Počet hodin spánku nutných k tomu, abychom se vzbudily ve formě, se mění od jedince k jedinci, ale také s věkem. Pokud jste toho v noci moc nenaspaly a cítíte se unavené, může vám pomoci k zotavení krátké zdřímnutí. Například o polední pauze. :)

S věkem se spánek mění

afterlunch

Je přirozené, že malé dítě spí 16 až 19 hodin denně, dospělý člověk nepotřebuje více než 8 hodin a starší člověk spí pouze 5 až 7 hodin.
Čím jsme starší, tím je spánek kratší, lehčí, nepravidelnější a častěji a na delší dobu se v noci probouzíme. Pro zajímavost v pěti letech čtyřikrát až pětkrát za noc, v padesáti letech už je to asi třicetkrát a v pokročilejším věku šedesátkrát až stokrát. Přechod z jednoho stadia spánku do druhého probíhá rychleji, cykly spánku jsou vrtkavější a nepravidelnější.

Ke změně kvality spánku přispívá řada faktorů.  

  • změna stylu života způsobená odchodem dětí z domu, později odchodem do důchodu
  • určitá forma deprese zapříčiněná změnou osobní, rodinné a pracovní situace
  • bolesti svalstva, které jsou v noci silnější a dotěrnější
  • prudké pohyby nohou (odlišné od škubání z počátku noci)
  • chrápání: po každém nadechnutí hrozí, že se probudíme

Osvěžující zdřímnutí

Pokud jste toho v noci moc nenaspaly a cítíte se unavené, může vám pomoci k zotavení krátké zdřímnutí, například o polední pauze. Není však vhodné to s délkou spánku během dne přehánět, jelikož byste se mohly probudit ještě více unavené. Jeden takový denní „šlofík“ by neměl trvat déle než 30 až 40 minut. Za touto časovou hranicí se pak „propadáme“ do fáze hlubokého spánku, po němž se v denních hodinách obvykle dostavuje dezorientace, lenost a bolest hlavy.
Takové krátké schrupnutí sice nedokáže nahradit plnohodnotný osmihodinový noční spánek, ale může pomoci vyrovnat akutní spánkový deficit.

Spánek bystří mozek

Prastaré rčení o tom, že „ráno je moudřejší večera“, se po generace netraduje bez příčiny. Lidský mozek totiž může ve spánku pracovat daleko efektivněji než v bdělém stavu. Mnozí duševní velikáni připouštěli, že jejich geniální myšlenky spatřily světlo světa právě krátce po probuzení.

Ideální je spát osm hodin

Zatímco o neblahých následcích nedostatečného spánku na lidský organismus se všeobecně ví, podle nových výzkumů škodí zdraví také spánek přesahující doporučených osm hodin. Podle lékařských odborníků mohou mít lidé, kteří spí v rozmezí od devíti do desíti hodin, následně problémy s usínáním i samotným spánkem. Osm hodin je nejideálnější doba spaní, ale nezapočítává se do ní doba zdřímnutí.

použitý zdroj: www.dobry-spanek.cz

Reklama