Rozverná kuchařka

Kdysi dávno, za mých studentských let na gymnáziu, jsem si vymyslela skvělou letní brigádu:) Nechala jsem se zaměstnat v kempu, jako taková holka pro všechno. Výměna ložního prádla, škrábání brambor, mytí nádobí. No znáte to.

Avšak mým hlavním úkolem bylo točit pivo, prodávat nanuky a hlavně vydávat jídla u okénka, které spíš bylo pořádné okno. Bylo pořádné horko, 30 stupňů ve stínu, a tak jsem prostě nosila jen vrchní díl bikin a šortky. Výdej obědů pro táborníky byl v plném proudu a ups, co čert nechtěl, zradil mě plastový háček na ramínku od bikin. Byl to jen zlomek sekundy než jsem zareagovala, ale toho si nešlo nevšimnout. Naštestí jsem duchapřítomně zaimprovizovala v ústraní kuchyně a ramínka zauzlovala za krkem. Po zbytek tábornických dnů jsem byla terčem rádoby vtipných poznámek o mých krásných ňadrech.

K rybníku se chodím většinou jen opalovat a pro ten pocit, že člověk je u vody. Do vody jsem vlezu jenom když nikde nikdo není. Jednak abych se neztrapnila svým plaveckým antitalentem a za druhé, nedůvěřuji nikomu než svému téměř nevidomému kamarádovi, že mě nebude z legrace topit.

A tak si sedíme sami u rybníka, slunce pálí, kamarád téměř slepý, ten nic nevidí přeci, tak co kdybych si sundala vrchní díl plavek? Hříšná myšlenka mě úplně pohltila a bezstarostně jsem nastavila své vnady slunci.

Po chvíli kamarád povídá:"Víš co se mě na holkách fakt nelíbí?" "Nevím, co?" "Když jsou opálené a mají bílé kozy." :D Takže od té doby vím, že vidí, ale jenom to, co chce vidět.

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.

Dnes si povídáme na téma plavky. Máte i vy co říct?

redakce@zena-in.cz

Reklama