Velmi skepticky přistupuje k 17. listopadu ´89 čtenářka Prvosenka: „Připadá mi, že si lidé byli víceméně rovni, protože zkrátka zboží bylo stejné, takže nikdo neměl druhému co závidět. Dnes jsou velmi znát rozdíly mezi jednotlivými rodinami...“

Jak vnímá dobu před sametovou revolucí a po ní čtenářka Prvosenka? Dnešek je pro ni nerovný, více se dočtete v jejím příspěvku k dnešnímu tématu níže...

17. listopad 1989

Tak v té době jsem se rozhodovala o svém budoucím povolání, tudíž jsem si volila školu, která ovlivní můj další život. Ale jelikož došlo k událostem, ke kterým došlo, pár dnů před odevzdáním přihlášky jsem pod „nátlakem" svých rodičů své rozhodnutí musela změnit a napsat školu, na kterou jsem jít nechtěla. V té době se totiž začalo hodně propouštět z kanceláří a míst typu administrativní pracovnice, takže jsem zvolila tedy jinou školu. A dodnes lituji, protože mě škola vůbec nebavila a s ekonomickou školou bych měla rozhodně větší šanci práci najít, protože když hledám v nabídkách práce, tak převažuje požadavek ekonomické vzdělání.

Pamatuji si zprávy v televizi z demonstrací, kdy studenti stáli proti řadám policistů, kteří do nich mlátili hlava nehlava. Dodnes si pamatuji husí kůži a slzy v očích, které jsem při sledování těchto záběrů měla.

Za sebe musím říct, že mi dřívější doba na jednu stranu přišla ale taková klidnější, bez stresů dnešní uspěchané doby, vánoce pro mě byla opravdu vánoce se vším všudy - těšili jsme se na pohádky, které se vysílaly jen o vánocích (ne jako teď, že je dávají několikrát do roka, takže mi pak vánočně nepřipadají), na ovoce, které s nimi bylo spojené a i na ty fronty, které s nimi byly spojené. Teď nám obchody cpou vánoční sortiment už počátkem září, takže mě ta atmosféra nějak pomalu ale jistě mizí.

Pamatuji si fronty na prací prášek a dámské vložky (to bych rozhodně vrátit nechtěla), přišlo mi, že lidé, když chtějí, tak mají práci, teď i když chcete sebevíc, tak vás nikde nechtějí, jedněm nevyhovuje, že máte děti, v jiném případě jste pro druhé stará, dnešní doba opravdu není vůbec jednoduchá. Vymizel takový ten rodinný život, přibývá rozvodů, což se vůbec nedivím, protože když jsou manželé od nevidím do nevidím v práci sedm dní v týdnu, tak to rodinný život rozhodí, i kdybyste sebevíc nechtěli.

A hlavně mi připadá, že si lidé byli víceméně rovni, protože zkrátka zboží bylo stejné, takže nikdo neměl druhému co závidět. Dnes jsou velmi znát rozdíly mezi jednotlivými rodinami a děti ve škole dokážou být vůči sobě dost kvůli tomu zlí. A hlavně se tak potom i nekradlo a nezabíjelo i kvůli dvacetikoruně, takže další mínus dnešní doby je velká kriminalita.

Jistě má dnešní doba i své klady - možnost cestování, spousta všeho možného zboží, na které si člověk jen vzpomene, ale za sebe mohu říct, že já bych radši volila dobu klidu, bez stresu a závisti.

Hezký den přeje,
Prvosenka

Pozn. red.: Příspěvek neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne: Jak se žilo za komunistů a jak se žije dnes

Jak se vám žilo před sametovou revolucí a jak se vám žije dnes?

Zhodnoťte s odstupem, zda se naplnila vaše očekávání po listopadu ´89. Jak se vám žilo za komunismu a jak se vám žije dnes? Jste spokojená? Vyhovují vám možnosti, které dnešní svoboda a volný přístup k informacím poskytují, anebo vás přivádějí do stresových stavů a bojíte se třeba o práci, důchod...? Chvalte či haňte stav demokracie v Česku: Vaše názory nás zajímají! Posílat je můžete k tématu dne na úterý 16. listopadu 2010. Příspěvky ať jsou dlouhé alespoň jako tento odstavec, tedy pokud chcete mít šanci na získání jednoho ze tří dévédéček s takřka hororově laděného thrilleru Loď smrti, jedna z vás k němu obdrží i třpytivý sprchový gel s diamantovým práškem a minerály Skin so soft od Avonu. Své příspěvky posílejte na redakční e-mail!

Loď smrti

Reklama