Letní večer, do zahradní restaurace přichází mladý pár, oba elegantně odění, muž pomáhá dívce usednout, přičemž jí omylem šlápne na její dlouhý šat. „Ty debile, to si nemůžeš dát kurva pozor! Se podívej, mi je zacáluješ, blbečku!“

Celá restaurace se na dívku otočí, ona nevnímá a pokračuje ve své slovní smršti dál. „Víš, ty blbče, kolik mě ty šaty stály? Kdybys byl aspoň chlap na svým místě a koupil mi nový. Ale ty mě vždycky jenom vezmeš na takovouhle ubohou večeři. Už mě vážně sereš, ani mě pořádně nevošukáš. Si vážně debil!“

„To je kráva, vidíš ji, tu čubku?“ ptá se jedna nervní dívka své kamarádky, když na diskotéce poukazuje na slečnu, která nejspíše s velkým úspěchem loví její vyhlídnutý idol. „Prosím tě, zklidni hormon, si akorát ničíš zdraví.“ Odpovídá jí klidně slečna kamarádka, která situaci, probíhající na diskotéce, sleduje se značným pobavením.

„Ježišimarjá, ať už ten malej bastard drží konečně hubu,“ zahlásí na celou tramvaj mladá dívka, která takto reaguje na hlasitý pláč malého dítěte…

To je krátký výčet situací, které ve svém okolí v poslední době zaznamenávám. Dívky při nich mluví tak sprostě, že by svými slovními obraty byly schopny vydláždit celé Václavské náměstí. Nadávky sypou z rukávu jednu za druhou a celé okolí jen nevěřícně vrtí svými hlavami. Co se to s námi ženskými sakra děje? Proč se čím dál tím více chováme jako zásobárny testosteronu a naše něžné já ustupuje do pozadí?

Jelikož mi tyto otázky vrtají hlavou, na „ŽENY A LA DLAŽDIČ“ jsem se optala socioložky Mgr. Martiny Rulíkové, která se též zabývá i psycholingvistikou.

„Problematikou dnešních mladých žen je jejich přehnaná emancipace. Vezměte si například fakt, že naše děti začínají vulgární výrazy používat již v brzkém věku – čím vulgárnější, tím ve společnosti svých soukmenovců stoupají na pomyslném žebříčku výše. Navštivte kteroukoliv základní školu, a budete se jisto jistě červenat. Dříve byla sprostá mluva doménou mladých chlapců a nižších sociálních vrstev. Dnes se tyto rozdíly stírají. Dívky se snaží mužům vyrovnat ve všem, už od útlého dětského věku.

Další názor nám sdělil sociolog PhDr. Jan Svoboda, který již dvacet let žije a působí v USA.

„Nemyslím si, že by sprostá mluva souvisela s pohlavím. Lidé si takto ventilují svůj stres, sprostá slova slouží jako uklidňující element pro každého z nás. Společnost utváří pravidla a morálně relevantní normy. To, jak se s nimi jednotlivá pohlaví ztotožní, je pak součástí socializace. Všeobecně je v současnosti morálka více rozvolněná, na což samozřejmě reaguje i mluva společnosti jakožto celku.“

tttt

A jak na sprostě mluvící ženy reagují muži? Zeptali jsme se jich:

„Holka, která mluví sprostě je podle mě ubožačka. A holka, která mluví sprostě, aniž by si to uvědomila, a vůbec jí to nepřijde, je hlupačka. Ta, která mluví sprostě jen proto, aby někam zapadla... anebo zamachřila, je p..a!“Martin, 21 let.

„Taková žena je odpuzující. Žádnou kamarádku takovou nemám, ale poznal jsem jednu takovou. Ta však byla nemocná, trpěla koprolálií. Seděla na baru, v kostýmku, usměvavá, pila vínko a jednou za deset minut z ní vyšla salva neuvěřitelně sprostých slov. Ona o tom však nevěděla. Záchranka ji odvezla do Bohnic..“ Radek, 42 let.

„To je prostě snůška předsudků. V dnešní společnosti si může politik dovolit mluvit vulgárně, novinář smí mluvit vulgárně, mnohdy dokonce i jiné autority... ale holka... to přece nejde... neřešit lidi, stejně jenom melou, kecaj a za rohem to neřešej, protože už na to jsou dneska zvyklí... a projev není jen o vulgaritách... já zase nesnáším spisovnou češtinu, nehledě na to, že ji už dneska ani není vhodný v mluvě používat. Michal, 35 let.

„Vadí mi to u žen, které neznám osobně. Takový ten první dojem, třeba když na ulici slyším rozhovor dvou pěkných žen, ale jakmile se dají do řeči a použijí nějaký ten vulgarismus, tak klesají v mých očích okamžitě. 
Ale většinou to jde poznat, z jaké sociální a společenské vrstvy je, z jaké výchovy, jaká bude zřejmě její inteligence či společenské zařazení. Tak to prostě je a vždycky bude. I když nejde všechny škatulkovat.“  Jaroslav, 45 let.

„Sprostá mluva se mi na ženách líbí v soukromí (při sexu). Na veřejnosti bych se za takový „dáreček“ hanbou propadl.“ Vašek 32 let.

Stanoviska našich mužů a odborníků známe. Známe je ovšem i my, ženy? Měly bychom!

Reklama