Ahojky,

na prodavačky hodně lidí nadává, že jsou neochotné, pomalé, protivné a kdoví ještě jaké. Také někdy nadávám. Ale myslím, že by si měl každý vyzkoušet, jaké to je, stát za pultem nebo sedět na kase a usmívat se i na toho nejprotivnějšího zákazníka. To se prostě někdy nedá.

A to nemluvím o tom, že v hypermarketech a v supermarketech nejsou podmínky pro práci zrovna ideální. Pořád od někoho slyším, jak tam ženské dřou za pár šupů a kolikrát je nepustí ani na záchod. A věřím tomu. Kamarádka brigádu na kase odnesla zánětem ledvin. Švagrová potratila, protože musela tahat palety kuřat.

Já jsem po maturitě rok a půl pracovala v trafice. Nakupovat chodili lidé různí, s některými jsem si ráda popovídala, zasmála se, jedna paní mi pravidelně nosila dortíky, ale také jsem si na vlastní kůži vyzkoušela, že držet se hesla: "Náš zákazník, náš pán!"  je někdy zcela nemožné. Vzpomínám si na jednu situaci, která mi byla dost nepříjemná...

V naší trafice fungoval systém "desek", který spočíval v tom, že si člověk mohl založit desky, do kterých se mu schovávaly noviny nebo časopisy, které si objednal - taková forma podpultovky.

Chápala jsem to u lidí, kteří si noviny vyzvedávali později odpoledne nebo třeba jednou týdně, ale proč měli desky důchodci, kteří si noviny kupovali už v pět ráno, to nechápu dodnes. Možná to byl pozůstatek z doby komunismu, kdy babička chodila už ve tři ráno stát frontu, aby dostala sešit křížovek...

A právě jedny takové desky patřily paní, která odebírala Haló noviny a Právo, položka cca 15Kč, a to ještě, když byly v Právu přílohy.

Pro noviny chodila kolem sedmé ráno. Byla neustále nespokojená, lítostivá a pořád si stěžovala, co ji všechno bolí a tvářila se děsně nemocně. No, já na ni byla milá, vyslechla jsem ji, usmála se, vzala jsem si 15 Kč a byla jsem ráda, že je pryč.

Jenže jednoho dne přišla a na placení vytáhla stovku. Jenže já v kase, jak na potvoru, měla na vrácení jen kovové desetikoruny a pětikoruny. Tak jsem začla odpočítavat. Ona na mě chvíli koukala a pak mi řekla, že ty drobné nechce, že by měla těžkou peněženku a že to nemůže tahat, protože jí operovali ruku.

Tak jsem jí na to řekla, ať tedy přijde později, až se bude vracet z nákupu, že pak už určitě zaplatí bez problémů. Na to ona reagovala tak, že začala křičet, že ty noviny teda nechce a co si to dovoluju, že nemám na vrácení.

V klidu jsem jí začala vysvětlovat, že já za to nemůžu, prostě zrovna chodili lidi a platili většími bankovkami. No, ona se rozeřvala, že jsem drzá a jak to s ní mluvím. To už jsem nevydržela já, cítila jsem jak rudnu a ječela jsem taky, už ani nevím přesně co, je to už 10 let, akorát si pamatuju ten pocit horka.

No, každopádně nás přerušila další zákaznice, která vešla do obchodu. Hádavá paní se sebrala a odešla, noviny si nevzala. Řeknu vám, že jsem byla docela rozhozená, člověk se snaží být milej a pak tohle... a to ještě nebyl konec... asi za hodinu zazvonil telefon.

ona: to je trafika na Skupovce?
já: ano, kdo volá?
ona: tam od vás před chvílí odešla starší paní...
já: no (už mi začlo svítat, poznala jsem ji po hlase)
ona: no, já tady bydlim naproti v baráku a ona ji teď odvezla sanita, asi měla infarkt...
já: no a co?
ona: no, abyste to věděla...
já: tak ať si to užije, mě to nezajímá!

A zavěsila jsem. Tohle mě fakt dostalo.

Řvala na mě a ještě se snažila mě zastrašovat nebo co!

Druhý den měla ranní kolegyně. Manžel oné zákaznice se přišel omluvit a minimálně měsíc vyzvedával noviny on. Po měsíci začala zase chodit paní a tvářila se jakoby nic. Pořád si stěžovala, jak je nemocná, a já se snažila zachovat profesionálně a být milá a usměvavá... V kapse se mi otvírala kudla...

To by mě zajímalo, jak to dělá dnes - desetikoruny jsou kovové, dvacky taky a teď dokonce stahují z oběhu i papírové padesátky...

Krásný den bez hádek vám přeje

Sepy


Sepy, takové lidi znám. Pamatuji si, jak mamka brečela kvůli nadávkám zákaznice. Druhý den stejná paní, která křičela jak na lesy, v pohodě přišla znovu a dělala "jakoby se nechumelilo". Ale naštěstí to nedošlo tak daleko, že by jí volala a vymýšela by si podobné hlouposti :-(.


Soutěž

Otázka číslo tři: Nachové plachty

Více o soutěži najdete ZDE
Reklama