Těžko se najde v české historii žena s tak špatným renomé jako právě kněžna Drahomíra. Nejvíc ji asi „proslavila“ vražda její tchyně Ludmily. O nějaké holubičí povaze našich předků si nedělejme iluze. V raném středověku, ale i mnohem později patřily vraždy a násilnosti mezi běžné metody boje o moc. Tak nějak se s nimi počítalo…

O dětství a mládí Drahomíry toho moc nevíme. Narodila se prý jako knížecí dcera kolem roku 890, i když někdy se uvádějí i roky dřívější. Její otec byl knížetem Stodoranů a byl prý jedním z nejmocnějších vládců mezi Polabskými Slovany. Dlouhá léta se tradovalo, že Stodorané byli zatvrzelí pohané a že křesťankou se Drahomíra stala teprve díky sňatku s Vratislavem, synem prvního historicky známého knížete Bořivoje. Provdala se za něj v roce 906, tedy před 1110 lety. Dnešní historikové si už pohanstvím Drahomíry nejsou tak kategoricky jisti.

drahomira

Foto: Wikipedia

S Vratislavem, který se ujal vlády po smrti svého staršího bratra Spytihněva v roce 915, měla Drahomíra sedm dětí (často se uvádí jen šest), tři syny a čtyři dcery. Z nich jsou známi dva synové – Václav a Boleslav, třetí syn Spytihněv zemřel v útlém věku a mnohdy se na něj zapomíná. Z dcer je známá pouze jedna – Střezislava, která se provdala za knížete Slavníka a stala se matkou několika synů.

O Vratislavově životě a jeho vládě neexistuje moc informací. Zemřel snad na následky zranění v bojích s Maďary v roce 921, kdy staršímu Václavovi bylo kolem 14 let. Už za Vratislavova života, a tedy s jeho souhlasem, měla velký vliv na výchovu jeho dvou synů Václava a Boleslava jejich babička Ludmila. Nejen díky tomu nebyly vztahy mezi Ludmilou a Drahomírou právě nejlepší.

DrahomíraDrahomíra žárlila na Ludmilin vliv a její oblibu u lidu. A co víc! Po smrti knížete Vratislava čeští velmožové rozdělili vládu mezi Ludmilu a Drahomíru. Drahomíře odebrali Václava a Boleslava a svěřili je oficiálně do výchovy babičky Ludmily. Správu země sice formálně ponechali Drahomíře až do Václavovy plnoletosti, ovšem nejspíš to pro ni bylo potupné, že budoucího knížete vychovává její tchyně.

Kromě těchto rodinných sporů se do vztahu obou žen promítaly i jejich rozdílné názory na politickou situaci v tehdejší střední Evropě a na orientaci českého státu. Zdá se, že si Drahomíra nenechala dlouho líbit své ponížení a její konflikt s tchyní vyústil v onu známou vraždu kněžny Ludmily na Tetíně v září 921, jejíž iniciátorkou byla právě Drahomíra.

Ta pak vládla jako regentka za nedospělého Václava až do roku 925. Sílila však proti ní domácí opozice. Když se pak Václav ujal vlády, vykázal matku z knížecího dvora a přemístil ji do domácího vězení na Budeč. Dokonce se uvádí, že ji na jistý čas vyhnal ze země. Prý mu usilovala o život.

Po nějaké době jí však odpustil a dovolil jí návrat. Drahomíra už ale nezískala žádný politický vliv. Údajně tehdy na znamení pokání založila na Tetíně kostel sv. Michala. Podle zápisů v legendách pak žila Drahomíra na hradišti u svého mladšího syna Boleslava a v době vraždy Václava v roce 935 byla zrovna ve Staré Boleslavi. Sympatizovala s Václavem, a proto jí bylo po jeho smrti ze strany Boleslava údajně usilováno o život.

Prý si toto nebezpečí uvědomovala, a tak zmizela raději z Čech. Uvádí se, že se uchýlila kamsi do Charvátska. A tady stopa po ní končí…

Kde ale leželo toto Charvátsko, nikdo neví. Existují také domněnky, že nejspíš mohla dožít na dvoře některé z dcer, které se provdaly do okolních knížectví…

 

Na našem webu jste si mohli také přečíst:

Reklama