Uplynulý pracovní týden stál v naší redakci opravdu za to. Zatímco vedení Žena-in.cz si užívalo hor, sněhu a lyžování kdesi v našich horských hvozdech, zbytek osazenstva zůstal na svých pracovních pozicích a zajišťoval tak ničím nerušený a hladký chod magazínu. No, chválit je moc nebudeme, protože nic jiného se od nich ani neočekávalo. :o))

Že by ale chod magazínu byl v tomto inkriminovaném týdnu zrovna hladký a nerušený, se ale říci zrovna nedá. Proti některým z nás se spikly negativní síly, a neblaze tak ovlivnily jejich konání.

Hned v pondělí se šéfredaktorce Jaroslavě Machálkové, kterou znáte také jako Meryl, povedlo zrealizovat kousek opravdu husarský. Při zadávání denní soutěže zpřístupnila omylem čtenářkám odkaz na stránku, kde se shromažďovaly správné odpovědi! Tato fatální chyba byla ale záhy odhalena a s vydatnou pomocí programátora Vaška Hořejšího nebo-li capyho, napravena. Průběh soutěže tím nebyl poznamenán ani ohrožen. Nicméně – Meryl už má vroubek, s tím se holt bude muset nějak vyrovnat.

úterý se redaktorka Markéta Kubisková alias Nioneta potřísnila make-upem, který hodlala otestovat, a na kalhotách si tak vyrobila efektní skvrny, které se odmítaly odstranit. I proměnila aktivní Markéta redakci v prádelnu, kalhoty hbitě svlékla, namočila do kýble a převlékla se do tepláků, které s sebou naštěstí měla Kateřina Vozková neboli katchabinka, anžto ji v podvečer čekal kurs tae-bo. Markéta posléze prokázala, že umí držet partu a v teplákách statečně napochodovala i na společný oběd do jedné příjemné pizzerie. Za tento čin náleží Markétě pomyslná medaile za neohroženost. Gratulujeme.

Další události v redakci již byly zcela v režii výše zmíněné Meryl, které se skutečně nedařilo. Jindy hodná, trpělivá a laskavá členka naší redakce se ve středu předvedla ve svém pravém světle, když v podvečer dostala mohutný vzteklo-hystericko-cholerický záchvat, způsobený jednou nejmenovanou osobou, která ale v redakci naštěstí nepracuje. I přesto se jí povedlo vytočit šéfredaktorku doslova do běla a pracovníci redakce, kteří byli vzteklému výstupu Meryl přítomni, jen němě zírali. Dlužno podotknout, že všichni stáli plně na straně té ječící hysterky a její rozpoložení chápali, nicméně razance, s jakou se Meryl do svého hněvu položila, jimi bezpochyby otřásla. Slova, která vypouštěla z úst, se publikovat skutečně nedají, a tak vám snad sílu výboje přiblíží fakt, že zlostí kopala do zděného sloupu v kanceláři, mohutně tuto činnost podkreslujíc výrazy, před kterými by blednul i zkušený dlaždič.

Všichni ostatní členové redakce zůstali asertivní.

Ve čtvrtek večer, či spíše v noci se Meryl opět vyznamenala. Sedíc a relaxujíc v teple svého domova, pocítila náhle silné puzení něco napsat. I sedla a vyplodila vzpomínkový fejetonek na své pionýrské dětství, které okořenila básní, již napsala ve svých 11 letech. V půl dvanácté v noci bylo dílo dokonáno i rozhodla se, že ho ještě přidá k pátečnímu vydání. Článek nazvala “Malá komunistka Meryl”, vygenerovala a šla v poklidu spát.

pátek ráno se do redakce připotácela polomrtvá a zcela zděšená Markéta, která si doma hned po probuzení zapnula počítač, aby se podívala, zda je na magazínu vše v pořádku, a ve chvíli, kdy její zrak padl na název Malá komunistka … málem zkolabovala.

“Myslela jsem, že se nám někdo naboural do systému a chce Meryl zostudit a znemožnit! U toho článku nebyl ani obrázek, jen ten strašnej název! Fakt to se mnou málem seklo! Až pak jsem zjistila, jak se věci mají…,” třesoucím se hlasem vyprávěla své ranní zážitky.

V průběhu dopoledne se ale ze svého šoku již vzpamatovala a zcela ho zaplašila ve chvíli, kdy mohla naplno vyjevit své silné investigativní sklony. Podařilo se jí totiž odhalit podvod, který se šířil po internetu a hbitě a aktuálně o něm informovala naše čtenářky. Za to jí opět patří, již druhá, medaile za statečnost.

Ovšem jakou medaili by si zasloužila Meryl, zatím ještě není rozhodnuto.

“Ano, vím, že se mi nedařilo. Za ten hysterický výstup se všem omlouvám, mrzí mě to. Už ve chvíli, kdy jsem cítila, jak to ze mě stříká, jsem věděla, že se za to pak budu stydět, ale nemohla jsem si pomoct. Prostě to muselo ven. Bolí mě noha, jak jsem kopala do toho sloupu, a taky jsem si zničila botu,” plakala zkroušeně při pátečním obědě.

V každém případě bude živel Meryl příští týden na zasloužené dovolené na zotavenou. Potřebuje ji jak ona, tak její spolupracovníci. A co s ní bude dál, o tom rozhodne ředitel magazínu, Radek Kříž alias krize, kterého jsme telefonicky zkontaktovali: "Zatím nevím, jak se  k celé situaci postavím. Musím nejdřívě vyhodnotit všechny indicie, fakta a důkazy a postupně vyslechnout svědky několikanásobného selhání šéfredaktorky a potom rozhodnu, co bude dál," sdělil evidentně šokovaný Radek Kříž.

Zprávy o dění v redakci vám budeme přinášet pravidelně. Sledujte Žena-in.cz.

Reklama