Doubravka je neobvyklé, nepříliš používané, leč pěkné jméno slovanského původu. Asi nejznámější jeho nositelkou byla přemyslovská princezna, která byla provdána do Polska a zasloužila se o christianizaci této země.

Jméno, občas uváděné též jako Dobrava či Dobravka, nemá nic společného s dubovým hájkem, jak by se mohlo nabízet. V tomto případě je odvozeno od slova „dobro“ a odpovídá v německých textech jménu Guta nebo Bona.

DoubravkaTato dcera českého knížete Boleslava I. u nás příliš známá není, zato v sousedním katolickém Polsku si jí velice váží. Co o ní víme? Moc toho není. Velký otazník visí už u data její narození. Uvádí se rok 933 nebo 936, někdy i 940. A mnohdy se raději neuvádí vůbec. Nedivme se – jsme v hlubokém středověku…

Solidní vzdělání i křesťanskou výchovu získala Doubravka u řádových sester v klášteře v bavorském Regensburgu a původně snad měla v klášteře zůstat jako jeptiška či představená. Jenže pak rozhodl její otec jinak. V šedesátých letech desátého století uzavřel spojenectví s polským knížetem Měškem a rozhodl se vše pro jistotu stvrdit sňatkem. Chvíli váhal mezi Doubravkou a její, údajně snad o deset let mladší sestrou Mladou, ale nakonec vybral Doubravku.

ter

Nádherné panorama Regensburgu, kde žila Doubravka v klášteře. Nepřipomíná vám to něco?

Doubravka nebyla první Měškovou ženou. Než se Měšek nechal pokřtít, měl údajně sedm žen! I když – kdo ví, jak to bylo. Pro úplnost ještě malá drobnost – v 19. století se objevila hypotéza, že i Doubravka byla před svatbou s Měškem už jednou vdaná a byla matkou jednoho syna.

Jisté je ale toto: v roce 965 se Doubravka stala manželkou knížete Měška z rodu Piastovců, zakladatele polského státu. A protože byla křesťanka, přivedla s sebou několik křesťanských vzdělanců, aby v Polsku šířili křesťanství a hlavně hned na začátku přesvědčila svého pohanského manžela, aby přijal křest. Dokonce se uvádí, že to byla z její strany podmínka. Pro Měška bylo přijetí křesťanství jednoznačně výhodné. Díky tomu, že se Polsko, tehdy ještě země Polanů, stalo křesťanským státem, je teoreticky neměl právo napadnout žádný křesťanský panovník. Brzy na to bylo založeno polské biskupství v Poznani.

Manželství Doubravky a Měška byl pokládáno za šťastné. Vzešlo z něj několik dětí. V roce 966 se narodil Boleslav zvaný Chrabrý, první polský král. Ten založil arcibiskupství v Hniezdně, čímž Polsko církevně osamostatnil. Boleslav Chrabrý také krátce vládl v letech 1003 – 1004 v Čechách. Jeho význam pro polské dějiny bývá srovnáván s naším Karlem IV. Dcera Sigrid se zase stala švédskou a dánskou královnou. Kromě toho Doubravka porodila dceru neznámého jména, která se měla pravděpodobně provdat za jednoho z pomořanských knížat.

Údajně snad měla být Doubravka i matkou Vladivoje, který jí rozhodně čest nedělal. Ten se také krátce mihl na počátku 11. století na českém trůně, ale nadělal tu víc škody než užitku, až se nakonec upil k smrti. Možná těch dětí bylo více, ale historie se zmiňuje jen o těchto.

Dospělosti či slávy svých dětí se ale Doubravka nedožila. Zemřela v roce 977 a údajně byla pochována v katedrále v Hniezdně. Přesné místo posledního odpočinku ale není známé. Její nečekaná smrt zasáhla nejen manžela a její ještě malé děti, ale negativně ovlivnila i do té doby příznivý vývoj česko-polských vztahů.

Bankovka

Tato bankovka s Doubravkou je z roku 1936. V roce 2015 vydala Polská národní banka k výročí přijetí křesťanství památeční bankovku 20 polských zlotých, na které jsou Doubravka a Měšek bok po boku

Měšek se tři roky po Doubravčině smrti znovu oženil a s podporou Svaté říše římské se zmocnil Slezska, které bylo do té doby součástí českého knížectví. Z dosavadních spojenců se stali na dlouhou dobu nepřátelé na život a na smrt…

 Foto: Wikipedie + Jiří Lády

 

Na našem webu jste si mohli přečíst:

Reklama