Reklama

Něchť je jim přáno, ale:
Když mám štěstí, že umím jazyky, tak to není tím, že mi na hlavu šťastně spadl meteorit a ejhle, začala jsem mluvit francouzsky. Štěstí bylo zařízeno docházkou do kursů a pilnou učbou.
Když mám štěstí, že mám bohaté rodiče (s podtónem To není fér) - no, zaprvé po tom nikomu nic není, zadruhé žiju sama, zatřetí se jejich zámožnost přeceňuje, i když plesnivý chleba nejedí a hlavně, nikomu po tom nic není.
Když mám štěstí, že můžu studovat, tak je to tím, že makám, ne, že mi strýček koupil univerzitu.
Když mám štěstí, že na to mám, tak je to tím, že si vydělávám, nemám ani zahradu, takže nemohu mít na zahradě ropnou studnu.
Když mám štěstí, že mám na knihy, tak je to tím, že nemám koberce, telku a tři skříně hadrů. A vzhledem k tomu, že jsem si za peníze na jídlo v pondělí koupila nádherný antikvární kousek, tak momentálně nemám ani na jídlo až do příští výplaty, a těch asi 80 korun to nevytrhne. Holt budu žvejkat fazole nebo jaké to mám zrní ve skříni - ale to veřejnost nevidí, veřejnost má pocit, že knihy se kupují, až je člověk oděn a přežrán. Houby štěstí, jiné priority.

Když mám štěstí, že mám rovné nohy... a dlouhé... no mám štěstí, to si je jako mám zlomit, aby se náhodou někdo necítil diskriminovaně?
Když mám štěstí, že se mi ve škole daří, tak to není ani štěstím, ani tím, že bych chodila na zkoušky bez kalhotek (tohle nefunguje, i když se to říká, hlavně mezi těmi, co sotva vystudovali na zametače špon), ale tím, že makám.


Ano, není fér, že ta traverza zabila ausgerechnet Nováčka a ne mě, není fér, ale naprostou většinu věcí si člověk v životě zařídí sám. Takže, neskuhrat o tom, že "vona se má, vona má štěstí", ale makat. Štěstí se pak dostaví.


Gentiana
Ano, je to tvrdé. Ale já nikdy netvrdila, že jsem milý člověk.
Přesto vás oslovím milá Gentiano,
protože alespoň mně jste sympatická a dík za super příspěvek.
Uf, to bude dneska těžké...