Vím o sobě, že dělám chybu, když každému všecko odpouštím.
Já mám prostě povahu, že se nedokážu na nikoho zlobit. Vlastně nemusím ani odpouštět, protože se dokážu do toho druhého vžít a tedy chápu příčinu jeho chování a omlouvám ho už předem.
Banální situace: večer u televize, manžel nadává hned na politiky, hned na řvavé oblečení Borhyové :-). I tehdy se to snažím urovnávat a chlácholit ho tím, že oni to přece nedělají schválně, oni už takoví jsou a L. B. prostě jenom nemá vkus, chudák.
No řekněte, jsem vůbec normální?
Vždyť já se u rozvodového stání před lety zastávala manžela a vysvětlovala, proč se ke mně tak chová! Taky jsem se na něj nehněvala, i když od jiné by si to stoprocentně vypil. A i když soud přiznal vinu vysloveně jemu, já jsem ho litovala, protože mi bylo jasné, jak si nerozumí a jak ho to bude mrzet.
Ale opravdu se už nedalo nic jiného udělat, odpouštěla jsem stále a toto bylo jediné rozumné řešení situace...
Chtěla bych jednou zažít, co je to za pocit, mít nad někým navrch, pěkně ho opovržlivě sjet a důsledně ho ignorovat. Ale to bych musela být někdo jiný.
Vím, že se to už asi nenaučím a že se vlastně ani do téhle doby moc nehodím. Co už nadělám? Asi se s tím budu muset smiřit a "odpustit" svým rodičům, že mi dali tuhle nemožnou genetickou výbavu :-)
Gerda
Mně se ta genetická výbava docela líbí. Připomněla jste mi mou oblíbenou herečku Natašu Gollovou, která říkávala: "Nezlobte se na něj, nevíte, co se mu dnes stalo zlého." A to je možná váš případ.
Za vaše "chyby" "nechyby" posílám třpytivý lesk na rty Oriflame, aby to odpouštění bylo ještě zářivější pro vaše okolí.
editorka Mira
Máte stejné geny jako Gerda? Umíte odpustit každému?
Téma na čtvrtek:
Odpouštět
Co?
Proč?
Jakým způsobem?
Komu?
I sami sobě?
Neumíte?
Napište nám, odměníme Vás!
redakce@zena-in.cz
Nový komentář
Komentáře
Ad Borhyová- včera jsem při čekání na bus zahlédla v budce na noviny cosi o Top celebritách a její xicht tam nemohl chybět- jakože spokojená s tím Alánkem...co na tom, že si občas někam odskočí...
A když můj 67 letý otec řekne, že vypadá jako k*rva, tak mi nezbývá, než souhlasit 
Meander: připadá mi, že je celá virtuální. Dobře ji podle mě ohodnotila Eva Jurinová. Že se nehodí na hlášení zpráv a měla by spíš působit v pořadech typu Peříčko. Nemáte někdo zdání, jakého dosáhla vzdělání? Vždyť ona chudina ani mluvit pořádně neumí! Třeba je to docela fajn holka, ale když mi svou namalovanou pusou čte (odříkává jak robot) o nějakých tragédiích, mám z toho divný pocit.
Nyotaimori: nerozumím tomu, proč je tak přemalovaná a proč nosí ty hrůzy.
Nyotaimori: Někde jsem četla, že má nalepovací úsměv
Co se děje s ublíženým, když dostane psychickou ránu? Začne se v něm hromadit spousta nehezké energie. Zlost, nenávist ... Vytvoří se kolem něj obal a čím více s ním cloumá nenávist, tím více ten obal houstne. Pokud nedokáže obal prasknout, přijde nemoc - např. rakovina. Jsou lidé, kteří vypustí páru tím, že se pomstí, ale ruku na srdce, ne vždy ho pomsta uspokojí a navíc může přijít i odvetný útok. Pak tu je druhá možnost, ODPUŠTĚNÍ. Odpuštění nejen tomu, kdo ublížil, ale hlavně sobě. Když totiž půjdete do hloubky svých pocitů, zjistíte, že se hlavně zlobíte sami na sebe, protože jste dopustili, aby vám bylo ublíženo.
Odpuštění neznamená slabost. Odpuštěním zachraňujete sami sebe.
marcellina*: díky za pozvání. Ad Borhyová: nevím, čím to je a kdo jí radí. Můj muž má naprostou pravdu když tvrdí, že vypadá jako by právě vyskočila z maringotky.
já si myslím že je to pořád lepší, než odpouštět neumět...a žít si někde v sebeklamu jak jsou všichni hrozní a zlí a podobně..náhodou ti závidím tvoji povahu
tak s tímto problém fakt nemám
už 2 roky hledám jak s epomstít jendomu člověku, a i kdyby to mělo trvat dalších 10 let, času mám dost...
Gerdo: prijd obcas "za nama" na auditko Evy_Fl- Zdravé sebevědomi
jinak Borhyovka vcera fakt vypadala priserne
Maši: kvůli tomu jsem se s manželem škaredě chytla.Nahlas mi vysvětlil,že jim nemám dělat advokáta,že se musí naučit hájit se sami.Vím že jsem kvočna a jako máma mám svoje kuřátka ochraňovat do smrti,ale od té doby se do jejich sporů nepletu a junioři si umí říct svoje.A taky pěkně nahlas.
Milá gerdo, plně tě chápu.Taky se neumím se na nikoho zlobit, když mě doma někdo rozčílí a rozkřičím se na něj, jdu se mu vzápětí omluvit, protože nemám ráda, když je dusno,když někdo něco provede, tak je mi ho prostě líto, zastávám se dětí, když přinesou pětku, že měly špatný den a když minulý týden hodila moje osmiletá dcera ledovou kouli do protijedoucího auta, až se málem nabouralo, tak jsem pozvala řidiče na kafe a snažila se mu vysvětlit, že určitě nechtěla, jen je trošku živější...po tatínkovi.
Tak nevím ,bud jsem hodná...nebo blbá...
Mili: A co s puckem? Dobrý? Já běsku nějak nemůžu čím dál víc vydejchat...a odpustit jí její nálady už vůbec neumím...
Gerdo, tohle znám. Je to ale docela těžké, člověk se často trápí za druhé.
Odemětobě: a víš, jakou máš výhodu? Když je ženská nahoře drobnější, tak vždycky vypadá štíhle. Já, když si odmyslím ty svoje nejmíň čtyřky, tak bych vypadala taky jinak... Od 12 let jak matka pluku
- ostatní holky vypadaly křehce, já jsem sice moc nevážila, ale ty vnady byly nepřehlédnutelné a nezamaskovatelné.
Hm, tak to jsem celá já. Vím, že to občas i těm druhým leze na nervy, ale já se fakt nedokážu na nikoho pořádně zlobit...
Suzanne: Šak taky ano,až do 1.dítěte velikost 75A.Takže skoro jako chlap.Zrovna tohle jsem po mamce nezdědila,ale široký zadek jo.
Odemětobě: ještě bys mohla mít prsa po tátovi
Já jsem typově jiná, ale naučila jsem se odpouštět. Už kvůli sobě. Kvůli tomu, že mi někdo ublíží, nenechám sžírat negativními pocity svoje nitro. To mi za to nestojí.
Milá Gerdo,já zase tvrdím,že děti dědí po rodičích jen to špatné.U mě se skloubily sklony k obezitě,závislost na sladkém,křečové žíly,problémy s krční páteří,urážlivost atd.atd.A taky jsem rodičům odpustila.