Varování: Tento článek není myšlen vážně. Pokud si však nejste jisti, zda se jím nebudete cítit pobouřeni a dotčeni, udělejte si nejprve test v tabulce.

Asi jste se s nimi už setkali. Nelze dokonce vyloučit, že trocha jejich krve koluje i ve vašich žilách. A vzhledem k tomu, že se právě nacházíme na Ženě-in, je dokonce možné, že se ona „trocha“ limitně blíží stu procentům. Dost už ale planého tlachání – pojďme se podívat, co se o člověku sluníčkovém píše v slavném díle Encyklopedia Stultia, pod níž je podepsán jakýsi Anonymus (zřejmě slavný autor, je mu připisována řada děl, naší redakci se však nepovedlo vypátrat o něm žádné bližší údaje).

Homo soliculus
Člověk sluníčkový, neboli homo soliculus, přísluší, stejně jako Homo sapiens, k rodu Homininae, tedy Lidé. Na tom se shoduje široká vědecká veřejnost. Ke sporům však dochází ohledně toho, zdali se jedná o poddruh Homo sapiens, či dokonce o vývojové stadium Homo sapiens sapiens, nebo o samostatnou vývojovou větev. V každém případě je křížení mezi Homo sapiens sapiens a Homo soliculus možné a většina potomků je plodných a v omezené míře i životaschopných.

TEST
1. Jste vegetariánka?
2. Vyhýbáte se násilí?
3. Používáte na internetu spoustu smajlíků?
4. Četla jste Čtyři dohody, Castanedu, Celestýnské proroctví nebo Ženy, které běhaly s vlky?
5. Myslíte si, že kdyby na sebe lidé byli hodnější a nešířili negativní energii, byli by méně nemocní a šťastnější?
6. Myslíte si, že pravda je relativní?
7. Považujete četbu antických filosofů za ztrátu času?
8. Máte ráda lidi?
9. Zajímáte se o ekologii?
10. Dáváte přednost alternativní medicíně před klasickou?

Výsledky testu najdete ZDE (klikni)

Vzhled
Homo soliculus se vyskytuje v několika poddruzích, které se mohou značně lišit svým vzhledem. Nejčastější je výskyt ve formě hippie, hojné jsou ovšem i poddruhy mladý alternativní křesťan, New Age druid, kněžka lásky, začínající guru a řada dalších, které se navzájem libovolně překrývají. Patrná je záliba v přírodních materiálech, teplých či pastelových barvách – především oranžová a žlutá, a různých „mystických“ symbolech – ovšem rozhodně ne pověšených vzhůru nohama!

Výskyt
Člověk sluníčkový se může vyskytnou prakticky kdekoliv, ale je vysoce nepravděpodobné, že na něj narazíte například na technických oborech vysokých škol či v manažerských pozicích. O to hojnější je jeho výskyt v prvních ročnících některých oborů humanitních, jejichž popularita se s časem střídá – ve vyšších ročnících je však už homo soliculus vzácností. V nejvyšším počtu se ovšem vyskytuje na internetu, především na takzvaných diskusních serverech a serverech pro ženy.

Specifika
Charakteristický je především způsob, jímž se homo soliculus vyjadřuje. V jeho mluvě – často formálně krajně nekorektní – se to jen hemží lidičkami, LOLíky, ROFLíky a jinými zdrobnělinami, a pokud ho nerozzuříte, tak vás sluníčkový člověk všechny lovískuje. Rozzuřit je ho přitom navzdory proklamované toleranci a lásce často snadné. Ačkoliv homo soliculus obvykle hlásá, že pravda je relativní, každý má svou pravdu, a hojně své teze podporuje argumentem „já to tak cítím“, je často velmi citlivý na svou osobu, cizí názory toleruje pouze do té míry, dokud nejsou v přímém rozporu s jeho vlastními, a často není schopen pochopit, co cítí jeho oponent.

O pravdu tu nejde
Nenechme se ovšem mýlit – to, co hlásá homo soliculus, nemusí být vůbec hloupé a nepravdivé. Ba naopak, často jsou to pravdy natolik banální, že je neumíme vyslovit bez úsměšku. Problém je spíše v tom, že člověk sluníčkový nepodkládá své teze ani hlubšími znalosti, ani rozsáhlejší mírou osobních zkušeností – informace obvykle čerpá z líbivých knih nejrůznějších nagualů, šamanů a guruú, jejichž moudrost je přivedla k pochopení toho, že pravda zabalená v mystickém hávu se zkrátka lépe prodává.

Dejte si pozor!
Také na neškodnost člověka sluníčkového bychom se neměli spoléhat. Ač se od něj jen výjimečně dočkáme fyzické agrese, leckdy ani nejí zvířátka, protože je někdo musel zabít, té verbální se čas od času dopouští, obzvláště cítí-li se dotčen. Největším rizikem ve styku s homo soliculus je ovšem radikalizace postojů homo sapiens sapiens. Leckterý člověk rozumný, udolán „argumenty“ člověka sluníčkového, začíná vidět rudě, a dopouští se tak věcí a tezí, za něž by mu jinak bylo stydno. Člověk sluníčkový tak paradoxně dosahuje pravého opaku svého snažení – místo slunce kolem sebe šíří bouři.

Znáte sluníčkové lidi? Nebo se mezi ně dokonce počítáte? Myslíte si, že mají kromě slunce v duši i slunce v hlavě a trvalý úpal, nebo jsou Vám jejich postoje sympatické? Napadají Vás další charakteristické znaky homo soliculus? A co Vám vyšlo v testu?

Reklama