Reklama

Co myslíte, mám ještě někde vylovit mikulášské punčochy, naplnit je dobrotami a zavěsit večer na okno?Přece jenom, už jim je skoro dvacet.

Ale stále se mi nějak nechce připustit, že už mě ty dvě malé berušky dávno přerostly, a že už to nikdy nebudou ty slaďounké blonďaté holčičky v punčocháčích s vytahanými koleny. Tak si je vybavuji, když u nás byl poprvé a naposledy „opravdový“ Mikuláš. Nikdy jsme totiž neměli potřebu děsit je čertem a raději jsme jim ponechávali iluzi hodného Mikuláše právě v těch punčoškách za oknem.

Jednou se nám nabídli naši staří sousedé, že nám „zahrají“ Mikuláše. Nechtěli jsme je odmítnout, přece jenom byli bezdětní a naše holčičky jim tak trochu nahrazovaly vnoučata. Sehnali jsme kostýmy, dali jim dárky a s napětím čekali, až večer zazvoní.

Dlouho se nic nedělo, venku na ulici už řinčely čertovské řetězy, zvonily andělské zvonky a u nás by se napětí dalo krájet. Crrrrrr. Děti roztomile vypískly a manžel odběhl otevřít. Když jim razil cestu do pokoje, bylo už z jeho výrazu jasné zděšení.

Dalo se čekat, že stará obézní paní s oteklýma nohama, nebude skotačit jako čert, toho se celkem obstojně zhostil energický soused. Ale za ním se do místnosti vsoukalo funící kulaté zlatočervené zjevení a děti se ke mně křečovitě přimknuly. Monstrum se těžce pohybovalo, přes zamlžené brýle špatně vidělo, ale neustále si od obličeje odtahovalo bílé vousy, aby popadlo dech. A jak tak nesouvisle drmolilo, zápasilo s bradou, mitrou i berlou, o to víc se snažil čert a lítal kolem nás jak pomatená čamrda.

Dětičky zcepeněle zíraly a nevím, jestli v těch dvou hrůzných bytostech identifikovaly hodné staroušky ze sousedství, ale dvojhlasně odrecitovaly básničku, aby to měly co nejrychleji za sebou.

“ Tak to se nám moc nepovedlo“, vyměnili jsme si pohledy a když se za nimi zavřely dveře, začali jsme se všichni smát.


:-)) A to buď Dano ráda, že nedělal Mikuláše jeden náš známý politik. Ten by se během řeči tutově udusil docela :-)) Míša

Máte i vy nějaký veselý příběh k dnešnímu tématu Mikuláš? Zašlete mi ho na redakce@zena-in.cz. Ráda se o něj podělím se všemi. Nejhezčí příspěvek tak jako vždy, vyhraje milou cenu.