Jedu po pražské Jižní spojce a musím náhle zabrzdit. Auta přede mnou se poslušně řadí do tří pruhů, aby tak mohla ukázněně poskakovat směrem vpřed. Zastavení je v tomto úseku dost nepříjemné, jelikož se právě nacházím částěčně v zatáčce. Pozoruji tedy, zda-li řidiči ve vozidlech za mnou sledují dostatečně dění před svými vozy. Stačil by jeden kochající se poeta a mám ho v kufru. Uf, vzorně a vyjímečně připásaná paní v autě za mnou stačila bezpečně zabrzdit.  

Nijak výrazně nespěchám, a tak mi po chvíli projíždějící policejní vůz dodá odvahy ze spojky nesjíždět a vyčkat uvolnění silnice.
Po půl hodině,  mého neuspěchaného popojíždění "na jedna",  začínám lehce vibrovat. Projíždí další policejní vůz, kde dva chrabří policisté očividně láteří na zácpu, která jim brání v projetí v jejich tak oblíbeném svižném a hlučném stylu.
A pak zase uběhne půl hodinka.

Není co dělat, popojíždění rychlostí líné chůze zvládá mé podvědomí, a tak sem tam sleduji okolní řidiče. Právě se kolem mne posouvá pohledný muž v kravatě, který ale drží volant velice křečovitě a svaly na jeho šíji se zřetelně rýsují. Promeškal snad důležitou schůzku?

Za ním projíždí paní, která má za sebou dvě malé děti. Jedno brečí a ona ho utěšuje. Druhé, to starší olizuje špinavé okénko. Dělám na něj grimasy a ono se zarazí. Než mi zmizí z obzoru, zamáváme si. Co mohli tyto děti v uplynulé hodině dělat?

Konečně se dostáváme k místu nehody. "Hurá, už to pojede!" jásám v duchu. Ale po přehoupnutí se přes horizont zjišťuji, že se auta po dvou stech metrech opět řadí do zástupu. A u této první  nehody nikdo není?! Žádný policista, jen promrzlí řidiči? A mají jen promáčklé nárazníky a snad jeden blatník?!

Dýchám zhluboka a popojíždím k druhé nehodě.
Ta je před frekventovanou odbočkou a učastníků nehody je hned šest. Dle laického úsudku, chtěl ten z levého pruhu rychle do pravého, toho odbočovacího, a jaksi přitom zapomněl neomezit ostatní účastníky závodní dráhy. Tedy z jeho pohledu.
U této nehody je jeden policejní vůz a já vidím pouze jednu nešťastně vyhlížející policistku s notýskem.

Proč jsem tu já a se mnou další stovky lidí trávila hodinu pátečního odpoledne?
Kvůli lidské blbosti a jemně řečeno policejní nepružnosti? Trvá jim více než hodinu, aby zhodnotili situaci a zprůjezdnili hlavní pražskou tepnu?

A proč nedělají více pro naši bezpečnost a prevenci takovýchto nehod? Existuje pokuta za agresivní a bezohlednou jízdu?

Měla by. Lidé by totiž nebyli pořád tak naštvaní.

Reklama