Vztahy

Dům na předměstí 9. – Vidina

 

Nečekaně temná paseka a za mými zády zuřivě štěkající Nick, to byla scéna jak vystřižená z hororu. Snažila jsem se oči přizpůsobit nenadálé tmě, abych rozeznala aspoň něco, tedy hlavně to, co jsem neuměla nijak pojmenovat, to, na co štěkal Nick, to, jež bylo zřejmě příčinou toho, že se v lese a na palouku zatáhlo nebe.
Problém byl v tom, že jsem neviděla nic, absolutně nic. Instinktivně jsem se sehnula a poslepu nahmatala na zemi pořádný klacek. Nejsem sice ve své podstatě militantní typ a nemínila jsem útočit, ale tohle celé se mi nelíbilo a Nickova reakce mi napovídala, že mít po ruce něco na obranu, by asi nebylo od věci. Zvedla jsem se i se svou novou, dřevěnou zbraní a nedovolila jsem Nickovi, aby se dostal přede mne. Když už má někdo někoho bránit, pak to budu já.

Z nebe začaly šlehat blesky a netrvalo dlouho a začalo i pršet. Naprosto přesně se tak opakovala scéna z mého snu, jen s tím rozdílem, že teď tu se mnou byl Nick a já se mohla hýbat. Podvědomě jsem nejspíš čekala, zda se zase ozve onen ženský hlas, ale místo něj jsem slyšela jen hučení větru, který se prodíral mezi stromy, a taky dešťové kapky, jež padaly na zem a které jsem už zřetelně cítila na své kůži. Začala mi být zima a bylo mi jasné, že náš výlet skončil. Rozhodně jsem se necítila na žádné hrdinství. Ať už se tu dělo cokoli, nebylo to v žádném případě normální a já se rozhodla zavelet na ústup.

Popadla jsem Nicka za obojek a vzpouzejícího se jsem ho táhla zpět, ven z lesa. Šlo nám to dost pomalu, protože Nick se mi snažil vyškubnout a měl jediný cíl - zakousnout to, co mu vážně nevonělo, a já víceméně couvala a co chvíli jsem zakopávala o kořeny, kterým jsem se na cestě sem v pohodě vyhýbala. Teď ale byla tma a já neviděla vůbec nic, zato jsem něco slyšela. Možná to byla jen má zjitřená fantazie a obrazotvornost mého strachu, ale zdálo se mi, jak jen jsem to mezitím vším hučením stromů mohla zaslechnout, že za námi někdo jde; pomalu a rozvážně, ale s jistotou a cílevědomě.
Kdykoli jsme se s Nickem zastavili, kroky za námi udělaly totéž.

Jakmile jsme se opět vydali na cestu, následovaly nás. Komu ale patřily? Nikoho jsem neviděla, ale Nick někoho cítil, a to mě hodně znervózňovalo. Kdybych byla popadla Nicka a začala s ním utíkat z lesa pryč, asi by to nedopadlo dobře; tma byla takzvaně absolutní a koledovala bych si minimálně o nějaký úraz a o to jsem v žádném případě nestála.
Rozhodla jsem se k radikálnímu řešení a přehodnotila jsem svůj názor na to nebýt hrdinkou. Pustila jsem Nicka a postavila se svému strachu čelem. Musím vědět, co to je, musím zjistit, kdo a proč nás sleduje.


Kroky se, jak jsem předpokládala, zastavily také a já zaujala obrannou pozici. S klackem v napřažené ruce jsem asi musela vypadat komicky, ale do smíchu mi rozhodně nebylo. Nick, jako by pochopil mé úmysly, přestal štěkat, posadil se a byl připraven kdykoli vyrazit vpřed a dělat to, co mu jeho psí instinkty velely - zakousnout nepřítele.

Nevím, jak dlouho jsme takhle stáli, možná to bylo jen pár minut, ale čas v tu chvíli zřejmě přeměnil své obvyklé limity a minuty trvaly mnohem déle, než bylo obvyklé.

Čekala jsem, co se stane, jaké bude rozuzlení téhle patálie, když v tu chvíli blesk ozářil oblohu a já konečně něco uviděla. Říci někoho, by bylo přesnější. Byla to silueta ženy a mně nemusel nikdo napovídat, koho jsem viděla. Byla to naše správcová z domu na předměstí! Ale ne ta, která mi předávala klíče a svou příšernou vizitku, nýbrž ta z fotografie visící u nás doma v kuchyni. Stála před námi ona mladá, načesaná, upravená žena, v květovaných šatech, upnutých na pěkně stavěné tělo. Povlávaly jí v poryvech větru, zatímco ona stála zcela nehnutě, skoro kamenně.
Blesk ozářil nebe podruhé a já se utvrdila v tom, že ta, co ji vidím, je ta, kterou myslím. Byla tu ale jistá odlišnost; žena z fotografie se přátelsky usmívala, ale tato měla v obličeji výraz, který mi naháněl strach. Byla v něm výhružka a … snad něco jako nenávist. Všimla jsem si, že cosi svírá v levé v ruce. Polkla jsem a bylo mi jasné, že je to teď nebo nikdy. Musím se dozvědět, co s tím má společného, co tady dělá, co my všichni tady děláme... a proč zrovna já?!?

“Paní správcová!” podařilo se mi ze sebe vypravit poněkud skřehotavým hlasem. Zanikal ale v poryvech větru, a tak jsem, už podruhé, zakřičela: “Paní správcová! Jste to vy?”

Odpovědi se mi nedostalo. Zato kdesi nedaleko se ozvalo hlasité prásknutí hromu a já se instinktivně otočila tím směrem. Když jsem se podívala zpět, viděla jsem už jen tmu, ale neměla jsem odvahu se pohnout směrem ke správcové, ani na opačnou stranu, která pro mě a Nicka znamenala ukončení tohoto zlého snu. Tu blesk vyšlehnul z nebes do třetice a cesta byla prázdná, přede mnou už nikdo nestál…

         
   
26.07.2005 - Láska a vztahy - autor: Klára Němečková

Komentáře:

  1. avatar
    [39] Mici [*]

    LFNikita: jo, to je rozumné, piš, piš, už jsme tady všichni natěšení, co bude dál.

    superkarma: 0 26.07.2005, 23:26:48
  2. avatar
    [37] Lhasa [*]

    Týjo! Husí kůže jak pralinky

    superkarma: 0 26.07.2005, 19:54:35
  3. avatar
    [36] Dudlajlama [*]

    rystupije: , jenom se tu mihli tujekara a tenturyje

    superkarma: 0 26.07.2005, 19:32:21
  4. avatar
    [35] Dudlajlama [*]

    Kolik ze to jeste bude dilu? Jedenact? To je k nepreckani, myslim tim to vydrzet do konce

    superkarma: 0 26.07.2005, 19:31:04
  5. [34] okno [*]

    nioneta si tu??halo

    superkarma: 0 26.07.2005, 14:00:25
  6. avatar
    [31] rystupije [*]

    neviděl jste někdo nionetu?

    superkarma: 0 26.07.2005, 13:31:55
  7. avatar
    [30] brůča [*]

    Nioneto haló

    superkarma: 0 26.07.2005, 13:31:43
  8. avatar
    [29] *modrá [*]

    superkarma: 0 26.07.2005, 13:18:10
  9. avatar
    [27] Clerenc [*]

    ja sem napnuta jak struna:-))))

    superkarma: 0 26.07.2005, 12:35:59
  10. avatar
    [26] kemy [*]

    nbudu komentovat, jak byl příběh úžasnej, skvělej a strach nahánějící, protože bych seopět trapně opakovala.
    ale prosím, LFNikito: zeptej se už v příštim díle taťky na tu ženskou, to je fakt k nevydržení, jesi nás budeš takle napínat, tak snad dokonce přestanu litovat, že je půlka prázdnin v tahu a budu chtít, aby už byly u konce a já věděla, co se děje...

    superkarma: 0 26.07.2005, 11:44:45
  11. avatar
    [25] Trinitty20 [*]

    Ty vole, mám husinu! Co tam chtěla? Správcová jedna!

    superkarma: 0 26.07.2005, 10:58:01
  12. avatar
    [24] Gita [*]

    To je o nervy, to napeti

    superkarma: 0 26.07.2005, 10:26:51
  13. avatar
    [22] Ryta [*]

    Teda musím uznat, že mi běhal mráz po zádech .. brr nechtěla bych nic podobného zažít na vlastní kůži

    superkarma: 0 26.07.2005, 09:46:40
  14. avatar
    [21] Galina [*]

    superkarma: 0 26.07.2005, 09:08:51
  15. avatar
    [20] Acinka [*]

    to je napínavý

    superkarma: 0 26.07.2005, 09:02:34
  16. avatar
    [19] Bella [*]

    Bojim bojim .Ale jinak super, už aby byl čtvrtek! LFNikita

    superkarma: 0 26.07.2005, 08:57:42
  17. avatar
    [17] Hannah01 [*]

    Bojim, bojim .

    superkarma: 0 26.07.2005, 08:40:22
  18. avatar
    [16] gerda [*]

    pořád dobrý! Jak tohle celé dopadne... a styl je parádní, takhle bych chtěla umět psát taky. Člověk úplně prožívá všecko, co je v tom. LFNikita perfektně odhadla, že člověk se bojí nejvíc nehmatatelného a nepolapitelného - s tím se porvat nemůžeme, to nás jenom děsí. Těším se na pokračování.

    superkarma: 0 26.07.2005, 08:27:09
  19. avatar
    [15] Žábina [*]

    tak tentokrát mám husí kůži od první věty do poslední

    superkarma: 0 26.07.2005, 08:25:13
  20. avatar
    [14] Mandle [*]

    superkarma: 0 26.07.2005, 08:15:17
  21. avatar
    [13] Zuzča [*]

    husinu mám po celém těle

    superkarma: 0 26.07.2005, 07:47:51
  22. avatar
    [12] ifka [*]

    Tak to je naprosto úžasný. až mi z toho naskočila husí kůže. brr.
    Je to tak napínavý a jak bylo řečeno níže být to kniha, tak jí přelousknu jední dechem. takže ať je čtvrtek. a můžu číst dál

    superkarma: 0 26.07.2005, 07:43:12
  23. [11] IvaKr [*]

    Skvělé, už ať je čtvrtek a s ním další díl!!!

    superkarma: 0 26.07.2005, 07:42:02
  24. avatar
    [10] Markýza [*]

    super, super, super, už se těším na čtvrtek

    superkarma: 0 26.07.2005, 07:41:52
  25. avatar
    [8] evita_ij [*]

    Super počteníčko a to napětí!!!!
    LF Nikita

    superkarma: 0 26.07.2005, 07:06:30
  26. avatar
    [7] vlcice [*]

    Kdyby ten příběh byl napsaný jako kniha, tak bych se od něj neodtrhla, dokud bych ho nepřečetla. Už se moc těším na další díly a nemůžu se dočkat.

    superkarma: 0 26.07.2005, 06:51:53
  27. avatar
    [6] sevenofnine [*]

    Super, mám husinu po celém těle a umatlaný monitor jak jsem se k němu nakláněla blíž a blíž. Bojim, bojim.
    LFNikita

    superkarma: 0 26.07.2005, 06:50:52
  28. avatar
    [5] P.Martina [*]

    Mám úplně husí kůži. Je to skvěle napsané

    superkarma: 0 26.07.2005, 06:40:02
  29. avatar
    [3] pavlistranska [*]

    Dobrýýýý,honem další pokračování.

    superkarma: 0 26.07.2005, 04:51:08
  30. avatar
    [1] Mici [*]

    fůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůj, to je síla, mám naježené chlupy úplně všude - jako Nick. Myslela jsem, že s tou správcovou se to už rozlouskne, ale kurňa zase nic, ještě to vygradovalo do vyšších obrátek. To byl pro mě zatím nejstrašidelnější díl. Když si představím, jak tam stojí a NĚCO má v ruce... Už zase mi v hlavě šrotuje, co v té ruce baba má - proč je mladá a ne stará, proč se vždycky setmí a co z toho, sakra, vyleze. No napětí jako sviňa. Prostě bomba čtení

    superkarma: 0 26.07.2005, 00:31:04

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme