Reklama

Čtenářka Gerda poslala příběh svůj a své starší sousedky. A při jejím čtení si už v polovině začnete představovat, co vše byste té babičce udělali a budete Gerdu obdivovat. To mi věřte. Díky Gerdo za Váš příběh. Vážně Vás obdivuji.

Na úvod všechny slušně pozdravím! Krásný čtvrtek přeju, doufám, že jste všichni zdrávi a i rodina je v pořádku?....:) Tak to by snad stačilo jako důkaz, že jsem slušně vychovaná žena. Ne, že bych si na tom zakládala, ale nějaké hádky nebo nedejbůh útoky na druhého člověka se mi skutečně příčí. I v zaměstnání jsem musela mít na tváři profesionální úsměvy, jsem zvyklá vypadat příjemně a vstřícně. Ale přesto všecko i mně se stalo, že jsem byla naší sousedkou tak vytočená, až jsem jí před nosem třískla dveřmi. A měla jsem strašnou chuť ji vzít po hlavě pánvičkou! 

A bylo to tak...

Před několika lety se do bytu pod námi přistěhovala starší paní. Osamělá. Připomínala mi mou babičku. Hned jak jsem ji poprvé viděla, pozdravila jsem ji, vypočítala, jaké výhody bude mít na své nové adrese, kde co dostane koupit a jaká je paní doktorka naproti. A že když bude cokoliv potřebovat, aby se nebála zazvonit.

Chápala jsem, jak pro ni musí být v tom jejím věku těžké měnit domov. Usmívala se. Má důvěra v ni poprvé zakolísala, když mi přišla oznámit, že jí ničím balkon. Protože pěstuju kytky.

Ulekla jsem se a běžela se k ní podívat. Neviděla jsem nic zvláštního - pouze zašlou špínu od předchozích nájemníků, protože na to kašlali a na čistotu nebyli. Tak jsem byla slušná, že jsem běžela domů, vzala kyblík, hadr a čisticí prostředek, na metru jejího balkonu jsem jí předvedla, že stačí dva tahy...a nechala jsem ten čisticí prášek u ní.

Poděkovala a velebila mou dobrotu. Když jsem pak na podzim květiny sklízela, dopředu jsem jí oznámila termín, aby pod nás náhodou nepověsila prádlo. Vše v pořádku proběhlo a ona nic.

Další rok město vyhlásilo soutěž o nejkrásnější balkon, přiznávám, že jsem se stala absolutní vítězkou za své surfinie a byla jsem na radnici převzít hlavní cenu. Kdo tyto kytky zná tak ví, že neopadávají - ale zasychají na rostlině. Přesto jsem během sezóny neustále vysvětlovala paní spodní sousedce, že jí skutečně balkon neničím a že soutěžím, ať vydrží. To bylo řečí, co si nesmím dovolovat na našem vlastním balkoně...

Ze své výhry jsem jí nakonec dala i vstupenku na výstaviště Flora a přidala vlastní výpěstek - muškát v květináči, „pro dobré vztahy“, jak jsem jí při předávání řekla.

Ale čiň čertu dobře, peklem se ti odmění. Kam čert nemůže, nastrčí babu. To mi čím dál častěji vířilo v hlavě, když k nám chodila ťukat na dveře. Mé utrpení skončilo na podzim. Balkon jsem uklidila. Když mi paní opětovaně přicházela spílat a vyslovila požadavek, abych se šla podívat, jak má špinavá okna (po mém prvním dobrovolném úklidu u ní snad věřila, že s hadrem a Okenou polezu i na její okna), už jsem nervově nevydržela a práskla jí dveřmi před nosem.

Od té doby neodpovídá na pozdrav. Vlastně je na kordy s celým barákem, protože je chronickou stěžovatelkou a na Správě nemovitostí má určitě založen vlastní fascikl.

Když onehdy zastavila manžela a vykládala mu, jak sousedův syn přelézá na její balkon, aby tam lil kyselinu, se všem rozjasnilo. Ano, je to tak, babča je asi...zvláštní typ. Kdo uteče, vyhraje. A se slušností s ní nepořídí už vůbec nikdo!!
Gerda
Text nebyl redakčně upraven


Věříte, že se slušností nejdál dojdete?

  • Daří se vám být slušná?
  • Neplete se někdy slušnost s poslušností?
  • Mají to grázlové v životě jednodušší?
  • Máte ve svém okolí někoho, kdo by mohl být kladným, nebo negativním příkladem pro všechny?
  • Opravdu člověk se slušností nejdál dojde?
  • Chybí vám ve společnosti slušnost?
  • Co vás napadá, když se řekne slovo SLUŠNOST?

Pište vše, co vás k tématu dne napadne na redakční e-mail

redakce@zena-in.cz

Já jednu z vás, co mi dnes k tématu přispěje, v 16 hodin vyberu a pošlu jí krásnou květinu.