avatar
    [41] Simba [*]

    Olka: Moji rodiče jsou Češi, ale když nechtěli, aby jsme rozuměli, mluvili německy. Strašně mne to vytáčelo. Německy jsem se naučila perfektně ... a protože ji nepoužívám už spoustu let, zase jsem hodně zapomněla. Ale metodu teď s maželem na tajné řeči používáme stejnou

    superkarma: 0 03.12.2003, 13:12:28
  4. avatar
    [40] Ťapina [*]

    Krize: No nevím, měla jsem jednu spolužačku, která byla od malička dvojjazyčná a na základní škole přibrala třetí jazyk - na jazyky byla dobrá, nedělalo jí problémy se je učit, ale jinak, to logické myšlení - katastrofa.

    superkarma: 0 30.11.2003, 09:45:55
  5. [39] zindule [*]

    Koupila jsem si právě výuku němčinu.

    superkarma: 0 04.10.2003, 18:33:00
  6. avatar
    [34] Sonne [*]

    Ahojky, zdravím všechny!
    Mám doma typicky dvojjazyčné dítě. Dopoledne v rakouské škole, s německy mluvícími spolužáky a učiteli. Odpoledne českou maminku (to jako mě) , česky mluvící kamarády a české okolí. Je mu 12 let a nedělá mu žádné
    problémy "přeskakovat" z češtiny do němčiny a naopak. Už několikrát poznal, že je dobré umět více jazyků. Pravdou je, že když byl malý, německy vůbec nechtěl mluvit. Ale je to naštěstí člověk velmi komunikativní, takže měl potřebu vyjádřit se k věci a jak říkám, přišlo to pozvolna nějak automatiky. Myslím, že jednou nám za to bude vděčný. Teda doufám...

    superkarma: 0 27.08.2003, 18:07:18
  7. avatar
    [31] Dickie [*]

    Capelucita: já jsem to četla. taky bych z toho měla strach.

    superkarma: 0 27.08.2003, 16:38:10
  8. avatar
    [29] Lucylle [*]

    Nedavno jsem byla u kamaradky,ma syna 2 a pul roku.Mluvi s nim cesky a nemecky(tatinek rakusak,ziji ve Vidni).Prvni pulhodinu na otazky v cestine odpovidal nemecky a pak uz mluvil perfektne cesky,dokonce neco sklonoval
    Libco,mluv na Krystufka cesky a nevzdavej to!

    superkarma: 0 27.08.2003, 15:32:34
  9. avatar
    [28] Lucimo [*]

    Ťapina: No, kdyz nekdo zije v cechach a chodi do polske skoly, tak ja to povazuji za dvojjazycnost. A mam kamarada, ktery ma tatu polaka, mamu slovenku a ziji v cechach - mluvi vsemi tremi jazyky excelentne a k tomu jeste pridal AJ a NJ...

    superkarma: 0 27.08.2003, 14:40:51
  10. avatar
    [27] Kremzina [*]

    Libča: Klid, Tvoje čeština je mnohem lepší než některých pisatelek, které ani nevytáhly paty z rodné vísky. Znám chlapce, který se narodil v ČR, ale už od malinka vyrůstal v Německu. Prostě česky rozumí(ne úplně 100%), ale mluví špatně(neskloňuje a nečasuje). Jeho sestra, které bylo při odchodu do Německa 7 let, vůbec takový problém nemá. Zvolna přechazí mezi oběma jazyky a nikdo nepozná, která řeč je pro ni cizí. Asi se s tím budeš muset smířit, že děti příjmou spíše jazyk, ve kterém vyrůstají v nejranějším věku. Pokud bude Kryštůfek umět alepoň české písničky, bude to fajn a vyznamenání Tvé výchovy.

    superkarma: 0 27.08.2003, 14:39:12
  11. avatar
    [26] Lucimo [*]

    andílek: Ja vim, jednu chvili jsem si psala se segrou... A o tom to je, ty treba cesky umis, ale ten muj kolega neumi ani cesky, ani polsky... Proto rikam, ze je treba umet alespon jeden jazyk vyborne...

    superkarma: 0 27.08.2003, 14:38:15
  12. avatar
    [21] Libča [*]

    no tak ja tohle prozivam denne a mam dost silne potize, se synem mluvim cesky.. je pravda ze obcas pouziji nemcinu neb muj muz nerozumi cesky a kdyz synovi neco rikam ap otrbuji aby tomu rozumel i jeho otec beru to rychleji a tak mluvim nemecky... nici mne to neb syn cesky rozumi ale moc nemluvi... ale nekdym ma pocit ze obcas i nerozumi.. jeho hlavni reci je nemcina.... cestinu bere jako ze je.... ale spis moc ne.. trapi mne, jsem zoufala, citim ze je to den ze dne pro mne premahani s nim mluvit mou reci.. obcas si pripadam jak magor, kdyz na nej cesky mluvim, nekdy se stydim a tak holt pouzivam nemcinu.. proste se necitim dobre.... a priznam se ze si rikam ze by jsem se na to mela vyprdnout..... at si teda mluvi nemecky .... i kdyz on i rad zpiva ceske pisnicky a pak to dokaze tak hezky zazpivat jako vcera snad aby mne potesil ci co.. zacal zpivat Zajice sve jamce..... atd.. sedi sam atd..atd... moc hezky mu to slo.
    Mam taky problem ze tu cestinu silene komolim, ze se pristuhuji ze nevim jak mam nektere vyrazy pouzit, treba neumim uz an nazvy ruznych nastroju na stavbu atd. verte nebo ne... je to pro men narocne.. jsem jediny cech v sirokem dalekem okoli.... a mam strach ze ten boj vzdam.

    superkarma: 0 27.08.2003, 13:55:29
  13. avatar
    [20] Ťapina [*]

    Lucimo: On ten česko-polský kout je velice specifická krajina. Tam se nedá říct, že by se mluvilo česky nebo polsky, mají prostě svoje nářečí, kterým mluví. To nepovažuju za klasickou dvojjazyčnost. Taky tam odsud mám kamarádku a někdy mám problém jí rozumět

    superkarma: 0 27.08.2003, 13:23:41
  14. avatar
    [19] Exupery [*]

    Mo je sestřenice se narodila českým rodičům v Německu a od malička na ni mluvili jenom česky a až když šla ve 4 letech do školky se začala učit Německy. Dneska umí nejlíp (prostě normálně) německy, ale ani čech na ní nepozná, že odsud nepochází. Myslím, že každý další jazyk se už učí o něco snáz a tak ona ještě mluví anglicky, francouzsky, španělsky, latinsky a trochu turecky. A jenom česky neumí psát

    superkarma: 0 27.08.2003, 13:08:09
  15. avatar
    [16] tutik [*]

    ja mluvim cesky a anglicky a nase deti (budouci ) budou mluvit odmalicka cesky, holandsky a anglicky. Cesky a holandsky kvuli korenum (kulturnim:o) a rodine a anglicky protoze tak na sebe mluvime s manzelem

    superkarma: 0 27.08.2003, 11:16:50
  16. avatar
    [14] Lucimo [*]

    No, snad me nukamenujete, ale primo naproti mne sedi priklad toho, jak muze byt dvojjazycnost spatna! Bydlim v prihranicni oblasti (Cesko, Polsko, Slovensko). Polska komunita je tu natolik silna, ze jsou otevirany i skoly s polskym vyucovacim, jazykem. Az potud souhlasim - je zapotrebi podporovat kosmopolitni citeni, tradice i jazyk nasich sousedu, ale ma to jedno velke ale... Vetsina deti, ktere vyjdou z techto polskych skol, neumi poradne ani cesky, ani polsky...mluvi mistnim narecim, ktere komoli tyto dva jazyky a jeste i nemcinu...
    To, ze po kolegovi musim opravovat vsechny ceske dopisy mne stve, zijeme prece v cechach, tenhle jazyk by mel znat, ze seka zacatecnicke chyby i v anglictine...no budiz...ale kdyz jsem mu nasla uplne priserne hrubice i pri korespondenci s polskym obchodnim partnerem, byla mi hanba za nej...
    Takze jsem pro dvojjazycnost, ale alespon jeden jazyk musi ditko ovladat vyborne, jinak cele snazeni pozbyva smysl...

    superkarma: 0 27.08.2003, 10:48:03
  17. avatar
    [11] Barunka [*]

    Krize - přidávám se, na tohle mě taky mrzí, že jsme všichni široko daleko "jen" česká rodina.

    superkarma: 0 27.08.2003, 09:40:40
  18. avatar
    [8] Olka [*]

    Někdy si rodiče ani neuvědomí, jak dobrou službu svým dětem dělají. Moje babička a prababička prý spolu mluvily maďarsky, když chtěly, aby jim ostatní (zajména děti, tedy moje maminka) nerozuměli. Vedlo to k tomu, že moje maminka výborně rozumí maďarsky.

    superkarma: 0 27.08.2003, 08:41:58
  19. avatar
    [6] Adi [*]

    Ten příklad je skoro jako z naší rodiny. Já jsem Češka a manžel je Maďar, vyrůstající na Slovensku. Máme dvouletého chlapečka a každý na něj mluvíme "po svém". Řekla bych, že jeho slovní zásoba odpovídá jeho věku (ikdyž je rozšířená o ten druhý jazyk). Takže si myslím, že je to pro dobrý vklad do života a veliké plus.

    superkarma: 0 27.08.2003, 08:17:20
  20. avatar
    [4] mirrea [*]

    Vůbec nejlépe jsou na tom děti ze smíšených manželství. Příklad: kamarádka Češka má manžela Američana a celá rodina (4 děti) žije v Belgii - děti chodí do francouzské školy. Jsou tedy úplně bez problému trojjazyčné. To jim moje ryze české děti moho jen závidět...

    superkarma: 0 27.08.2003, 07:46:32
  21. avatar
    [3] Sirikit [*]

    Moc bych si přála, aby si tenhle článek přečetla bývalá ředitelka jestlí, která mě za hlubokého totáče příšerně seřvala, protože jsem tehdy mého sotva tříletého synka učila francouzsky. Malé děti se učí rychle a tak žvatlal střídavě česky i francouzsky, uměl i pár říkanek a to se té dámě proklatě nelíbilo. Napřed mi to vytkla po dobrém a když chlapeček nepřestal prozpěvovat Frere Jacques.... tak se do mě pustila opravdu nechutně. Výsledek byl ten, že jsem s tím musela přestat, protože by mi jinak dítě z jestliček vyloučila a tehdy bylo hodně těžké získat místo v jeslích. Kluk si dnes z francouzštiny moc nepamatuje, zato válí perfektně anglicky.

    superkarma: 0 27.08.2003, 07:40:20
  22. [2] mart. [*]

    Něco na tom je, říká se, že nejlepší věk pro učení cizího jazyka je v 4-5 letech, kdy je dítě spontánní a je přirozeně zvědavé, hltá vnější poněty.

    superkarma: 0 27.08.2003, 06:07:12

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme