To, že na modelu jeden rodič a jedno dítě je něco špatně, život připomíná prakticky denně. Jenže skutečnosti se dějí navzdory původním plánům. Takže nezbývá nic jiného než svítit za dva ze všech sil a nepřipouštět si, že by byla doba temna. Dobíjet baterky je však bezpodmínečná nutnost a let za hranice všedních dnů je skvělou příležitostí, jak ty obyčejné vyměnit za Duracell.

Čtyřicetiletá Mirka je matkou samoživitelkou, sama se stará o svou jedenáctiletou dceru, kterou chtěla vzít na týden k moři. Letecky, protože ještě ani jedna nikdy letadlem neletěla. V předstihu nahlédla zběžně do bohaté nabídky cestovních kanceláří a věřila, že nebude problém najít hezkou dovolenou za přijatelnou částku. „Počítala jsem s tím, že se i nás týká poznámka ohledně slevy na dítě do 12 let. Jaké bylo mé překvapení, když mi paní v cestovce řekla, že sleva je platná pouze v případě, doprovází-li dítě dvě dospělé osoby. Pak se na mě podívala a řekla, že nejlepší by bylo si k sobě sehnat ještě jednu dospělou osobu. V tom případě by se na dceru vztahovala cenu za přistýlku.“ Mirka tak musí, pokud se rozhodne své dceři a sobě dovolenou u moře přeci jen dopřát, za ni zaplatit plnou cenu – jako za dospělou osobu. Což včetně všech poplatků a pojištění představuje částku 18 tisíc korun.

Nastíněná situace je podobná jako v případě singl cestujících.

Lenka Čechurová z Asociace cestovních kanceláří ČR (ACK ČR) vysvětluje postoj cestovních kanceláří: „Hotely tato zvýhodnění – slevu na dítě poskytují za to, že jim dvě dospělé osoby plně zaplní kapacitu pokoje. Cestovní kanceláře zpravidla staví základní cenu uváděnou v katalogu na nejčastější případ, což je u pobytových zájezdů prakticky vždy na dvojlůžkový pokoj obsazený 2 osobami.

Cestovní kanceláře jsou komerční subjekty. Nadto s ohledem na převahu nabídky zájezdů nad poptávkou jsou marže velmi nízké. Není proto možné požadovat, aby cestovní kanceláře prováděly sociální politiku a hradily vícenáklady za singl cestující ze svého.“

Z pohledu cestovních kanceláře, která si na sebe chce vydělat, vysvětlení celkem logické, jenže jaký vzkaz z toho plyne pro matku samoživitelku? Má si za každou cenu hledat k sobě druhého dospělého do páru, když chce strávit dovolenou jen sama s dcerou? Nebo „sedět doma na zadku“, když na to nemá? Problém ovšem nespočívá v ceně dovolené – ta už je závislá na destinaci, ubytování, poskytovaných službách. A každý si musí už sám spočítat, jestli si takový výlet za hranice všedních dnů může dovolit.

dite

Problémem je další uzel na cestě, který musí matka samoživitelka (to se samozřejmě týká i otců, kteří mají dítě svěřené ve své péči) zdolat, nechce-li se zbláznit. A ten luxus si dovolit nemůže.

Pátrala jsem na internetu velmi dlouho, než se mi podařilo jednu vlaštovku, která nabízí slevu na pobyt dítěte s jedním rodičem, najít.

Vím, že jedna vlaštovka sice léto nedělá, ale už ten pocit, že někdo vám na pár dní pomůže s báglem, který vy taháte celý rok, je velmi příjemný.

Reklama