Vztahy

Dvojčata si vykají!

Jsem z dvojčat, a asi nemám na světě bližšího člověka, než je moje ségra. Naše protějšky občas prohlásí, že by je měli zavřít pro bigamii, protože si nás vlastně vzali obě. Ne že bychom na sobě byly tak závislé, dokonce bych řekla, že jsme každá jiná – já studovala ekonomii, ona dějiny umění, máme každá jiný styl oblékání... Ale mezi náma dvěma je pouto: Bez řečí poznáme, jak na tom ta druhá je, smějeme se při stejných replikách ve filmu, jako malé jsme měly dokonce něco jako vlastní řeč - pro spoustu věcí jsme měly vlastní výrazy. A přesto – my dvě si vykáme a neoslovujeme se jménem, ale dětskými přezdívkami, a aby ten zmatek byl úplný, tak samy sobě důstojně „mykáme“.  Naše okolí si už na to zvyklo, je to jen jedna z mála našich potrhlostí. Ovšem lidi, co nás neznají, tím při nejmenším dostáváme do rozpaků.

K tomu mám jednu vzpomínku, když k nám poprvé přijeli rodiče mé budoucí švagrové. Brácha a ona se znali už 7 let a měli dva měsíce před svatbou, ale rodiče dosud nebyli oficiálně představeni. Až se jednou ti její u nás bez varování zjevili. Všichni členové naší pětičlenné smečky byli v pracovním, jelikož kolem baráku a zahrady je pořád co dělat, takže naše róby se sestávaly z tepláků a mikin či montérek a o naší vizáži ani nemluvě, zkrátka jsme díky té přepadovce nedostali šanci vytvořit image ukázkové spořádané rodinky typu: tatínek u televize u sportu, maminka téměř v gala u křížovky s kafíčkem, syn jako kutil v garáži a dcery upravené jako ze žurnálu pěkně u učení.

Návštěvu jsme usadili v obýváku a snažili se hekticky všichni co nejdříve na střídačku zkulturnit a zároveň udržovat duchaplnou konverzaci. Když už jsme byli pohromadě, mamka mi dala za úkol nachystat chlebíčky a uvařit kafíčko, tak jsem se zeptala, jaké kdo pije, a dodala k ségře (bohužel však více méně do pléna): „Pojďte nám s tím pomoct.“  Načež se po chvilce rozpaků postavila bráchova skorotchyně, že teda jako půjde. Já jsem tu trapnou situaci chtěla rychle zachránit, a tak jsem bez přemýšlení celá červená se sklopenýma očima hlesla: „Vy ne, vy pojďte.“ A to se zase pro změnu statečně postavil skorotchán. O naši mamku se v té chvíli pokoušel infarkt.

Nějakou dobu zabralo vysvětlování, že já a ségra nejsme normální, vlastně tedy, že jsme normální, ale v tomhle směru ne. Nicméně rozhodně tohle faux-pas prolomilo ledy, protože si milí rodičové při téhle zmatené příležitosti hned potykali, jen naší mamce se celou dobu pod stolem nepřestávala třást kolena.

Nezmatečný den přeje
Japina


Milá Japino,
tomu říkám příspěvek jak víno! :) To je prostě krása a doufám, že jednou něco takového zažiju, protože vykající si dvojčata musí být opravdu kouzelná. Ale můžou za to rodiče, protože vám v dětství neříkali nezlob, ale nezlobte. :) Tak to pak mají za to! :)

Vykáte svým příbuzným? Z jakého důvodu? Napište nám o tom na adresu redakce@zena-in.cz!

   
30.05.2007 - Láska a vztahy - autor: Richard Klíčník

Komentáře:

  1. [23] drool [*]

    To mě můj přítel již od počátku našeho vztahu oslovuje Karle, Kájiku. Ani mi to nevadí, sice se jmenuju Vendula. Ale občas při telefonátu, kdy na mě z druhé strany křičí Karle miluji tě, už se těším za tebou do pelíšku, se řehním těm co mého drahouška slyší.

    superkarma: 0 31.05.2007, 13:15:23
  2. avatar
    [22] femme [*]

    bookcase: myslej??

    superkarma: 0 30.05.2007, 21:20:59
  3. avatar
    [21] Jehlička [*]

    Moc pěkný příběh.Vzpoměla jsem si na film Hostinec u kameného stolu.Tam se bratři (S.Beneš a R.Hrušínský )taky přímo neoslovovali.

    superkarma: 0 30.05.2007, 20:14:04
  4. avatar
    [20] Hanela [*]

    superkarma: 0 30.05.2007, 15:57:53
  5. [19] dkd [*]

    moc hezké : -))

    superkarma: 0 30.05.2007, 15:40:38
  6. avatar
    [18] Kytka [*]

    Taky máme dvojčata , naši kluci si sice navzájem nevykají, ale já na ně většinou mluvím v množném čísle (je jim už 17), což jim hrozně leze na nervy. Kdysi jsem četla rozhovor s paní Křesadlovou, maminkoou dvojčat Formanových. Vyprávěla, že když byli asi 4letí, dostali svým vzájemným vykáním do šoku jednoho pána na koupališti, který vyslechl jejich rozhovor:"vraťte mi ten mi kyblíček a neberte mi tu lopatičku nebo vám dám na zadek ." Byl z nich prý úplně paf.

    superkarma: 0 30.05.2007, 15:35:37
  7. avatar
    [17] OlgaMarie [*]

    Doma jsme dědovi a babičce naprosto samozřejmě vykali.A byla jsem už dost velká,snad i plnoletá,když jsem "objevila",že to není běžné.Vykal jim i můj otec,jejich syn.Jeden můj profesor v tehdy SVVŠ studentům,kde byl třídní tykal,v ostatních třídách vykal.Teď mně došlo,jak to bylo od něho milé...

    superkarma: 0 30.05.2007, 15:21:54
  8. avatar
    [16] bookcase [*]

    femme: Ale nebojej se, však do toho zase vklouznou

    superkarma: 0 30.05.2007, 14:55:22
  9. avatar
    [15] femme [*]

    bookcase: já jsem jako dítě onikala, díky němu, plynule ale teď už po kratší době sklouznu mimo

    superkarma: 0 30.05.2007, 14:52:48
  10. avatar
    [14] bookcase [*]

    femme: Onikání jsme už tady jednou zavedly s jistou exž-in a byla to

    superkarma: 0 30.05.2007, 14:38:52
  11. avatar
    [13] bookcase [*]

    tak takové vykání z hecu beru

    superkarma: 0 30.05.2007, 14:37:40
  12. avatar
    [12] Japina [*]

    Jo jo, vy se řehníte …, ale mamka mi to dodneška (je to 12 let) neodpustila. A bráchova tchýně a tchán na mě a ségru pořád hledí tak trochu podezřívavě a čekají, kdy vypluje na povrch, jakouže duševní chorobou jsme to vlastně stiženy. Zas musím uznat, že za tu dobu, co se známe, jsme jim těch brouků nasadily do hlavy víc.

    superkarma: 0 30.05.2007, 14:16:09
  13. avatar
    [10] elephant [*]


    Kassy: mně můj tatínek s oblibou říká Kadle nebo Václave (asi chtěl na podruhý víc kluka ). u nás už se nad tím nikdo nepozastavuje, ale když u našich byl můj přítel na "představovačce" a táta vybalil: "Kadle, uděláš mi taky kafe?", tak se tvářil velice zmateně

    superkarma: 0 30.05.2007, 13:30:59
  14. avatar
    [9] Meander [*]

    To je dokonalé!

    superkarma: 0 30.05.2007, 13:22:38
  15. avatar
    [8] Amálie [*]

    "Vy ne, vy pojďte" a skorotchán se málem statečně odnesl do kuchyně.

    superkarma: 0 30.05.2007, 13:20:13
  16. avatar
    [7] femme [*]

    když jsem byla malá, tak jedna z mých tet měla přitele, který všem, i jí, onikal co to zavést tady????

    superkarma: 0 30.05.2007, 13:12:52
  17. avatar
    [6] femme [*]

    no konečně příspěvek, který potěšil níže uvedeného redaktora

    superkarma: 0 30.05.2007, 13:10:49
  18. [5] Pavla_b [*]

    superkarma: 0 30.05.2007, 13:08:04
  19. avatar
    [4] Cleara [*]

    Vážně super příspěvek!! Ten si zaslouží odměnu. Tak už jsem se dlouho nepobavila

    superkarma: 0 30.05.2007, 12:51:09
  20. avatar
    [3] Lesana [*]

    superkarma: 0 30.05.2007, 12:50:05
  21. avatar
    [2] Kassy [*]

    Jo, vlastní řeč u dvojčat, to je něco... Moje sestřenice jsou taky dvojčata a jako malé měly taky vlastní jazyk. Jediný, kdo jim aspoň trochu rozumněl, byl jejich bratr, takže pak musel dělat tlumočníka.

    Se mou sestrou se zase občas z legrace vzájemně oslovojeme "Matěji". Tak jsme se totiž obě měly jmenovat, kdybychom byly kluk. S oblibou to děláme před návštěvami a sledujeme reakce.

    superkarma: 0 30.05.2007, 12:36:11
  22. avatar
    [1] arjev [*]

    Parádní kousek

    superkarma: 0 30.05.2007, 12:31:30

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme