Bulvár

Dušičky - na hřbitov na povel

Chodíme, ale ne masově a na povel jako nyní lidi na Dušičky, kdy jdou sklízet výzdobu od Velikonoc a poté na Velikonoce výzdobu od Vánoc.

Olšany jsou relativně v centru, tak člověk zaskočí pozdravit babičku a dědu, když jede okolo neplánovaně. Pokecáme o životě a zase jdu. Takže na hřbitov celkem často, i když nejsem jako kamarádka, která má ráda procházky po hřbitovech, tak se v tom nevyžívám.

Proč chodit někam jako ovce, když mohu zajít kdykoli. Na Dušičky ale jezdíme do Poděbrad spojit rozsvícení svíčky na roztomilém hřbitůvku s návštěvou příbuzných.

Mívala jsem ráda zasněžený venkovský hřbitov na Slovensku, kde se musela vyhrabat díra ve sněhu a pak teprve zapálit svíčka. Připadalo mi to skoro jako u dětí z Bullerbynu.

Halloween je něco jako Santa Klaus. Opět importovaný svátek, i když celkem hezký, když si ho děti spojí s koledou jako včera ve filmu Monster House - V tom domě straší, který tedy vystrašeným dětem ani nedoporučuji.

Ovšem tuhle jsem v ordinaci zaslechla hovořit dva muže:
,,Byl jsem na hřbitově a cestou domů si říkám, má to vůbec smysl vracet se ještě zpátky?"
 
Martina


Děkujeme za pěkný příspěvek :).

redakce@zena-in.cz

   
31.10.2006 - Společnost - autor: Ivana Kuglerová

Komentáře:

  1. avatar
    [5] arjev [*]

    Dědeček i babička z tatínkové strany se nechali zpopelnit a popel rozptýlit na rozsypové loučce.Tenkrát jsem jim to měla zazlé.V současné době je obdivuji,mysleli na nás žijící.Světýlko mohu rozsvítit i 50km od nich a přece k nim paprsek dolétne

    superkarma: 0 01.11.2006, 13:22:33
  2. avatar
    [4] pohodova [*]

    Mozna to zni blbe,ale si na hrbitov nekdy zajdu- jen tak sama- kdyz je mi smutno. Vite proc? Relativuji tam.
    Kvuli svym blizkym tam chodit nemusim,ty mam ve svem srdci.

    superkarma: 0 01.11.2006, 08:17:05
  3. avatar
    [2] Juana [*]

    kora: Podepisuju se pod to i já.....
    Můj dědeček už za komunistů nechtěl žádný hrob. Jeho děti mu ho nakonec pořídili, i když máma byla proti - kolikrát o tom děda mluvil, že žádný hrob nechce, chtěl, abychom na něj vzpomínali sami od sebe a ne povinně na objednávku.
    Takže jeho přání plním, často mým dětem o něm povídám, i když se narodily až dlouho po jeho smrti. A na jeho hrobě jsem byla jen jednou, abych se podívala, jak příbuzní nesplnili jeho přání. Děda měl pravdu, ten hrobeček pro urnu za to nestojí.

    superkarma: 0 31.10.2006, 16:59:27
  4. avatar
    [1] kora [*]

    Já nikde nechodím nemám ráda chozeni po hřbitovech.Ale na sve blízke na babičku na dědečka si vzpomenu kdykoli a vidím je a zustanou mi v paměti tak jak jsem je znala za živa. Povzpomínam,pousměju se,vzdychnu si jsem vděčna,že jsem je měla. V tom hrobě, v té zemi už dávno nejsou jsou v mém srdci.Děkuji,že jsem je mohla znát.

    superkarma: 0 31.10.2006, 16:15:54

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme