Vztahy

Dům na předměstí - kapitola 15. – Musíme si promluvit

 

Tak to byla ovšem darda! Mít v baráku trestance bylo přesně to, co mi akorát tak chybělo. Rozhlédla jsem se po všech přítomných, ale neshledala jsem v jejich tvářích ani náznak znepokojení, z čehož jsem vydedukovala, že o tom, vědí. Tady zřejmě všichni věděli všechno a byli s těmito informacemi smířeni, možná i… spokojeni? Fakt jsem nevěděla, co si mám myslet, tak jsem provedla seznamovací obřad podání ruky i s mordýřem Rychetníkem a, stejně jako správcová, posadila jsem se  zpátky na místo. Na řadu totiž přišel onen důležitý bod programu, který správcová již předem anoncovala. Kupodivu se týkal mě a mého psa Nicka. Nechávalo se odhlasovat, zda někomu v domě bude vadit můj pes, což mi přišlo opravdu "moc" aktuální, když už jsem podepsala smlouvu. Vtom jsem si s hrůzou uvědomila, že mě ani nenapadlo se zeptat, zda tady psa mít mohu, a trochu jsem se rozklepala při představě, že by moji sousedé tady mého Nicka nemínili trpět. Čirý děs mě polil v okamžiku, kdy mi mé mozkové kabely sepnuly a přetlumočily hlupačce majitelce, že jsem vlastně nikomu a vůbec neřekla, že tady hodlám psa mít, tak jak to, že se o něm hlasuje na schůzi?!?

Víc než otázka druhá mě spíš trápila otázka první, ale opravdu jen na chvíli – les sousedských rukou mě ujistil, že proti mému psu vůbec nic nemají. Čekala jsem otázky nebo možná vysvětlení, diskusi a třeba i chlebíčky (v téhle suitě bych se už nedivila ničemu), ale Nick byl jediný bod programu a schůze skončila. Sousedé se začali vytrácet ze sklepení a já si uvědomila, že jsem se vlastně nedozvěděla vůbec nic. Pěkně děkuju za takovou informativní schůzi!!! Vstala jsem také a znovu potlačila chuť nasadit bratrovi dvojitého “nelsona” a blížila jsem se tedy k němu jen zvolna, jako pravá dáma, která umí ovládat své emoce, a jen ten, kdo mě doopravdy dobře zná, mohl v mých očích spatřit malé, nenávistné plamínky. Už jsem měla bratra na dosah ruky, když vtom mě odchytila Anastázie Vavřínková, ta pohádková babička. Čapla mě zcela nečekaně za ruku a já opět cítila to teplo, které se mi v tu chvíli začalo rozlévat po těle, jako by se nějak napojila na můj krevní oběh a použila ho jako trubky ústředního topení. Dívala se mi do očí, přímo se do mě pohledem vpíjela, ale výraz jejího obličeje neztrácel ani špetičku ze své přívětivosti. Zdálo se to být nemožné, ale vztek na bráchu mě pozvolna přecházel a začal jsem se cítit šíleně unavená. Chtělo se mi něco říct a taky jsem čekala, že ta stařenka osloví mě, vždyť přece musí mít nějaký důvod proto, že mi tak tiskne ruku. Ale zavíraly se mi oči a začala jsem se bát, že usnu nebo omdlím a bude strašná ostuda. Musím přivolat bráchu, musím přivolat bráchu… tuhle myšlenku jsem se snažila  udržet si stůj co stůj. Petra jsem ještě koutkem oka zahlédla, jak o něčem diskutuje s Viktorem a správcovou, a jediné, co jsem ještě zaslechla, bylo Viktorovo: “Ještě ne, Petře, ještě není připravená…!” a pak mě mé smysly opustily nadobro.

Když jsem se probrala, ležela jsem ve svém bytě, ve své posteli. Do pokoje vnikalo pootevřenými dveřmi jen slabé světlo z chodby, a tak mi chvíli trvalo, než jsem zaostřila natolik, aby mi můj zrak mohl přinášet srozumitelné informace. Když jsem se pohnula, byl spodek mojí peřiny nějak těžký, jakoby zavalený či zatížený. Lekla jsem se a snažila se co nejrychleji z toho sevření dostat, ale pak mi došlo, jaký že balvan mě tíží. To můj Nick mi ležel v nohách a spokojeně oddychoval. To mě uklidnilo a snažila jsem se ze všech sil uvědomit si, co se mi zase stalo a jak jsem se dostala domů. Opět jsem se cítila být šíleně unavená a příjemný pocit před “usnutím” se změnil v nepříjemný po procitnutí. Najednou jsem zaslechla šramot, který zcela jistě pocházel z mé kuchyně. Jemně jsem vytáhla nohy zpod Nicka a vyklouzla z postele tak tiše, jak jen to šlo. Rozhlédla jsem se po ložnici, zda tady náhodou po mém předchůdci nezůstala nějaká zbraň, ale to opravdu nehrozilo, což jsem samozřejmě dobře věděla. Ačkoli by se to mohlo zdát naivní, popadla jsem do ruky aspoň jednu svou pantofli a vykročila vstříc vetřelci. Sotva jsem se vplížila na chodbu, rachot se ozval znovu. Znělo to, jako by mi někdo prohledával skříňky v kuchyňské lince. Zarazila jsem se. Nick sice nebyl vycvičený hlídací pes, ale pokud by zaslechl kohokoli cizího, nespal by jen tak v klidu se mnou v posteli. Docvaklo mi – to musí být Petr. Jasně! Jedině člena rodiny by Nick nechal být. Nechala jsem ruku s pantoflí zase klesnout dolů a dodala si odvahy, zatímco jsem se přiblížila k pootevřeným dveřím kuchyně: “Petře?”

Rachot ustal, ale neozval se nikdo. Zkusila jsem to znovu: “PETŘE!?!” a otevřela jsem kuchyňské dveře dokořán. U linky ale nestál můj bratr, nýbrž správcová. Ozvalo se lupnutí rychlovarné konvice, z níž se už valila pára a na stole stály dva hrnky. Správcová nebyla, na rozdíl ode mě, zřejmě nijak překvapená, že mě vidí, jen jí oči rychle sklouzly na botu v mé ruce. Když se mi podívala zpět do očí, laskavě se usmála přes vějíře vrásek a řekla: “Viky, to je dobře, že už jsi vzhůru. Musíme si promluvit…”

 

     
   
16.08.2005 - Láska a vztahy - autor: Klára Němečková

Komentáře:

  1. avatar
    [25] Trinitty20 [*]

    Včera jsem měla fofry tak to čtu až dneska, je to čím dál napínavější :-)

    superkarma: 0 17.08.2005, 08:59:19
  2. avatar
    [24] evita_ij [*]

    já se už chci taky něco dovědět!!!! Netuším nic a jde mi z toho hlava kolem!!!!
    Ale je to super!

    superkarma: 0 16.08.2005, 21:16:08
  3. avatar
    [23] Markýza [*]

    Nikito, já vlastně dneska zapínala net jen kvůli tvému příběhu, díky, už se těším na čtvrtek

    superkarma: 0 16.08.2005, 16:12:58
  4. avatar
    [22] Wiki [*]

    Taky tusim, jak by to mohlo byt s domem, ale... hmmm, uvidime :))

    superkarma: 0 16.08.2005, 15:05:14
  5. avatar
    [20] xNeli [*]

    a zase víme prdlajs

    superkarma: 0 16.08.2005, 11:59:24
  6. avatar
    [19] kemy [*]

    opět super! a co ta správcová, myslíte, holky, že je hodná nebo zlá???

    superkarma: 0 16.08.2005, 11:45:48
  7. avatar
    [18] Clerenc [*]

    chjooo ztohohle mi jednou hrabne!!! Uz me nenapinej.....

    superkarma: 0 16.08.2005, 11:22:32
  8. avatar
    [15] pohodarka [*]

    zabiju ji, normalne ji zabiju a nikdo se mi nebude divit
    a jeste me vsichni budete kryt

    superkarma: 0 16.08.2005, 10:32:40
  9. avatar
    [14] Mandle [*]

    nějaká rychloverze by nebyla???

    superkarma: 0 16.08.2005, 10:24:47
  10. avatar
    [11] Florencie [*]

    Ježiš zase nic nevííííííím . Nikito ty mě chceš normálně psychicky zdepat, co?
    Fakt jsi výborná

    superkarma: 0 16.08.2005, 09:11:27
  11. avatar
    [10] Julča [*]

    kdyby to byla knížka,tak ji mám přečtenou jedním, zatajeným dechem.Tak zase nic.Taky jsem napnutá.

    superkarma: 0 16.08.2005, 08:17:30
  12. avatar
    [9] Susina [*]

    Nikito, ty jsi děsná sadistka, takhle nám drásat nervy...

    superkarma: 0 16.08.2005, 08:13:15
  13. avatar
    [8] sevenofnine [*]

    Teda nikdy jsem se tak netěšila na září jako letos

    superkarma: 0 16.08.2005, 08:01:40
  14. avatar
    [6] Lucimo [*]

    Landriel:

    superkarma: 0 16.08.2005, 06:57:55
  15. avatar
    [5] Landriel [*]

    Sakra, sakra, sakra, asi ze mě taky bude brzo trestanec. Nikitoooo, já už chci pointu...

    superkarma: 0 16.08.2005, 06:51:23
  16. avatar
    [4] Dudlajlama [*]

    Nikito, ja te asi trochu pridusim , nejde to zrychlit???

    superkarma: 0 16.08.2005, 05:32:35
  17. avatar
    [2] trdlo [*]

    Tedaaa, ja tu poposedavam a poposedavam a zase sem napnuta a nevim nic. LFNikita: doufam ze se stanes slavnou a bohatou spisovatelkou

    superkarma: 0 16.08.2005, 00:37:24
  18. avatar
    [1] Mici [*]

    týýý vado, já se z toho snad pose*u chtěla jsem jít spát, ale čekala jsem na půlnoc, abych si přečetla, jak se mají věci s Petrem a zase nic. A vůbec, jedno s druhým, už jsem z toho úplně na kaši. Do čtvrtku budu opět jako na jehlách. A to máme jet na pár dnů pryč, tak jsem už NUTNĚ potřebovala aspoň v něčem mít jasno. LFNikito, drásáš mi nervy, co to jen jde A daří se ti to opravdu skvěle

    superkarma: 0 16.08.2005, 00:17:09

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme