Vztahy

Dopis pro všechny!

Ahojky všichni,

chtěla bych se vás zeptat na spoustu otázek, které mi zůstaly nezodpovězeny, ale abyste pochopily, proč se tak hloupě ptám, napíšu trochu historie - nazvanou „z mého života“.

Vezmu to trochu chronologicky, i když to bude chvílemi připomínat životopis, ale aby měly ty moje řádky nějaký řád (to je slovní spojení;-)

Jsem 16 let vdaná, mám úžasný 3 holky... ve věku 16 a 13letá dvojčata. Vdávala jsem se, páč jsem „musela“ a musím upřímně přiznat, že kdybych nebyla těhotná, asi by to svatbou neskončilo. Když se narodila dcera, přestěhovaly jsme se za manželem do 50 km vzdáleného města….a „žili“ jsme. Žádná „žhavárna“ , občasná výměna názorů - prostě klasika.Aspoň se mi to tak zdálo.

Sled událostí byl takový, že se o 3 roky později narodila dvojčata, a protože jedno z dvojčat ve 3 letech prodělalo vážnou operaci a nemohla chodit do školky, nastoupila jsem do práce, až když holky začaly chodit do školy. Suma sumárum jsem byla 10 slovy deset let doma. Manžel mi s dětmi docela pomáhal - fyzicky, to ano, lhala bych sama sobě, kdybych napsala,že ne. Ale není z domova zvyklý nic sám podniknout, rozhodnout, takže v této oblasti jsem ho měla vždy jako další dítě.

Taky mi chyběli lidi. Byla jsem v prostředí, kde jsem nikoho neznala a pokud jste doma s dětmi, tak ani nikoho nepoznáte - leda tak další maminky, když jdete s dětmi ven. A která jste to zažila, víte, že to není ta společnost, kterou ženská na mateřské potřebuje.

Tohle je takové nastínění situace, abych se dostala k tomu, co mě vlastně přimělo k napsaní těchto řádků.
Když jsem nastoupila do práce, výrazně se mi ulevilo, přestala jsem být na manželovi závislá (nemyslím jen finančně), práce mě bavila a baví dosud a přišla jsem mezi lidi. Jenže je celkem časově náročná a muž to špatně nese a nespokojené výlevy začal směřoval směrem na holky. A říkat, mu to, neříkat - všechno marné.
Po pár letech jsem měla pocit, že ten můj život, respektive manželství, není to, co by člověk mohl prožít….a dala jsem si inzerát. Původně jsem tedy, velmi naivně, zamýšlela, že si najdu nějakého kamaráda, se kterým bychom vyrazily na skleničku, na pokec… To, samozřejmě chápete, proč bylo neuskutečnitelné. Proběhlo tedy pár setkání u kafča nebo u skleničky, ale když jsem celkem narovinu vybalila, že nehledám nikoho na sex, bylo vždycky vymalováno (teď kecám, dva kamarádi mi z té doby zůstali)

Jenže člověk míní a… jednoho krásného dne jsem se setkala s mužským o 15 let starším, který měl šílený charisma, že to se prostě nedalo…a po nějaké době jsem slevila ze svého původního záměru;-) Dnes tento vztah trvá již přes dva roky a já, absolutní bezvěrec, děkuji osudu, že mi ho poslal do cesty. Zažívám s ním to, co by se zřejmě mělo prožívat, když se chtějí dva lidi brát. Hrozně ho miluju, záleží mi na něm, je mi po něm smutno, bojím se o něj..atd atd. Jsem v tom až po uši a on jak by smet, několikrát denně si voláme, píšeme sms - a když se nad tím zamyslím, tak vlastně celou tu dobu  co se známe  to takhle je. Neusnula bych bez jeho „pěkně se vyspi“ a den by byl o ničem bez ranní smky „Dobré ráno, zlatíčko… zavolám, jak to půjde….“ Není to takovéto chvilkové poblouznění, naopak si myslím, že s přibývajícím časem se ten vztah víc upevňuje. Vídáme se na odpoledne a večer jednou za týden, občas zůstaneme spolu na víkend.

Ten „domácí“ stav je takový, že před několika lety jsem byla citově na nule a teď jsem v mínusu. Jediná věc, proč tam pořád jsem, je lítost.(píšu to tak, jak to je - je mi ho líto). Už jsme spolu několikrát náš vztah probírali, řekla jsem mu otevřeně, co si o tom našem vztahu myslím, že to manželství je o ničem (což on pochopitelně vidí) a že bych se chtěla rozvést. Ať si najde nějakou ženu, protože život bez citu nemůže žít ani on. Ale on nechce, říká, že pokud se rozvedeme, zůstane sám.

Jistě už vidím, jak je řada z vás už vztyčených proti mně jak kobra a říkáte… není to fér, co děti… atd atd. Ale já tohle nepíšu proto, abych věděla, kdo je pro, kdo proti a odsoudí mě... (proto se ani nezmiňuji o přítelově situaci). Spíš by mě zajímalo, jak jste na tom vy ostatní .... s jakými city, pocity jste vstupovaly do manželství. A co vy, které, jste do manželství šly zamilované po uši, má to vliv na vývoj toho vašeho vztahu? Byly jste tím pádem ušetřené určitého zevšednění, možná pak už i nezájmu, ze strany manžela……. Hrozně mě zajímají vaše zkušenosti.
Děkuji

Elvíra

   
21.07.2005 - Láska a vztahy - autor: Radek Kříž

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [65] tanecnice [*]

    Vsechny me vztahy bylo o velke lasce; nikdy jsem neotehotnela.Ale pokazde ta velka laska vychladla.Pokazde.Vsechny me pritelkyne maji stejnou zkusenost.To co vidime ve vztahu proste nemuzeme vzdy delit s tim druhym.Musime si uzivat toto tajemstvi.Musi nas obohacovat,zivit nasi dobrou naladu, pomahat v nouzi.O to, jaky mame vztah se zasluhujeme sami. Samozrejme, ze novy partner je vzruseni,laska, citime se mladsi, krasnejsi, milovanejsi.Strasne bych vam to prala, ale vzkaz od jedne ctenarky o svetylku na konci tunelu, mi navratil pocity me tak blizke.Nezradit. Cela ta kopa mimomanzelskych vztahu mi drti moje mlade srdce.
    S vazim milencem vas poji laska, ale ta odezni.

    superkarma: 0 23.07.2005, 15:39:13
  2. avatar
    [52] blanca [*]

    femme: přesně tak. Udělal dluh před šesti lety. Celou dobu mi to tajil, nikdy nepřinesl domů výplatní pásku, abych na to nepřišla, i když jsem jí na něm chtěla snad tisíckrát. Prý se bál, že mě ztratí. No, tak nevím, ale beru to od něho jako podraz, myslím, že manželé (partneři) spolu mají prožívat nejen všechno dobré, ale i to zlé.

    superkarma: 0 21.07.2005, 20:44:59
  3. avatar
    [50] Mirrule [*]

    Myslím si, že žádný vztah nevydrží věčně krásný, když se o něj nepečuje....Já si manžela brala po dvou letech společného bydlení. Za tři roky se nám narodil syn a za další 2 roky jsem měla manžela plné zuby natolik, že bych se klidně rozvedla. Byl hodný, pomáhal mi, mohla jsem si dělat co jsem chtěla, ale to bylo právě ono...byl jak studenej čumák - lhostejnost je snad nejhorší. Naštěstí jsem se díky hyperaktivnímu synu dostali na seminář, který v kostce pojednával o tom, že vše co se nám v životě děje má své důvody i to proč jsme si vzali právě tohoto člověka. Začali jsme se na naši situaci dívat z jiného pohledu a já v sobě zase našla tu lásku, kterou jsem už kdysi ke svému muži cítila...manžel se naučil více se mnou o všem hovořit a být vstřícnější k mým pocitům, citům a potřebám.....před pár dny jsme měli 11-ti leté výročí svatby a k synovi před 2,5 lety přibyla dcera.....Dnes vím, že vše se dá řešit, ale musí být snaha ze všech stran...

    superkarma: 0 21.07.2005, 19:32:19
  4. avatar
    [49] Barbucháč [*]

    Já jsem asi divná. S manželem jsme také 16 let a můžu zodpovědně říct, že jsem do něj stále zamilovaná. (Až na situace, kdy bych nejraději něčím praštila, nebejt civilizovaná , ale to je snad normální, že jo?) Občas si také zaflirtuju, ale nikdy by mě nenapadlo nechat to nějak "překročit" mez. Jsem ráda, že máme takový vztah a doufám, že to tak bude i dál. Ani se neumím vžít do popsané situace, ale mám z toho příběhu pocit, že Elvíra udržovala své manželství dokud se jí to hodilo do krámu. Teď otevřela zadní vrátka a šup pryč Na druhou stranu, jednou se to asi vyřešit musí, že ?

    superkarma: 0 21.07.2005, 19:23:20
  5. avatar
    [48] Nikusa [*]

    Já jsem si brala 1.manžela jako 21letá a to jen proto,že jsem byla těhotná.Nastávající byl strašně hodný,vesnický kluk,který mně hrozně miloval.Já jeho ne,jen mi s ním bylo dobře,ale láska to nebyla.Můžu říct,že časem jsem manžela začla milovat a moc si ho vážit,dala bych za něj ruku do ohně.Byl to ten nejbáječnější chlap na světě....Do nynějšího manžela jsem se úplně zbláznila na první pohled,nemohla jsem bez něj být a dnes po několika letech je mi absolutně lhostejný a už ho nemiluji - někam se to vytratilo.Takže pak se vyznej v citech,asi spíše záleží pak na tom,jak spolu žijete,důvěřujete si a máte k sobě úctu.

    superkarma: 0 21.07.2005, 18:53:07
  6. avatar
    [43] Vivian [*]

    superkarma: 0 21.07.2005, 16:17:33
  7. [42] apina [*]

    Elvíro,myslím že ti rozumím a vím co prožíváš. A taky ti to tak trochu závidím ( v dobrém slova smyslu). Já jsem se vdávala z velké lásky v 26 letech. Po roce našeho manželství se nám narodil syn (chtěný). Jeden den před synovo 1. narozeninami si bůh vzal mého manžela k sobě. Dnes je to 5 let kdy jsem s ním sama ( úplně sama - bez rodiny. Maminka zemřela rok po manželovi, sourozence nemám). Jsem finančně zajištěná, výdělečně činná, se spoustou zájmů a snad i pohledná. Vyrovnala jsem se se svou minulostí a jsem připravená nechat vejít do svého života opět lásku. Jenže jsem za tu dobu nepoznala muže u kterého by se mi rozbušilo srdce, abych prožívala pocity které ty popisuješ. Aby fungovala chemie! Proto si myslím, že pokud potkáš ve svém životě někoho s kým tento pocit prožíváš jdi do toho prožij a užij si to! Protože nikdy nevíš kdy ta chvíle skončí! I kdyby trvala jenom chviličku věřím , že stojí za to si ji prožít a nikdy na ni nezapomeneš. Já už dnes vím že štěstí je dvojnásobné máš-li se o něj s kým podělit. Zajímal by mě názor dalších čtenářek - máte-li stejný nebo jiný názor, zkušenost?.... napište ji . Zajímá mě to

    superkarma: 0 21.07.2005, 16:05:50
  8. avatar
    [41] femme [*]

    Vecernice: prostě nikdy nevěř světlu v očích muže, to jen světlo prosvítá skrz jeho dutou hlavu

    superkarma: 0 21.07.2005, 14:58:07
  9. avatar
    [40] femme [*]

    blanca: měl dluhy a tys to nevěděla, bo ti vědomě lhal? pochopila jsem to dobře??

    superkarma: 0 21.07.2005, 14:57:03
  10. avatar
    [38] blanca [*]

    *modra: děkuju

    superkarma: 0 21.07.2005, 14:13:42
  11. avatar
    [37] blanca [*]

    femme 35: no, to máš sice pravdu. Jenže u nás to není zas tolik o té zamilovanosti, ale o vědomých lžích, které se teď provalily.

    superkarma: 0 21.07.2005, 14:12:05

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [36] *modrá [*]

    blanca: uf, holka máš to teda těžké, DRŽ SE!

    superkarma: 0 21.07.2005, 14:05:10
  2. avatar
    [35] femme [*]

    blanca: jj, když je člověk zamilovanej, tak je slepej a je schopen odpustit ledacos

    superkarma: 0 21.07.2005, 13:27:41
  3. avatar
    [34] blanca [*]

    *modra: jo, už ten dluh splácí, řekla jsem, že mu na to nedám ani korunu. Jen doufám, že to splatí. Jeho úvahy mi občas berou dech. Odejít z bytu mám já s dětmi (já se chci přece rozvést). Že tam děti mají svůj domov, kamarády, školu,.. myslím, že ho to nezajímá. On nepůjde (vím, že nemám právo ho vyhazovat) prý by si těžko zvykal jinde, na to už je starý !? (31), má tady kamarády.. Prý mu jde o děti, ale po takových hláškách, fakt tedy nevím!

    superkarma: 0 21.07.2005, 13:27:12
  4. avatar
    [33] femme [*]

    Vecernice: do chlapa nikdy nevidíš

    superkarma: 0 21.07.2005, 13:25:51
  5. avatar
    [32] *modrá [*]

    blanca: dětem i tobě bude o moc líp bez hádek, horší je že polovina jeho dluhů padne na tebe :-(

    superkarma: 0 21.07.2005, 13:19:24
  6. avatar
    [31] blanca [*]

    Vecernice: taky jsem si vždycky myslela, že manžela dost dobře znám a vím, co můžu čekat. Jenže dneska po téměř 11 letech (máme krizi - viz. 29) co jsme spolu zjišťuju, že to vůbec nevím, naopak vůbec nevím co od něho můžu čekat. Vyplulo na povrch tolik věcí, které bych snad radši ani nevěděla. A jen si nadávám, jak jsem byla celou dobu slepá.

    superkarma: 0 21.07.2005, 13:07:42
  7. avatar
    [29] blanca [*]

    Když tak čtu tvůj příběh, hodně mi to připomíná ten můj. Jsem 8 let vdaná, 7-mi letá dvojčata (kluci) a přítel 3/4 roku. V manželství asi trochu podobné problémy a hlavně chyběla vždycky komunikace ze strany manžela. Teď bych se chtěla rozvést, ale manžel také nechce, že bude sám. Nechci vám tady popisovat, jaká je u nás atmosféra, věřte, že není o co stát. Ale takhle dál už pokračovat nemůžu a ani vlastně nechci. U nás v tom hraje roli ještě manželův dlouholetý dluh, který mi tajil, vyhrožování fackami, pokusem o znásilnění,... no je toho víc. Chápu, že nechceš ublížit dětem, to ani já ne. Vím, že mají rádi nás oba, ale nevím jestli je pro ně lepší, že jsme sice zatím všichni spolu, ale na denním pořádku jsou jen hádky. Myslím, že ty děti to hodně vnímají a moc dobře to na ně nepůsobí (i když to nedávají na sobě moc znát).

    superkarma: 0 21.07.2005, 12:52:18
  8. avatar
    [26] femme [*]

    Vecernice: pod to se podepisuju hlavně se toho drž

    superkarma: 0 21.07.2005, 12:35:03
  9. avatar
    [25] femme [*]

    Petraoz: úúúúúúúúúžasný, co?

    superkarma: 0 21.07.2005, 12:32:49
  10. avatar
    [23] Petraoz [*]

    femme: ježiš kdo to vymýšlíí

    superkarma: 0 21.07.2005, 12:16:34
  11. avatar
    [22] femme [*]

    Petraoz: pustila sis i ten druhej klípek?

    superkarma: 0 21.07.2005, 12:08:46
  12. avatar
    [21] femme [*]

    Petraoz: no jasně vždyť se u toho bavím každý den už pár měsíců a ještě mě to nepřestalo bavit

    superkarma: 0 21.07.2005, 12:08:10
  13. avatar
    [20] Petraoz [*]

    Elvirko pust si taky to video s hrošíkem. Trošičku se ti zvedne nálada - uvidíš.

    superkarma: 0 21.07.2005, 12:04:08
  14. avatar
    [19] Petraoz [*]

    femme: A všimla sis, že ten hroch hýbé i nozdrama a ušima? Je to fakt velice dobře propracované....

    superkarma: 0 21.07.2005, 12:03:23
  15. avatar
    [18] femme [*]

    Petraoz: mně taky pouštím si to nejmíň jednou denně

    superkarma: 0 21.07.2005, 11:59:30
  16. avatar
    [16] Petraoz [*]

    femme: jojo, je to ono. Strašně se mi to líbí.

    superkarma: 0 21.07.2005, 11:55:36
  17. avatar
    [15] femme [*]

    Petraoz: je to tohle? http://www.eprdel.cz/video/Lion_seul.mpg nebo tohle? http://www.eprdel.cz/Videoklipy.php?id=217

    superkarma: 0 21.07.2005, 11:50:43
  18. [14] okno [*]

    Petraoz:No tomu věř,že to tak je..s tím zakázaným máš jen ty nej..chvilky,nic zápornýho neřešíš,ale kdyby to bylo doopravdy a o všem,tak jsme tam,kde jsme byli doma..

    superkarma: 0 21.07.2005, 11:50:08
  19. avatar
    [13] Petraoz [*]

    Zuzča: Už jsem ho tu dala. Je to pod 8)

    superkarma: 0 21.07.2005, 11:48:06
  20. avatar
    [12] femme [*]

    kemy: jj, řekla bych, že přímo životní

    superkarma: 0 21.07.2005, 11:47:23
  21. avatar
    [11] Zuzča [*]

    Petraoz: tak sem hoď jenom link, třeba na vtipy

    superkarma: 0 21.07.2005, 11:44:37
  22. avatar
    [10] Petraoz [*]

    okno: Hm... na tom asi možná něco fakt bude. Zakázané ovoce chutná nejvíc. S tím nic

    superkarma: 0 21.07.2005, 11:42:36
  23. [9] okno [*]

    Jsem vdaná 19let,mám 18letého syna a 11letou dceru.Vdávala jsem se z lásky,ale musím říct,že po tolika letech po mě nemůže nikdo chtít,aby to bylo stálo jako tenkrát..člověk se vyvíjí,vyvíjí se i vztah..neříkám,že je mi lhostejný,ale když ho třeba nějaký den nevidím,tak mě to nevadí jako kdysi..za celou dobu manželsví jsem něla 2mimo vztahy,ten první byl krize po 4letech manželtví,nakonec to prasklo,manžel mi odpustil a byl klid..dlouho.Ted mám asi 2roky přítele na telefon..je to hůavně o sexu..rodinu to neohrožuje,jde jen o to zpestření skoro 20let v manželství..ale po tom co jsem zkusila jinde,radím: všude je to stejný,po čase tě to zas přestane bavit..teď to má kouzlo zakázaného,tajného..ale až to bude doopravdy,veřejné...

    superkarma: 0 21.07.2005, 11:40:56
  24. avatar
    [8] Petraoz [*]

    Ale já stejně koukám, že je to velký. Tak kdo chce, je to i tady. http://www.super.cz/vtipky/1018-pro-velky-ohlas-ta-da-cely-klip-se-zpivajicim-hrosikem.html

    superkarma: 0 21.07.2005, 11:40:12
  25. avatar
    [7] Petraoz [*]

    Hele nevíte, jestli se dají do redakce poslat i videa? Bych Vám poslala hezkou nazpívanou animaci s hrošíkem a pejsánkem. Je to moc roztomilé.

    superkarma: 0 21.07.2005, 11:38:21
  26. avatar
    [5] Petraoz [*]

    Jéééžiš já tam chtěla dát na konec uplně jiné ikonky CHJOOO Pardón

    superkarma: 0 21.07.2005, 11:31:09
  27. avatar
    [4] Petraoz [*]

    Ahoj Elviro,
    myslím, že v mládí ses zachovala tak, jak by se zachovala asi většina z nás. Vzala sis otce svých dětí (ač se to stalo chtě nebo nechtě), protože si měl zodpovědnost jim tátu nevzít. Myslím, že holky už máš staré dost, takže argument, že děti budou trpět už není tak silný. Takže jen tak dál. Tvůj manžel určitě někde najde ženu, kterou bude milovat a uzná, že chce být s ní. Já osobně jsem to prožila právě v roli 16ti letého děvčete a dělalo mi jen radost, že vidím mámu usměvavou a tátu spokojeného. Máme dodnes krásný vztah na obou stranách a to platí i o jejich drahých polovičkách. Já se budu vdávat za pár měsíců . To bude lidí, lidí a lidíííí. Vlastně všechno dvakrát

    superkarma: 0 21.07.2005, 11:30:05
  28. avatar
    [3] kemy [*]

    femme: dobrá otázka

    superkarma: 0 21.07.2005, 11:29:37
  29. avatar
    [2] kemy [*]

    já zatím vdaná tedy nejsem, ale (i když radu nežádáš), radim rozvod. z lítosti to nemá cenu.

    superkarma: 0 21.07.2005, 11:29:12
  30. avatar
    [1] femme [*]

    a ten tvůj objev je svobodný??

    superkarma: 0 21.07.2005, 11:26:36

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme