Dobrý den.

Mám také dva docela veselé příběhy s našimi dětmi.

Máme dvojčata - syna a dceru, kteří si spolu vydrží hrát velmi dlouho. Na to vždycky s manželem čekáme a pak si užíváme slastného rána se vším všudy.


Protože už bylo dětem 5 let, pochopitelně jsme se zamykali. Syn je trochu citlivější, až žárlivý, a tak hlídá, jestli se zase nezamykáme. Dcerka je realista, takže jí to nevadí.


Jednou si zase tak hezky hráli ČLOVĚČE NEZLOB SE a syn šel zkusit dveře naší ložnice, pak zůstal obličejem přitisknutý na skle a fňukal. Jeho sestřička jej vzala za ruku a hlasitě řekla: "Prosím tě, nechej je. Stejně tě tam nepustí, mají zase ten svůj den... Pojď, házej." 

To nás docela zchladilo, člověk se diví, kde se v pětileté holčičce bere takový "rozum".


Když jim byly necelé tři roky, jednou se jim zase podařilo dosáhnout na kliku dveří, které jsme ještě nezamykali, vtrhli dovnitř a hulákali po nás "NEPERTE SE!!!"

Takže takové zážitky mohou mít rodiče dvojčat...

Zdraví čtenářka

Reneta

Milá Reneto, díky. Moc hezké a roztomilé... fakt mě dostalo, jak přitiskl obličej na sklo a fňukal. :o))) Ještě že má tak moudrou ségru. Pozdravuj je oba dva. :o)))

Reklama