Třikrát manžel podvedl svou ženu Zuzanu. Naposledy mu už odpustit nedokázala. Adéla si byla jistá, že ji její manžel nikdy nezklame, ale spletla se. Dva podobné příběhy z poradny psycholožky Mgr. Radky Vaňkové. V malých obměnách se odehrávají dnes a denně...

Příběh č. 1.

Třikrát ji podvedl. Pokaždé však uvěřila svým představám...

Paní Zuzana (38) dnes marně přemýšlí o tom, proč se tehdy, ve vysokém stupni těhotenství, rozhodla přehrabovat ve starém harampádí ve sklepě.

Když se jí náhodou dostala do rukou stará krabice od rychlovarné konvice, jako by vše, co až dosud prožívala, najednou neexistovalo. Krabice totiž byla plná milostné korespondence. Ale ne ledajaké. Podle obálek i samotného obsahu patřila jejímu muži Michalovi, člověku, kterému po celá léta bezmezně věřila a se kterým právě čekala druhé dítě. Psala je jistá Petra...

„Vůbec jsem nemohla uvěřit tomu, co jsem četla,“ citujeme ze záznamu Zuzaniny výpovědi v psychologické poradně. „Z čista jasna jsem se dozvěděla, že mě manžel už delší dobu podváděl.“

Stále má ten okamžik před očima: Michal sedí na pohovce v obýváku a roztrpčeně odpovídá na její otázky. Ano. Petra byla kolegyně. Ne, nic pro něj neznamenala. A vůbec, už je to dva roky, co se to stalo.

Dva roky! Zuzana v duchu počítá. To byly Míšovi, jejich prvorozenému synovi, dva roky... Zuzana si vzpomíná, že něco tušila. Michal chodil domů pozdě, pokaždé s nějakou výmluvou. Většinou „pomáhal“ některému z kamarádů. A že jich měl!

Dokonce se ho tehdy zeptala přímo, ale on existenci jakékoliv jiné ženy důrazně a rozhořčeně popřel. Zuzana byla ráda... „Asi jsem chtěla slyšet raději lež, než abych se dozvěděla pravdu.“

Ale když pak držela ve sklepě v ruce konkrétní důkazy, už si nemohla nic namlouvat. „Co mám teď dělat? Čekám druhé dítě! Copak mohu zůstat sama bez manžela? Děti bez táty?“ V zoufalé situaci zvolila Zuzana kompromis: „Pokusila jsem se žít jako před tím.“ A na svět přišel Filip...

Jenže po čase přestal Michal Zuzaně věnovat tolik pozornosti, co dřív – během jejího těhotenství – a všechno se vrátilo do starých kolejí. Ale zároveň jako by nikdy neexistovala žádná Petra.

Netušil, jak se mě to dotklo!
Zuzana se však stále nedokázala vzpamatovat. Pořád vedle svého „miláčka“ viděla tu druhou. Dokonce se jí o „cizoložnici“ i zdálo. Bylo to asi rok poté, když se jednou v noci opět vzbudila pronásledovaná zlými sny. Stále jí vrtala hlavou otázka, čím ta druhá Michala zaujala, čím ho tak přitahovala, co naopak jí chybí, co u ní muž postrádá.

„Michal netušil, jak moc se mě ta jeho „aférka" dotkla,“ svěřila se psycholožce v poradně. Snažila se – jak to šlo – manžela opět zaujmout. Po dítěti se zbavila přebytečných kilogramů, častěji než dříve používala make-up. „Nechtěla jsem mu dát záminku k tomu, aby se ohlížel za jinými...“

Copak se dá zapomenout?
Uplynula dva roky, když najednou přišel Michalovi dopis bez zpáteční adresy. Zuzana písmo okamžitě poznala. Neodolala a psaní adresované manželovi si přečetla. Petra psala, že Michala moc postrádá. Musí se spolu zase vidět a určila i termín a místo schůzky...

Zuzana dopis manželovi zamlčela. V určený den se sama vypravila na místo schůzky. „Proseděla jsem ve vinárně skoro dvě hodiny a cítila se pod psa,“ popsala později v rozhovoru s psycholožkou. Ale neobjevila se tam žádná žena, kterou by mohla považovat za Petru.

Přesto se i nadále Zuzana snažila, aby její manželství jakž taž fungovalo. Ale nemyslela už vůbec na nic jiného. „Měla jsem úplně zatemněný mozek.“ S manželem se stále hádala i kvůli každé maličkosti. A občas se přitom neovládla, aby jí uklouzlo: „Myslíš, že jsem všechno zapomněla?“ Michal zas reagoval po svém: „Je to dávno pryč. Měla bys už konečně zapomenout...“

Přes napjatou atmosféru, která stále ve vztahu panovala, Zuzana otěhotněla potřetí. Ale manžel byl tentokrát proti. „Dvě děti přece bohatě stačí, ne?“ ptal se podrážděně místo radostné reakce, kterou Zuzana očekávala. „Prožívala jsem hrozné chvíle, nechtěla jsem se dítěte vzdát,“ říká Zuzana. Možná si chtěla „unikajícího" partnera pojistit.

Když se Andrea narodila, pochopila Zuzana z různých reakcí okolí, že ji manžel zřejmě i nadále podvádí. Znovu se ho zeptala na rovinu a očekávala „tradiční" ujištění, že nikoliv. Výmluva se však tentokrát nekonala. Jeho jednoznačná odpověď ji šokovala. Bez mučení přiznal, že se s Petrou občas vídává.

Naděje na zlepšení hroutícího se vztahu zůstala minimální. Přesto se k ní Zuzana znovu upnula: „Napětí v našem manželství se pak dokonce trochu uvolnilo. Možná i proto, že jsem byla smířená s tím, že se rozejdeme.“

Procitnutí
V té době se zrovna učila Andrea chodit. Zrovna capala s maminkou k dopisní schránce dole v chodbě a tahala Zuzanu za rukáv, když ta najednou strnula. V šoku hleděla na obálku adresovanou známým rukopisem jejímu manželovi. Tentokrát už Zuzana dopis neotevřela...

Když se Michal vrátil domů z práce, mlčky mu ho podala. Pokrčil rameny a vyzval ji: „Přečti si to, když chceš.“ Zuzana jen odmítavě zavrtěla hlavou. „Už nechci nic číst, nechci o ní ani slyšet, ani nechci poslouchat žádné výmluvy.“

Neplakala, když jí Michal oznamoval, že je mezi nimi konec. „Už mi byl ukradený!“ pochopila trpkou skutečnost. Za dva týdny se Michal odstěhoval. Noční můry pominuly, ale zklamání už zůstalo. Kdy zas bude Zuzana vnímat svět kolem sebe pozitivně? A nastane vůbec někdy taková situace?

Z pochopitelných důvodů jsou jména obou klientek psychologické poradny změněna. Obě ženy k publikování jejich životních příběhů daly souhlas.

Příště čtěte příběh číslo 2 (ZDE), stejně staré podvedené Adély, která zůstala sama s 12letou dcerou, o kterou ji chce nyní manžel připravit.

Reklama