Bulvár

Doteky smrti

Nedávno jsem měla zvláštní sen. Ležela jsem v nemocnici se svojí babičkou a věděla, že umírám… Pozorovala jsem dveře a čekala, kdy se otevřou, vstoupí Smrt a řekne: „Je čas, Markéto.“ – z toho hlasu nebude cítit žádné uklidnění, žádná emoce. Bude to jen prázdný hlas, který bude tím posledním, co ve svém životě uslyším…

 

Byl to jen hloupý sen, ale přesto jsem z něj měla divný pocit.

Jako dítě jsem často přemýšlela o smrti a nikdy jsem nedokázala pochopit, že pak už nic není. Neuměla jsem si představit tu prázdnotu, nicotu a to mi naháněla hrůzu.

Nic – co je vlastně „nic“?

Něco přeci být musí, říkávala jsem si… Tma, světlo, myšlenka… Prostě cokoli, co odežene to hrozné slovo.

 

Často se dočítám, že smrt není konec… Že je jen začátkem něčeho nového, pro nás neznámého. Jistě, je to jen obyčejná domněnka bez logického vysvětlení, přesto mě svým způsobem uklidňuje.

 

Jednou se mě kdosi zeptal, zda mé přesvědčení o tom, že smrt je jen bránou do dalšího světa, dokáže zvrátit bolest a utrpení ze smrti někoho blízkého.

Ne, nedokáže.

 

Jediné, čím jsem si jistá, je, že pokud smrt přichází tam, kde má, člověk to zvládne lépe. Rychleji se dostane z pařátů bolesti, rychleji se smíří s tím, že starý člověk zemřel.

Když mi umřela babička, bolelo to. Plakala jsem, stýskalo se mi, chtěla jsem ji alespoň ještě jednou vidět… Ale kdesi v koutku duše jsem věděla, že zemřít ve dvaaosmdesáti letech je přirozené. Je to koloběh života, který čeká každého z nás.

Pokud však smrt přijde tam, kde nemá co dělat, stává se děsivým a hrůzným mořem bolesti. A takové smrti se skutečně bojím. Ne u sebe, ale u lidí, které miluji…

 

Míša byl o dva roky starší než můj syn. Byl to prima klučina, který měl díky milujícím rodičům krásné dětství. Obklopovali ho láskou, péčí a poskytli mu zázemí, které dokáže vytvořit jen skutečná rodičovská láska.

Když se Míša narodil, bylo jeho mamince čtyřicet let. V tomto věku my ženy již k mateřství přistupujeme trošičku jinak než dvacetileté maminy… Možná byl rodiči trochu rozmazlován, nicméně to byl hodný, upřímný chlapec a skutečný kamarád mého syna. Když se ti dva sešli, náš byt se rázem změnil v chaos plný smíchu, dětských her a občas i rázného zakročení nás rodičů.

 

Když jedno deštivé ráno zazvonil telefon, ani ve snu mě nenapadlo, jakou hrůzu si v dalším okamžiku (a nejen v něm) prožiji.

„Míša měl nehodu. Je mrtvý…“ Ozvalo se na druhém konci telefonu.

V tom okamžiku se pro mě zastavil svět. Přestala jsem vnímat a jediné, na co jsem myslela, bylo, že to prostě není pravda … že se tohle nestalo. Nemohlo se to stát, protože ještě před týdnem si kluci plánovali, jak si společně postaví bunkr…

 

Smrt si prostě nevybírá. Nedá se uplatit, nedá se přemluvit, nemůžeme s ní obchodovat…

A přestože (nebo snad právě proto?) je smrt provázena bolestí a životním utrpením, je jakýmsi magnetem pro lidskou zvědavost.

Nekonečné otázky, představy, touha po zjištění, co je za branami smrti.

 

Na obyčejné zvědavosti a dedukcích není nic zlého. Jsme lidé a toužíme pochopit nepochopitelné, poznat nepoznané…

Ale i zvědavost by měla mít své hranice. Bohužel ne každý tyto hranice akceptuje a uznává. Ano, jsou i lidé, kteří za „prožití smrti“ zajdou hodně daleko…

 

Existuje disociativní látka, která prý umožňuje prožitek skutečné smrti. Typickou vlastností této drogy je vyvolaný pocit, že prožitek smrti je reálný (člověk si myslí, že je skutečně mrtev) a nepopsatelný (tzn. pocit, že prožitek nemůže být vylíčen použitím řeči, že je mimo všechna slova).

Zážitek je prý nadčasový, bezbolestný, myšlení je neobyčejně jasné, prožívající má pocit klidu a pokoje. Může se objevit také pocit oddělení od těla.

Mezi nejčastější halucinace patří vize krajin, lidí včetně partnerů, rodičů, učitelů a přátel (i těch, kteří jsou v té době naživu) a náboženských a mytologických postav včetně andělů a představitelů (např. Boha, jako světla).

 

Po požití této drogy následují čtyři etapy prožitků:

- pocity vnitřního klidu a spokojenosti
- pocit oddělení od těla
- vstup do přechodného světa temnoty (rychlé pohybování se v tunelech: "tunelový zážitek")
- vnořování se do zářivého světla ("vstoupení do světla")

 

Díky těmto účinkům se droga (jméno záměrně neuvádím) stává hlavně mezi mládeží stále oblíbenější… A fámy, šířící se mezi uživateli této drogy, že je naprosto neškodná a bezpečná, jí bohužel dodávají na atraktivitě.

 

Ano, bojím se smrti, bojím se o své blízké. Často si kladu otázky, zda je smrt skutečně synonymem pro slova jako konec, nic, prázdno… Ale neuznávám veškeré praktiky zabývající se reálným prožitkem smrti. Myslím, že vše by mělo mít své hranice, za které bychom neměli nikdy zajít. A o smrti to platí dvojnásob.

 

„Je nejisté, kde tě čeká smrt, a tak ji očekávej všude.“

„Co je smrt? Konec, nebo přechod?“

Seneca Lucius Annaeus

   
29.11.2004 - Společnost - autor: Sabina

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [139] violka [*]

    Já četla o posmrtném životě skvělou knihu. Je od Richarda Mathesona " Jak přicházejí sny". Vypráví příběh člověka, který zemřel při havárii a jeho duše diktuje jeho "život" po smrti svému bratrovi. Je to úžasná kniha, čte se jedním dechcem. Mimo jiné tam duše zemřelého říká, že není dobré po smrti truchlit nad umírajícím a stýskat si, že odešel, protože pak jeho duše nemůže postoupit vzhůru, ale je držena v tzv. šedé zóně, kde jí není moc dobře. Také se tam zabývá problematikou duší sebevrahů. Je to příběh, ale založený na pravdě. Super!

    superkarma: 0 30.11.2004, 14:44:46
  2. avatar
    [137] Žábina [*]

    já si myslím že vše je uloženo někde hluboko v naší mysli...pak by to dávalo smysl...

    superkarma: 0 29.11.2004, 21:01:28
  3. avatar
    [136] Vivian [*]

    *Kotě*: přesně tak vůbec nejde o to, jestli si vzpomínáš na skutečnou minulost nebo jestli jen pracuje tvoje fantazie každý si to může vysvětlit dle svého založení, dobrý terapeut ti vysvětlení nevnucuje.
    Já už jsem to někam psala, žejo

    superkarma: 0 29.11.2004, 19:50:16
  4. avatar
    [135] *Kotě* [*]

    Žábina: Je otázka, co si to vlastně "vyvoláváš". Nevěřím, že při regresní terapii člověk vstupuje do svých minulých životů. Tím nijak nezpochybňuji blahodárnost regrese, i fiktivní "zástupné" zážitky mohou mít očistnou funkci.

    superkarma: 0 29.11.2004, 19:46:18
  5. avatar
    [134] Vivian [*]

    Žábina: píšeš "minulé životy si můžeš taky vyvolat", ale minulost se nedá vyvolat, jen vzpomínky na ni.
    To jen pro upřesnění, jinak souhlasím .

    superkarma: 0 29.11.2004, 19:09:25
  6. avatar
    [133] Žábina [*]

    *Kotě*: ale minulé životy si můžeš taky vyvolat
    já bych neřekla věřit-nevěřit, ale chápat-nechápat

    superkarma: 0 29.11.2004, 19:05:24
  7. avatar
    [132] Vivian [*]

    kacha22: dál jsme v tom, že se danou problematiku snažíme v rámci možností seriózně a systematicky zkoumat, shromažďujeme informace o různých případech, porovnáváme, hledáme souvislosti...
    Myslím, že toho víme relativně o dost víc než lidé tenkrát.

    superkarma: 0 29.11.2004, 18:48:43
  8. avatar
    [131] Vivian [*]

    kacha22: dnes (na rozdíl od doby před víc než dvěma tisíci lety, kdy žil zmíněný Platón) samozřejmě existuje mnoho výzkumů a toto téma. Myslím, že lidé v té době neměli potřebu to nějak zkoumat, prostě tomu věřili... My jsme dnes poměrně omezení a spousta lidí nevěří ničemu, co neumějí "vědecky dokázat". Omezili se čistě na tzv. vědecký pohled na svět. Tady za to do jisté míry může ta doba minulá, výchova k materialismu, "jedinému správnému" světonázoru. Tam nahoře určili, co si máme myslet a co smíme učit naše děti, a kdo se vzpouzel, se zlou se potázal.
    Proto jsem ráda, že už je to pryč...

    superkarma: 0 29.11.2004, 18:45:01

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [127] *Kotě* [*]

    Žábina: nemůžeme říci, že neexistují, ale můžeme říci, že v ně nevěříme, na to máme svaté právo. Zatímco si nemusím pamatovat dobu, kdy mi bylo půl roku (i když údajně i takové vzpomínky se dají vyvolat), ale mám empirický důkaz, že tomu tak bylo, neboť nyní žiji, u minulých životů tomu tak není. Takže zbývá věřit - nevěřit. Já osobně v reinkarnaci nevěřím.

    superkarma: 0 29.11.2004, 17:53:02
  2. avatar
    [126] *Kotě* [*]

    Lowel: Jak víš, že to "nic" je tvrdá realita? Přece jsi nezemřela ty... Tvého děťátka je mi moc líto

    superkarma: 0 29.11.2004, 17:51:20
  3. avatar
    [125] Žábina [*]

    nemůžeme říct že minulé životy neexistují, je to mimo naše chápání...zrovna tak bych mohla říct že neexistuje Mars protože jsem na něm nikdy nebyla a nikdy ho neviděla....
    nemůžeme odsoudit něco o čem vůbec nic nevíme...pamatujete si třeba okamžik svého narození nebo když vám bylo půl roku nebo rok? asi ne...ale to přece neznamená že se to nestalo....

    superkarma: 0 29.11.2004, 17:43:16
  4. avatar
    [124] Wiki [*]

    Rikina: nekteri veri, ze zvireci duse je nizsi forma...tzn ubyva zvirat a pribyva lidi...vse je v rovnovaze :)

    superkarma: 0 29.11.2004, 17:42:26
  5. avatar
    [123] Vivian [*]

    Lowel: smrt není trest.

    superkarma: 0 29.11.2004, 17:40:36
  6. avatar
    [121] *Kotě* [*]

    Rikina: Jsem věřící, ale na minulé životy nevěřím. Věřím, že po smrti přecházíme do jiné formy bytí, ale tomu, že bychom znovu a znovu prožívali další pozemské životy, nevěřím. To znamená, že nevěřím ani na karmickou předurčenost a další věci s tím související.

    superkarma: 0 29.11.2004, 16:41:56
  7. [120] Rikina [*]

    Přinejmenším je divné, že dnes je na této planetě něco kolem 5 miliard lidí, a každý by teoreticky měl prožít několik minulých životů. Přitom v minulosti byly doby, že tu bylo pětkrát méně lidí, než teď. Kde se tedy bere dostatek minulých životů pro všechny ty lidi, co tu jsou dnes, a dříve nebyli, aby to ještě ke všemu vyšlo pro všechny několikrát ??? Ledaže by se počítala i zvířátka :-)))

    superkarma: 0 29.11.2004, 16:35:13
  8. avatar
    [119] k@tchabinka [*]

    medvede.. tak tos byl tyyy jo ?:)))

    superkarma: 0 29.11.2004, 16:33:44
  9. avatar
    [118] Vivian [*]

    gryzli: jenže dnes už jsme mnohem dál a tohle všechno se zdaleka nezakládá na pouhé tisíce let staré Platónově teorii .
    Ad tvoje citáty: Budu-li chtít jakoukoliv teorii či myšlenku podepřít nějakým citátem moudrého klasika, pak takový citát určitě najdu. Ať už to bude cokoliv (byť i nesmysl). Prostě si najdu, co se mi bude hodit do krámu. Proto citáty moc nepoužívám. Je to vždycky jen názor nebo myšlenka nějakého člověka...
    Já jsem v každém případě ráda, že už nám není vnucován "jediný správný" světonázor a materialistický pohled na svět, a že se nám naopak otevírají nové obzory a máme možnost se o sobě i o světě kolem nás dozvědět mnohem víc...

    superkarma: 0 29.11.2004, 16:13:50
  10. avatar
    [116] Vivian [*]

    medved: to právě chápeš úplně špatně.
    Ale kdybych ti to chtěla vysvětlit, musela bych napsat několikastránkový elaborát, a na to bohužel nemám čas. A taky nemám potřebu nikoho přesvědčovat. Je to tvoje věc.

    superkarma: 0 29.11.2004, 15:54:08
  11. avatar
    [115] medved [*]

    Vivian: anebo vira tva te uzdravi, ne ?
    a nejak mi ani neni jasne, jak by mi pomohlo, kdyby mi nekdo rekl, ze se mam v tomhle zivote spatne, protoze jsem s minulem zivote byla Jack Rozparovac ..navic to svadi k tomu, ze clovek svoje problemy haze na "minule zivoty" nebo ja nevim jake vlivy a pritom ja pevne verim, ze jaky si to udelas, takovy to mas....takze to zbytecne podnecuje k pasivite....

    superkarma: 0 29.11.2004, 15:49:54
  12. [114] Rikina [*]

    Zdá se, že jsem tu sama jediná, koho tohle nějak nebere - minulé životy, budoucí životy, karma, vesmírná láska - lidi, kde na to berete čas ? Zvlášť ti mladí, aktivní - pochopila bych, že to zajímá 80leté stařenky... nemyslím to ve zlém a neberu vám to, každý si může věřit, čemu chce. Já tomu prostě nevěřím, a ani nemám pocit, že je to aktuální téma k přemýšlení - na smrt je vždycky dost času...myslím si, že pak už není nic, i když by jistě bylo příjemné mít nějaký lepší výhled, jenže to poznáme, až tam budeme.A pak už to bude stejně jedno.

    superkarma: 0 29.11.2004, 15:45:35
  13. avatar
    [113] Vivian [*]

    femme fatale: zvědavost? Ne , je to terapie. Na terapii se přece nechodí ze zvědavosti Ale je to příliš osobní na to, abych to zveřejňovala někde, kde si to může přečíst kdokoliv.
    Něco jsem napsala na Hubnutí (průběh sezení), ale to, na co jsem si vzpoměla, si nechám pro sebe. Stejně to pro nikoho jiného nemá žádný význam. Moje vzpomínky na mou minulost by nikomu stejně nic neřekly...

    medved: co myslíš tím "dostat se do minulých životů"? Něco jako cestování v čase?
    Na minulost si lze vzpomenout (tedy ne se tam dostat), ale pořád to není nic víc, než vzpomínka/y na minulost. A když ti pomůže pochopit přítomnost, tak proč ne? Jistě že není rozumné to dělat jen ze zvědavosti, ale pokud to člověku pomůže...

    superkarma: 0 29.11.2004, 15:41:47
  14. avatar
    [112] medved [*]

    tak se jako jedna z mala pridam k Eve Fi..taky myslim, ze je zivot a pak NIC...konec...reinkarnace, nebe, peklo , raj...pekne...jako utecha...ale jako realita je fakt, ze lidi utechu potrebujou, vyrovnat se se smrti, vlastni nebo i cizi je moooc tezke...snazim se zit svuj zivot tak, aby za neco stal...protoze je pro me jediny, bez moznosti opravy

    proti tomu jde trochu muj fatalismus...verim, ze co se ma stat to se stane a ja to neovlivnim....asi ne prkotiny, ale urcite vyznamne veci..treba smrt...je dana, uz v okamziku zrozeni...co se ma stat, to se stane...ale to vubec neznamena, ze se clovek nema snazit, bojovat snad i proto se mi se smrti vyrovnava lip, beru to jako hotovou vec...

    a vsem, ktere se snazi dostat do minulych zivotu a nakouknout za hranici smrti rikam...je to hrani s ohnem ! my lide tam nevidime a to bud proto, ze tam nic neni nebo proto, ze se to NEMA, at uz z jakehokoliv duvodu...aspon tak to ja citim...cetly jste Modlitbu za Owena Meanyho ? ten clovek znal od detstvi datum sve smrti...brrrrrr

    superkarma: 0 29.11.2004, 15:33:59
  15. avatar
    [109] Vivian [*]

    Lofina: klikni nahoře na Debaty (zelené políčko) a najdi si v seznamu auditko Vesmír v nás.

