Ahojte všichni před víkendem,


dnešní téma je o lásce a co jsme jí obětovali... No páni, toho by bylo! Ale protože je pátek a já si nechci zase až tak moc pofňukávat a vyplakávat oči, tak vám napíšu jen to, co se mi vybaví okamžitě s vyřčením slova "láska". Za prvé je to tedy písnička a klip Lucky Bílé, a za druhé máj...

A taky tohle:

"Byl pozdní večer - první máj - večerní máj - byl lásky čas," recituji verše Karla Hynka Máchy a myslím na to, kam se půjdu nechat políbit pod rozkvetlou třešeň. Už jenom najít sad či zahradu se stromovou alejí mi činí potíže, natož pak rozeznat třešeň od jiného ovocného stromu. Dneska je jiná doba - Mácha byl upřímný, až naivní romantik, dnes žijeme v poněkud přetechnizovaném čase a lásku si vyznáváme pomocí e-mailů nebo esemesek. Jenže ať tak či onak, traduje se, že každá na prvního máje nepolíbená dívka uschne, což pochopitelně nemůžu dopustit.



Ačkoliv - mám-li být upřímná - perspektiva mého dalšího životního "růstu" je díky lidovým pranostikám poněkud ohrožena. Možná bych totiž ani nemusela po prvním máji uschnout, ale bohužel se také může přihodit to, že už den před tím, tedy posledního dubna dojdu k smrti mnohem tragičtějším způsobem -
samozřejmě, tento den probíhá tradiční, nebezpečné pálení čarodějnic. Nemáme to my, ženy, na tomto světě jednoduché! Chlapi se sice dřív oháněli vojnou, ale i ta jim už byla zrušena. Někdy mi připadá, že na nás prostě visí veškerá zodpovědnost od udržování a rozmnožování rodu přes tahání nákupů až po vysvětlování učitelskému sboru, že naši potomci jsou vlastně ve skutečnosti malí skrytí géniové. A namísto uznání, neřku-li snad i vděku, by nás ještě mužské plémě nechalo bez mrknutí oka potupně sejít na životě.



Nu což, emancipovaná žena se s tímto faktem jistě vyrovná a vypořádá a nemrhá svými city nadmíru zbytečně. Takže na 1. máje toho svého gentlemana dotáhnu pod třešeň třeba násilím. Ostatně - když se to vezme kolem a kolem, může být rád, že ho jistá politická strana netáhne násilím do průvodu s mávátkem. To už by zřejmě nezvládl.


Jitulenka


Milá Jitulenko, děkujeme za příspěvek. Taky trvám na tom, že musím být políbená, abych neuschla. Celý rok si vždycky hraji na tu emancipovanou ženu a pak přijde 1. máj a sápu se na svoji druhou polovičku v naději, že romantika i v 21. století má tuto podobu a ne jen podobu esemesek a mailů.

Hodně lásky přeje

redakce@zena-in.cz

Napište nám i vy, milé čtenářky, nějaký příběh lásky. Nejlepší z příběhů odměníme malým dárkem.  

 

Reklama