Reklama

Jako babička si moc užívám svých vnoučátek.
Při výchově jsem měla zatím zkušenosti jen s děvčaty – dcerou a vnučkou. To byly sukýnky, mašličky, volánky, střevíčky a zrcadlo – obě shodně právě se zrcadlem rozmlouvaly třeba hodinu.

Před 16 měsíci se nám narodil vnouček.

Už od samého počátku bylo vše jiné.
Míša je hodný, ale zvídavý a pracovitý. Slovní zásoba je taky úžasná – éro, jeřáb, traktor, popeláři, tráva = sekačka…
Co byste řekli například na dnešní odpoledne, od 15 h do 17h: dcera vezla vnučku na tábor a já hlídala to naše živé stříbro.

Zahájil tím, že vylil láhev dešťové vody na balkoně a nakousl několik rajčat.

Než jsem to vytřela, aby voda netekla dolů, snědl kus krmení psovi, počmáral lino a sebe fixou. Posléze se pokakal, posadila jsem ho na nočník a ještě něco přidal, zatleskal si radostně.

Než jsem ho umyla, pes kousek odjedl.

Než jsem to zlikvidovala a psovi umyla tlamu, vylil mi ½ plechovky piva do účetnictví.

Než jsem dala sušit papíry a křeslo, utřela podlahu, dostal se do počítače a pustil si, nevím jak, z plochy nahrané zvuky trabanta.

Než jsem to zastavila, cestou do ložnice zapnul TV a jal se krámovat čisté prádlo. Protože je pracovitý, složil ho do odpadkového koše u toaletního stolku.
Vrátil se do obýváku, velice opatrně sundal se skříňky starožitnou skleněnou dózu, ve které mám sušené růžičky. Ty pečlivě ručkou rozestřel po ½ pokoje – než mu došel materiál. Zatleskal si spokojeně a řekl „dobý“, tak byl spokojen se svou prací.

Než jsem ho stačila ubezdušit, řekl „hají“, roztáhl si plážovou podložku, zalehl a opravdu spí.

Nevíte, kdo vymyslel termín mateřská DOVOLENÁ?