A tohle je opravdu poslední příspěvek k dnešnímu tématu dne. Díky Vám RosaGloriaDei za něj. Máte pravdu v tom, že dnes večer to bude bolet. A doufám, že zítra ráno ne. A kdyby ti naši kluci vyhráli, tak to může ráno bolet jak chce, ale stejně budu mít radost…

Jak jsem tak četla některé články, mám potřebu se k tématu vyjádřit, i když už je nejspíš pozdě (bolest z dnešní fotbalové porážky by možná mohla také být na článek, Radek určitě spěchá domů…uvidíme, jestli je, nebo není, po dvanácté).

Má největší bolest v životě je ta, která bolí mé dítě. Nevím, jestli mám život těžký, nebo lehký, jsou na tom lidé hůř i líp, nějak to nesrovnávám, mám se, jak se mám, a většinou si říkám, díky Bohu (a to v něj, v tom pravém slova smyslu vlastně ani nevěřím).

 Když tu, holky, píšete o porodech, ten můj také nebyl učebnicový, vlastně si ani netroufám tvrdit, jak dlouho trval, protože mi ho po dlouhém přenášení opakovaně vyvolávali, takže jsem vlastně ani neřešila, jak rodím, jestli zrovna rodím, nebo už zase nerodím,  jediné na co jsem myslela, ať ta postýlka doma, co na ni už několik týdnů koukám, nezůstane prázdná.

Když jsem malou sevřela poprvé v náručí, nenastal velký třesk, s mužem jsme se shodli, že jsme se lásce k našemu dítěti museli vlastně učit. Měla jsem „Mrňouska“ ráda, od samého začátku měla, ale Anička , která se poprvé přisála k mému prsu, byla vlastně někdo nový, jiný….

Měla jméno, měla  v knize života napsaný začátek…..

Upřímně doufám, že bolesti bude na stránkách té její knihy co nejméně.
RosaGloriaDei
Text nebyl redakčně upraven


Dnešní téma bylo

Jak jsem se vypořádala s bolestí?

Za chvilku jednu z vás odměním sedacím balónem, který zbaví vaše záda bolesti. Jeho cena je 500 Kč.

mic

Reklama