    superkarma: 0 29.11.2004, 15:19:33
  16. avatar
    [108] Vivian [*]

    femme fatale: já právě absolvuju regresní terapii, psala jsem o tom na Hubnutí. Mám za sebou první sezení.
    Rozpoložení je úžasné , cítím, že to hodně pomáhá
    Musím teď ještě pracovat, takže nemůžu napsat víc, ale můžeš si třeba zatím najít to, co jsem psala na Hubnutí. Kdyby tě zajímalo víc, můžeme si o tom třeba pak popovídat na tom novým auditku

    superkarma: 0 29.11.2004, 15:18:49
  17. avatar
    [103] alifie [*]


    Violetta: Šup s dotazy do auditka. Seja už ho založila pod názvem VESMÍR V NÁS. Mě zrovna žádný dotaz nenapadá, ale jsem hrozně zvědavá.

    superkarma: 0 29.11.2004, 14:50:22
  18. avatar
    [102] Vivian [*]

    sunny kiss: aha. A nepomohlo jí to? Zdá se, že neměla štěstí na dobrého terapeuta Ono nestačí jen si vzpomenout, ten terapeut ti musí pomoct to "odžít", pochopit souvislosti...

    superkarma: 0 29.11.2004, 14:45:54
  19. avatar
    [99] alifie [*]

    Seja: Taky jsem pro auditko. Už se těším.

    superkarma: 0 29.11.2004, 14:37:24
  20. avatar
    [98] Vivian [*]

    sunny kiss: a proč na tom kamarádka byla?

    superkarma: 0 29.11.2004, 14:29:18
  21. avatar
    [97] Vivian [*]

    Ivusse: PhDr. Foučková nedělá hypnózu, nýbrž regrese.

    superkarma: 0 29.11.2004, 14:28:31
  22. avatar
    [94] Lhasa [*]

    Seja: Já myslím, že článek i auditko

    superkarma: 0 29.11.2004, 14:19:58
  23. avatar
    [88] Lhasa [*]

    Seja: Já ti rozumím, ale v tomhle případě nejde o moje předsudky vůči Americe, ale o chápání západní civilizace jako takový. Chápání a výklad takhle - nejlíp bych řekla - intimního problému. Prostě balast civilizace je podle mě tak mohutnej, že málokdo z těch, kdo o tom publikuje, je skutečně vyvolenej a natolik důvěryhodnej, abych si mohla v klidu říct "jo, takhle to nejspíš je". Ale ten článek určitě napiš

    superkarma: 0 29.11.2004, 14:04:35
  24. avatar
    [87] alifie [*]

    Seja(86):

    superkarma: 0 29.11.2004, 14:03:52
  25. avatar
    [85] violka [*]

    Seja: Taky se přimlouvám za ten článek.

    superkarma: 0 29.11.2004, 13:54:48
  26. avatar
    [83] Vivian [*]

    Seja: jsem taky pro, abys napsala článek
    Tohle téma mě taky zajímá a neberu to jako otázku víry nebo nevíry, ale prostě jako fakt... přijde mi to logické a přirozené.

    superkarma: 0 29.11.2004, 13:48:48
  27. avatar
    [81] Lhasa [*]

    Seja: Máš dojem, že v něčem zjednodušuju?

    superkarma: 0 29.11.2004, 13:41:45
  28. avatar
    [80] Žábina [*]

    Seja: píšeš to srozumitelně a když si to dám dohromady s tím co jsem už někde vyčetla, zdá se mi to logické...taky by mě zajímal článek od tebe...umíš to prostě podat

    superkarma: 0 29.11.2004, 13:41:11
  29. avatar
    [79] gufca [*]

    sunny kiss: Nooo, to je slovo do pranice!!! Hele, jestli chce sedět u PC, ať si tam sedí. Udělej si taky příjemně. Máš na to právo a udělat si příjemně můžeš i bez něho, když zrovna má zájem jen o PC. Já nevím, jaké máš problémy, ale neutvrzuj se v tom, že ke štěstí potřebuješ právě někoho(nebo něco)konkrétního. Jsi samostatná a svéprávná bytost.

    superkarma: 0 29.11.2004, 13:39:52
  30. avatar
    [74] alifie [*]

    sunny kiss: Na stresové stavy mi zabírá hořčík - koňské dávky a dokonce se mi po něm přestaly i kazit zuby.

    superkarma: 0 29.11.2004, 13:30:36

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme