„Dress code"spoluvytváří image firmy
Krása
„Dress code"spoluvytváří image firmy
Nedávno jsem navštívila známého, dělá manažera v bance. Čekala jsem na něj venku, vedro k zalknutí. Z budovy vycházeli perfektně upravení mladí muži v oblecích a mladé dámy v kostýmcích. Saka, sukně a samozřejmě punčochy. Teploměr ukazoval třicítku, a bylo mi jich líto. Ale co se dá dělat, štábní kultura, jak říkal můj táta - voják z povolání, musí být.
Ale to nemusíte být voják, policista, pilot ani pošťák, abyste se setkala s uniformou. Mnohé firmy mají velmi přísná pravidla oblékání svých zaměstnanců a jejich oblečení si s uniformami v ničem nezadá. A takové „Dress code" nebo-li jednotně nařízené firemní oblečení, přece spoluvytváří image firmy a s výkyvy počasí si hlavu nedělá. Slečny mohou zapomenout na lehká trička s odhalenými bříšky (i když ta se podle mne opravdu do firmy nehodí), holé nohy, páskové střevíčky, a pánové zas na sice elegantní, ale přece jen polokošile. Ani kravata nepomůže, a jak by mohla, když k polokošilím stejně nepatří :-).
Odborníci a poradci firemního oblékání tvrdí, že se normy musí dodržovat. U dam musí mít sukně správnou délku, halenky nesmí být vyzývavé a neexistuje, aby pod nimi bylo vidět prádlo. V zimě i v létě se používá směs bavlny nebo vlny s elastickým vláknem. Přírodní látky, jako například len, se nehodí, protože j
edním z hlavních požadavků je nemačkavost oděvů.
Módní návrhářka Eva Janečková nevidí v oblékání zaměstnanců v letních měsících žádný problém. Zimní a letní oblečení se totiž příliš neliší. Témě všude je dnes klimatizace. Prý je u nás vidět přece jen větší tolerance a nové trendy ve firemním 
oblékání. „Kostým je věčný, zejména díky variabilitě. Doplňují jej moderní halenky, topy nebo trika. Dostávají tam barvu. Působí pak elegantně a zároveň ležérně," uvedla.
Dámské šaty firmy příliš nechtějí. Mohou se používat jen na některé akce. Ale do práce ani v létě nepatří. Žádné výstřednosti – jen reprezentativní vzhled.
A tak ti, kteří přísné normy nejvíce odnesou, jsou především zaměstnanci bankovního sektoru a advokacie. Tam platí striktní nařízení, která se musí dodržovat – kostýmy, punčocháče, obleky a pevné, uzavřené elegantní boty. Soudci musí navíc nosit těžké taláry vyrobené z teplých látek.
Co si o tom myslíte, milé ženy-in?
Je „lidské“ požadovat po zaměstnancích takové oblečení?
Byla byste ochotná se takto oblékat?
Nebo tak do práce chodíte, i když je vedro?
Chybí vám „uniformy“ sestřiček?
Které stejnokroje jsou podle vás nejelegantnější?
Tipujte v naší anketě.
Další příspěvky
Komentáře:
Další příspěvky
Profil uživatele
Novinky
Dnešní vydání
- Miluji starou veteš
- Převážíme zvířata: Koně nejlépe nakládat lopatou! (2)
- Valentýnský dárek: prstýnek. A nejlépe zásnubní. (1)
- Čundr v zimě? Proč ne? (3)
- Jablečné lívance (3)
- Zeptejte se Andělů jejich runami (1)
- Mám jen jedno přání, Ježíšku: Vrať mi syna! (3)
- Zapomněl na naše výročí? (6)
- S čím si hrají nejmenší? Látkové multifunkční knížky (1)
- Sveď a znič! (0)
- Dohodil jsem Evě rande, nebo ne? (4)
- Zoufalství: Jak zpevnit nehty?! (1)
- Liběna Rochová: Mojí nejsilnější stránkou je ctižádost (0)
Komerční tipy
Hafici.cz
Nakupujte originály
Svatba.cz
Nové v rubrice
- Tahle vůně je jen pro opravdové chlapy! (3)
- Tip na Valentýna od značky Korres pro vašeho partnera (1)
- Dove se vrací k bílé (2)
- Z Atén do Prahy – slavíme narozeniny!!! (0)
- Bomton studia slaví 15. narozeniny! (1)
- S novým rokem ještě krásnější (5)
- Těšíme se na Valentýna! Vyhrajte parfém Amor Amor (33)
- Osvěžující kombinace s vyživujícími výtažky z oliv a bambusu (0)
- Nabídka Tchibo: Nové wellness výrobky pro uvolnění a relaxaci (0)
- Máte nyní podrážděnou a suchou pokožku? (3)
Doporučujeme
Nejčtenější články
Poslední komentáře
- Tahle vůně je jen pro opravdové chlapy! 08.02.10 19:42 (3)
- Tip na Valentýna od značky Korres pro vašeho partnera 06.02.10 00:10 (1)
- Dove se vrací k bílé 05.02.10 08:27 (2)
- Bomton studia slaví 15. narozeniny! 27.01.10 13:47 (1)
- S novým rokem ještě krásnější 27.01.10 06:54 (5)
Přiďte dva, jedno vstupní vyšetření získáte zdarma
Valentýnská nabídkaVybíráme pro Vás:Povlečení "Kravičky"Přinesou štěstí do Vašich ložnic.
Ťapina: Tak potom v létě polootevřené boty (prázdná pata)
Ale i v tom přísném kodexu...
Volánová sukně do půl lýtek, bez silonek, otevřená bota, upravené nehty, opálená letní noha... nebo polo otevřená bota... pohoda
Mě by mimo jiné zajímalo, jak by se zaměstnavateli líbilo, kdybych kvůli dlouhému sezení nosila k předepsané sukni ke kolenům kompresní podkolenky nebo nohy zafačované elastickým obinadlem.
Radka27: Mně se třeba v silonkách potí nohy a pak samozřejmě smrdí. Když řeší problém s pachem nohou chlap, dostane se mu rady "vyházej umělé ponožky a kup si bavlněné". A co ženská? Asi teda "jdi pracovat někam, kde můžeš být bez silonek"
Meander: Ale já nemluvím o uniformě nafasované zaměstnavatelem. Tam je to samozřejmě jasné. Já mluvím o předepsaném kodexu ve firmě... Kde si můžeš obléci co chceš dle sebe, ale aby to splňovalo předepsaná pravidla.
Asi nemám takový problém s pocením
Myslím ale, že nejvíce se potí tělo v silonkách právě tam, kde je více vrstev prádla. Čili nemít na kalhotkách silonky a ještě sukni je jistá úleva
Ťapina:
Radka27: Firemní uniformy mají snad jednotný střih a kombinace. Tam se můžu umět oblékat jako perská princezna, bude mi to stejně na nic.
Radka27: To ty dámy před pocením jako zachrání deset centimetrů mezi kalhotkama a punčovhama? To je tak na to, aby se v tom místě upocená stehna ještě odřela.
Meander: To je otázka střihu a umění se obléci a kombinovat. Nikoliv otázka kilogramů.
A co se týká silonek ve vedrech... Existují samodržící na stehnech. S úžasnou krajkou. Takže se dámy vůbec neemusejí potit.
Radka27: Většina ženských nad 50 (no dobře, někdy 60) kilo vypadá ve něčem s leskem, vroubkem nebo jemným vzorkem jako mořský kytovec.
Zase tak konzervativně bych to ve firmách s Dress code neviděla
Nesetkala jsem se stím, že by se vylučovaly dámské šaty nebo otevřené boty pokud nepůsobí vyzývavě. Naopak některé nudné hladné jednobarevné kostýmky už mi připadají velice out i když se osvěží zajímavou halenou. Právě tyto kostýmky bych se snažila vystrakat a nahradit něčím s leskem, vroubkem nebo jemným vzorem. Proč se upnout na představu, že elegantní a reprezentativní musí být nudné. 
Uniformu ve své práci nenosím
. Když jsem vedla fitko a pracovala jako cvičitelka aerobicu, nosily se "erární" celkem pěkné teplákovky. Teď už chodím převážně s klienty cvičit doma, takže tam klidně "civil". Ve studiu a reklamce nosím to, co kdekoli jinde - hezké ženské oblečení. Moje zaměstnankyně v kosmeťáku nosí pohodlné kalhoty a úplá trička s emblémem firmy, vypadá to čistě a profesionálně a ony si nemusí špinit své.
Canadian: v podobné firmě jsem kdysi dělala pohovor. Po shlédnutí grafů výkonnosti a vyslechnutí informace o tom, že se u nich odměnuje vyhlášením "zaměstnance týdne", jsem zdrhla
. Tužení kolektivu, dobrovolně-povinné tam bylo též...
Blueberry 82:
. Ja se malem zjevila z jedne ceske firmy, ktera nutila zamestnance chodit v uniformach, museli se stale "americky" chovat i usmivat a o vikendu se jezdilo kamsi, kde se hraly prapodivne hry "tuzici kolektiv"
Nemam rada ritni alpinismus at je pachan kymkoliv na komkoliv
Je snad jasne, ze urcite profese se vzdycky budou lepe vyjimat v profesionalnim obleceni. Nelibi se mi ovsem ten trend nacpat lidi do kostymu nebo obleku jen aby firma vypadala hogo fogo. Mnozi se v tom proste neciti dobre a vykonnost polevuje. Jestli se mam soustredit na pracovni problem, nechci, abych musela vetsinu casu myslet na to, jak jsou ty boty nepohodlne nebo ze by mi bylo daleko lip bez puncochacu.
Lorain: já bych zase uvažovala směrem: hele, ten má luxusní kvádro, ten je asi hodně dobrej, že si na to vydělá...
Lorain: Jesli si ho můžeš dovolit, o tom nemusíš dumat, on tam totiž někde bude mít ceník
Ano ošuntělé hadry jsou pro toho, kdo je nosí,přirozenost, ale když někam přijdeš, prostě něco očekáváš a zrovna povolání právníka je spojováno s určitým standardem. Když něco takového nevidíš, ocitáš se v rozpacích a nějak si to potřebuješ vysvětlit. Většinou tě ale nenapadne, že tenhle pán je lidumil, pracuje vpodstatě zadarmo, a proto to u něj vypadá tak, jak vypadá. Tohle opravdu napadne jen ty čisté duše
a....: Fungujeme ale taky tak, že si říkáme: Hele, jaký má značkový sako! Ten bude asi drahej! Můžu si to dovolit? Chci se se na tom podílet, aby se za moje peníze měl mnohem líp než já?
Navíc málokdo si říká: jé, ty moje hadry jsou fakt ošuntělý! Jsou pro něj prostě normální. I na ostatních
Lorain: Myslím, že by ses tam necítila dobře ani v těch ošuntělých hadrech. Prostě by ti tvý podvědomí řeklo: aha, tenhle je neschopnej, ten z mýho ex nic nevyrazí a já vypadnu z domu s holou řití.
Nevím...školy nemám
...ale já bych takhle zafungovala a věřím tomu, že většina lidí taky.
a....: Kdybych měla sama ošuntělé hadry, asi by mi ty jeho (podobně ošuntělé
) nepřipadaly jako z popelnice a cítila bych u něj dobře 
Zatímco kdybych k němu naběhla v kostýmu od Hugo Bosse, cítila bych se tam děsně a šla raději jinam 
a....: No a to je právě to oblékání přiměřeně situaci, ne? Když půjdu objednat u firmy nějakou manuální práci a uvidím, že jsou tam všichni v nažehlených límečkách a kravatách, tak si řeknu "tihle radši ne, tady bych za jednoho člověka, co opravdu dělá, platila patnáct kecálistů kolem"
Lorain: Těm tvým příkladům nerozumím
Každý se prostě má oblékat přiměřeně prostředí, ve kterém se vyskytuje. Ale dám ti jiný příklad. Kdyby ses (nedejbože
) rozváděla a potřebovala advokáta, žádného neznala ani ti žádný nebyl doporučen. Pak by sis někoho vpodstatě náhodně vybrala, domluvila si schůzku. Vešla by jsi do ošuntělé kanceláře a tam seděl týpek v hadrech jak z popelnice. Co by sis asi řekla? Myslím, že by ti hned v podvědomí seplo: to asi nebude dobrý právník, když si nevydělá na lepší kancelář a vypadá jak hadrář, k tomu asi lidi moc nechodí, tedy k němu nepůjdu ani já.
Kassy70: Ne...to já si tady jen tak kecám a kecám
Blueberry: V autobuse jsem potkala paní přes padesát, lehce při těle (tak BMI 27), černá sukně, bílá háčkovaná halena s obrovskými oky, krajková podprsenka. Nevím, jaké je její profese, ale v práci bych se na ni dívala dost nerada.
Vsechno by melo byt primerene. Kdyz jsem v lete byla v Praze a otevirala si ucet v jedne bankovni pobocce, chudaci urednici otirali kazdou chvili pot, protoze se parili v oblekach a v pobocce nebyla klimatizace. Rozhodne by me od jednani s nimi neodradilo, kdyby meli platene kalhoty a kosili s kratkym rukavem. Kazdy soudny clovek vi, jak se obleknout a co si muze dovolit.
a....: Opakuji svou otázku: Ty jsi studovala psychologii?
a....: když to trošku přeženu: když si zedník v montérkách přijde do stavebnin koupit stavební materiál a bude ho obsluhovat pán v obleku a botech s koženou posrážkou, asi se nebude cítit úplně dobře, což? A když si přijede generální ředitel firmy s 10 tisíci zaměstnanci vybrat služební vůz do autosalonu, kde ho uvítá pán v šortkách, nátělníku a botaskách, asi taky nebude úplně nadšenej
Kassy: a....: no je fakt, že kdyby mě přivítala psycholožka s nemytýma vlasama a vytahaných hadrech ze stánku, říkala bych si - chudák, ta má co dělat sama se sebou, to mi tak chyběla
Kassy: Úplně špatně
kdybys tam takhle seděla, nemusela bys říkat už vůbec nic a ona by okamžitě pochopila, proč jí manžel utekl
. Moc špatného učitel jsi to měla
Psycholog sice není mentor, ale ani partner, je to profesionál- odborník, pokud si paní je potřebuje vylít srdce, tedy mít tu partnerskou spřízněnou duši, v tom jí poslouží kamarádka. Ona chce profesionální radu a ty bys měla působit jako profesionál, samožřejmě ne arogantě odměřeně, ale přátelsky s pochopením. Nicméně ten distans mezi postavením odborníka a toho, kdo si žádá radu je dán tak nějak samozřejmě.
a....: No právě. Však přesně o to šlo. Kdyby za mnou jako za psychologem přišla utahaná matka od tří dětí v hadrech od ťamanů a s pláčem, že ten její si našel nějakou mladou, prsatou a úspěšnou, těžko bych v ní vzbudila důvěru, kdybych tam seděla v kostýmku za deset tisíc a s perfektním makeupem. To by si spíš řekla, že jejím problémům nemůžu vůbec rozumnět. Takhle nějak nám to ten profesor podal. (Měli jsme ho na předmět Práce s klientem, sice to byl jinak blbec, ale zrovna s tímhle souhlasím.) A s tím, jak jsou karty rozdaný - psycholog nemá být mentor nebo kazatel, nemá klientovi něco nařizovat. Nestojí nad ním, má být jeho partnerem.
A smím se zeptat, co o psychologii víš? Tys ji studovala?