Rodina

Dva malí králíčci místo miminek

baby

V pátek jsem vám zprostředkovala příběh Soni, jejíž Markétka se narodila předčasně na váze půl kila, a slíbila jsem i příběh druhý. Ten je přímo z redakce.

Když mi ho kolegyně Dana Svobodová líčila, v některých pasážích plakala stejně jako paní Soňa.


Měla jsem štěstí i smůlu. Štěstí, že jsem byla v nemocnici, smůlu, že ta nemocnice měla porodní sál v rekonstrukci. Štěstí, že jsem byla v nemocnici, smůlu, že ta nemocnice měla porodní sál v rekonstrukci.

A tak jsem v jedenáct v noci v noční košili vybavena průvodní zprávou a infuzní lahví nad hlavou nasedla do sanitky, která se mnou udělala okružní jízdu Prahou, aby mě vyložila na Bulovce.

„Sem nepatříte, nemůžeme vás přijmout,“ řekli mi na příjmu. Představa, že absolvuji další podobnou cestu, kroužím setmělým městem a klepu postupně na fortny všech pražských porodnic, mi na dobré náladě nepřidala.

Nakonec mě přijali, byť na nedonošené děti v té době ještě nebyli patřičně vybavení. Následovalo napojení na budíky a zběsilý tlukot srdíček mě částečně ubezpečil, že je uvnitř vše v relativním pořádku.

Pocit úlevy trval jen do té doby, než mi mladá lékařka přišla sdělit, že budu muset vydržet do rána, než přivezou z jiné nemocnice inkubátory. Delší noc jsem nezažila.

Šustot srdcí se mísil s řevem vedlejšího porodního sálu, a než jsem se dočkala své hodiny H, byla jsem „svědkem“ čtyř příchodů nových životů na svět. Měla jsem to jako rozhlasovou hru.

„Tak maminko, všechno je připraveno, jdeme na to,“ probudila mě z polospánku-polomrákot spásná, ale i trochu obávaná věta. To, že půjdu na „císaře“ jsem čekala. A s epidurálem? Děsila mě představa, že do mě bude někdo řezat, uslyším všechny ty zvuky, hovor personálu… a jak asi můžou vypadat novorozenci v 36. týdnu?
Šíleně mě brněly nohy, cítila jsem, jak na mě pokládají plátna, a než jsem se stačila zeptat, jestli je to normální, ostrá bolest mi dvakrát projela podbřiškem.

Už si nepamatuji, jakým způsobem jsem dala najevo, že mě řežou zaživa... pochopili a dál nevím.

Probudila jsem se s tělem jako po autohavárii

Moje myšlenky už patřily jenom těm dvěma drobečkům. A když přišla sestra, musela jsem vyslovit podivnou otázku: „Co se mi narodilo?“
„Máte holčičky...“ a následoval rutinní výčet měr i vah, a i když součet všech čísel dal dohromady jedno „normální“ dítě, ohromně se mi ulevilo.

Uběhlo dlouhých deset dní, než jsem je mohla spatřit poprvé. Srdce se mi sevřelo, když jsem na oddělení JIP pro nedonošence vstoupila do sálu plného inkubátorů. Ta umělá průhledná břicha, která za nás dodělávala to, co příroda nezvládla. Zvláštní ticho, jen přístroje dýchaly, hřály, vyživovaly…

„Kde asi jsou?“ těkala jsem očima a trochu jsem se bála přiblížit. Maličcí tvorečkové, takoví stažení králíčci s hlavičkou jak tenisový míček, s prstíčky tenčími než sirka napojeny na pupeční šňůru náhradní „computerové matky“.
Nezažila jsem ve svém životě dojemnější pohled a mohu mluvit o velkém štěstí, že to takhle dopadlo.


V očích mé kolegně se lesknou slzy.

Nedivím se.

Co už v životě ženy může být silnější než emoce kolem narození vlastních dětí? Co důležitějšího než obava o jejich zdraví a co silnějšího než vzpomínka na moment, když je poprvé vezme do náručí?

   
17.05.2010 - Těhotenství a porod - autor: Michaela Kudláčková

Komentáře:

  1. avatar
    [10] špíta [*]

    Tanzánie — #4 Také mám jednu známou, která přišla o chlapečka, protože pan doktor ji přesvědčoval že fakt ještě nerodí a on si ještě jde dát kávu. Dneska by to byl dospělý chlap, bohužel se uškrtil pupeční šnůrou Sml15

    superkarma: 0 17.05.2010, 20:51:40
  2. avatar
    [9] Tanzi [*]

    Dana Svobodová — #6 to vám věřím, ten náš první syn by měl letos v březnu 21

    superkarma: 0 17.05.2010, 18:57:12
  3. avatar
    [8] Markýza [*]

    Dana Svobodová — #6 jo před dvaceti lety se to odehrálo -- tak to se nemocnici omlouvám i personálu, tenkrát byli všichni ještě jednou patou v socialismuSml24

    superkarma: 0 17.05.2010, 14:49:53
  4. [7] gentiana [*]

    A kde je ten článek o králících?

    superkarma: 0 17.05.2010, 14:18:41
  5. [6] Dana Haklová [*]

    Tanzánie — #5 Už je jim dvacet, ale když jsem to Míše vyprávěla, měla jsem na krajíčku. Asi sentimentální stáříSml31

    1. na komentář reaguje Markýza — #8
    2. na komentář reaguje Tanzánie — #9
    superkarma: 0 17.05.2010, 13:13:03
  6. avatar
    [5] Tanzi [*]

    Dana Svobodová - jak už jsou dneska vaše holčičky veliké?Sml29

    1. na komentář reaguje Dana Svobodová — #6
    superkarma: 0 17.05.2010, 11:14:57
  7. avatar
    [4] Tanzi [*]

    Chica — #2 mám stejný názor, že nejde zevšeobecnovatSml23 a to i přesto, že zrovna já při prvním porodu kápnula na ..píp..a jeho zásluhou jsme o dítě přišli.

    (nedovolil včas císaře)

    1. na komentář reaguje špíta — #10
    superkarma: 0 17.05.2010, 11:14:09
  8. avatar
    [3] Markýza [*]

    Chica — #2 Sml80negace vždy převáží a špatné zkušenosti a chování smazávají to dobré - tak to bylo, je a bude

    superkarma: 0 17.05.2010, 10:26:21
  9. avatar
    [2] Chica [*]

    Markýza — #1 nezobecňovat prosím, já při porodu narazila jen na skvělé lidi, starostlivé, příjemné, ochotné a sestřičky a doktoři na dětské JIP byli až na vzácné výjimky skvělí Sml67 a dělali vše proto aby děti svůj předčasný příchod na svět zvládli s co nejméně následky a rodiče tohle těžké období překonali co nejlépeSml22

    1. na komentář reaguje Markýza — #3
    2. na komentář reaguje Tanzánie — #4
    superkarma: 0 17.05.2010, 09:06:40
  10. avatar
    [1] Markýza [*]

    Při úrovni dnešního zdravotnictví a "lidském" přístupu personálu se divím, že se ještě rodí živé a zdravé děti.

    A že neumíráme na banální nemoce plazíce se od nemocnice k nemocnici s prosíkem v očích a poníženou prosbou na rtech. Je to děs, velebnosti!

    *

    Mamince a miminkům přeji jen zdraví a hodně, hodně štěstí do života!

    1. na komentář reaguje Chica — #2
    superkarma: 0 17.05.2010, 07:11:39

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme