Rodina

Domácí úkoly I. - Postrach, nebo radost?

Známe to asi všichni – na konci hodiny se pan učitel nebo paní učitelka zádumčivě či výhrůžně zadívají na třídu, zalistují učebnicí a pronesou něco jako: „Tak, a za domácí úkol si uděláte…“ Asi málokdo z nás přitom jásal. Přesto mohou být domácí úkoly i zajímavou hrou a zábavou, na kterou se dítě může těšit. Chce to jen trochu jim porozumět…

Co je to domácí úkol
Podle H. Coopera je domácí úkol takovou úlohou přidělenou učiteli žákům, která má být splněna mimo vyučovací hodiny. U dětí mladšího školního věku je to především procvičování ve škole vyučovaných dovedností, tj. čtení, psaní, počítání, ale třeba i kreslení, a v menší míře než u dětí starších opakování ve škole probírané látky. Zároveň ale učitelé často předpokládají, že rodiče budou v rámci vypracování domácího úkolu děti, a to obzvláště ty, které ve škole nestíhají, vlastně doučovat. Dochází tak k nejasnostem v míře kompetencí rodiče a učitele, někteří rodiče tuto roli odmítají, jiní ji přijímají jen formálně, ale v podstatě se s dětmi neučí. Vyskytují se však i situace, kdy především ctižádostiví rodiče dítě sami doma učí a vyvolávají tak nesouhlas některých učitelů, kteří nelibě nesou tento zásah do svých kompetencí (mohou ho vnímat jako nedůvěru vůči svým schopnostem, jako snahu rodičů “vytahovat” se svým dítětem a pod.).

Co je na domácích úkolech dobré?
Domácí úkoly především napomáhají zafixování nových dovedností a porozumění a zapamatování si probírané látky. Nepřímo pak podporují a rozvíjejí schopnost učit se. Tím, že umožňují “vyzkoušení si” nových dovedností a znalostí v nekonfliktní a bezpečné (v optimálním případě) atmosféře rodiny, na niž je dítě zvyklé, a zážitek podpory (ze strany pro dítě významné autority - rodičů), úspěchu a ocenění, zlepšují celkový postoj ke škole. "Ocenění osobně významnou autoritou má v tomto věku větší váhu než výsledek sám o sobě,” říká zkušená dětská psycholožka paní Vágnerová. Domácí úkoly zároveň rozvíjejí u dítěte návyk učit se i jinde a jindy než ve škole. Tím, že zapojují rodiče do výukového procesu, jim pomáhají udržet si přehled o pokroku jejich dětí a o látce ve škole probírané. V optimálním případě se zároveň dítě učí rozvrhovat si čas a plánovat (v počátku samozřejmě s podporou rodičů). Pokud je dítě při plnění domácích úkolů úspěšné aniž by docházelo k jeho přetěžování či stresování, zlepšuje se i jeho výkon ve škole a může dojít i k odstranění některých potíží, které dítě ve škole má, a k lepšímu přizpůsobení se roli školáka. Důležité je, aby čas věnovaný plnění domácích úkolů odpovídal potřebám, schopnostem a vyzrálosti dítěte. Výsledky výzkumů potvrdily, že u dětí mladšího školního věku není významný rozdíl mezi školními výkony žáků, věnujících se plnění domácích úkolů jednu až pět hodin týdně, nebo pět až deset hodin týdně. Až u dětí staršího školního věku je, z hlediska zlepšení výkonu, optimální čas věnovaný domácím úkolům pět až deset hodin týdně. Ale až na vysoké škole je úspěch ve škole přímo úměrný času věnovanému domácí přípravě. Z čehož plyne, že nemá význam mladší děti přetěžovat a že optimální čas, věnovaný domácím úkolům, je v mladším školním věku jedna až pět hodin týdně.

Když domácí úkoly škodí
Plnění domácích úkolů může, především u dětí s problémy ve škole nebo u dětí s přehnaně ctižádostivými rodiči, snadno vést k přetěžování dítěte. Pokud se dítěti domácí úkoly nedaří, je při jejich plnění rodiči kritizováno či selhává, zhoršuje se jeho vztah ke škole jako takové a snižuje se jeho motivace k učení. "Neúspěch, pokud jde o opakované selhání v důležité oblasti výkonu, může vést až ke ztrátě sebevědomí, k pocitům nedostačivosti a méněcennosti,” říká k tomu Vágnerová. Přemíra domácích úkolů (a nemusí jít jen o přehnané požadavky rodičů, ale i učitelů) “okrádá” dítě o volný čas, který by mohlo věnovat jiným aktivitám, důležitým pro jeho zdravý rozvoj (hra, odpočinek, pohybové aktivity, sociální učení se ve společnosti kamarádů...). Stává se také, že rodiče dítěti látku vysvětlují jinak, než učitel, mají na dítě jiné nároky a doporučují mu jiné postupy. Dítě je pak často zmateno a v nejasné situaci mnohdy selhává. Především u starších dětí, ale i u těch mladších, mohou vést nadměrné nároky na plnění domácích úkolů k obranným reakcím, k podvádění, zatajování domácích úkolů, či k rezignaci na jejich plnění a často pak na školní hodnocení obecně. Domácí úkoly často ještě zvýrazňují problémy “problémových dětí” (hlavně u dětí ze sociokulturně odlišných či nefunkčních rodin či u dětí, které nemají vhodné prostorové a materiální podmínky k plnění domácích úkolů - viz naše předchozí články zde a zde) a naopak dětem prospívajícím umožňují ještě více vyniknout (pokud však nedojde k jejich přetěžování). Zodpovědnost za plnění domácích úkolů je na prvním stupni především záležitostí rodičů, postupně by se však měla přenášet na dítě.

Jaký byl Váš vztah k domácím úkolům? Měla jste je ráda? Nebo jste se jich bála? Nebo jste je psala o přestávce ve škole? Co Vám šlo a co Vám nešlo? Pomáhali Vám s úkoly rodiče? Pomáháte Vy svým dětem?

   
15.09.2006 - Učení - autor: Ivana Kuglerová

Komentáře:

  1. [22] matuszyk [*]

    Ja ukoly měla rada ale ma dcerka moc ne-pořád nema na ně dost času(uči se dobře)Sml30 ma hodně koničku......

    superkarma: 0 31.05.2009, 15:12:21
  2. avatar
    [21] Silveig [*]

    máme skvělou učitelku...máme nakázáno nenutit děti dělat úkoly když rodiče nemají čas :)

    superkarma: 0 18.09.2006, 15:01:13
  3. avatar
    [20] Libča [*]

    mam syna co chodi dva tydny do skoly, prvni dny jsem byla ze vseho vic nervni nez on, tento tyden se to zacalo trosku z me strany sklidnovat, musim jen rici ze ziji v nemecku tudiz je to pro me vse uplne nove a jine a jeste v cizi reci, ale je pravda ze fakt trosku volnosti pri psani ukolu neuskodi, tento tyden psal m a docela ty prvni byly jak po uderu elektrickym proudem, tak jsme pak ty ktere stvoril pojmenovaly, kritizovali a docela se u toho bavily, ja mu vypravela pohadku ze jako jsou nemocny, atd. atd. a on se pak tak snazil ze dokazal radku perfektnich m napsat a byl i moc pochvalen.... sama citim ze v pohode a klidu vse funguje lepe.. a meho syna to zatim bavi a docela jsem si vsimla ze si par veci uz pise sam napred a cte ve slabikari...

    superkarma: 0 15.09.2006, 18:58:25
  4. avatar
    [19] arjev [*]

    Domácí úkoly mi nedělaly problémy,na průmce to byl spíše nedostatek času,měli jsme hodně rýsování.Mne to ve škole celkem bavilo,těšila jsem se do ní.Byla jsem asi pomýlená a když jsem se v našem babinci prořekla,holky na mě hleděly jako na blázna.Když jsem se jich zeptala,kde je hranice normálu a bláznovství,smály se.

    superkarma: 0 15.09.2006, 14:00:28
  5. avatar
    [17] monca13 [*]

    taky jsem je psala až ráno nebo ve škole :-)

    superkarma: 0 15.09.2006, 13:18:28
  6. avatar
    [16] Meander [*]

    Domácí úkoly mi otravovaly život. Nenáviděla jsem je jako nevhodný zásah do mého osobního volna. Tak jsem je často ignorovala. Ono se nakonec tak moc nestalo. ;-)

    Mimochodem, když vidím, jak se tu někteří projevují, nedovedu si představit, že by něco takového mělo doučovat dítě :-D

    superkarma: 0 15.09.2006, 12:58:26
  7. [15] markousek [*]

    já jepsala většinou ve škole

    superkarma: 0 15.09.2006, 11:54:02
  8. avatar
    [14] Asdareel [*]

    Pro mě byly domácí úkoly strašák. Stalo se mi, že jsem zapomněl domácí úkol, dostal jsem pětku s poznámkou a pak jsem si nebyl jistý, jestli nějaký úkol byl, či nebyl a obtelefonovával jsem spolužáky. Brrr, hrůza a děs.

    superkarma: 0 15.09.2006, 11:42:23
  9. [13] Rikina [*]

    Domácí úkoly mně jako dítku nevadily, psala jsem je doma, a rodiče ani nevěděli, že nějaké mám, natož aby je psali se mnou. Mým potomkům jsem s úkoly pomáhala, když si o to řekli, takže často, lemplové jedni, úkoly mastili právě ve škole o přestávce a podle toho to vypadalo.

    superkarma: 0 15.09.2006, 11:05:10
  10. avatar
    [12] Laky [*]

    úkol je pro lepší zapamatování učiva

    superkarma: 0 15.09.2006, 10:51:39
  11. avatar
    [11] Žábina [*]

    lilithheta: jasně, bylo to opakování...ale ty nervy a on má ještě dysgrafii takže i než napsal ty výsledky...ještě že alespoň příklady byly předtištěné

    superkarma: 0 15.09.2006, 09:17:15
  12. avatar
    [10] Dedida [*]

    Beruška1: Tak to já si domů práci nosila dost často a rozhodně to nebylo tím, že bych pracovní dobu proflákala.

    superkarma: 0 15.09.2006, 09:11:56
  13. [9] FAXÍK [*]

    domácí úkol je takové procvičení toho co se děti ve škole naučily

    superkarma: 0 15.09.2006, 08:56:03
  14. avatar
    [8] lilithheta [*]

    Žábina: Hm, aspoň si to procvičil. Co tě nazabije, to tě posilí.

    superkarma: 0 15.09.2006, 08:43:04
  15. avatar
    [7] Beruška1 [*]

    Nevím, kdy kdo vymyslel domácí úkoly, ale ve své podstatě nemají logiku. Děti chodí do školy, dospělí do práce. Já si taky nenosím domů úkoly z práce, prostě všechno udělám v pracovní době a tím to končí. Kdyby se ve školách změnil systém učení, žádné domácí úkoly by potřeba nebyly.

    superkarma: 0 15.09.2006, 08:42:49
  16. avatar
    [6] Žábina [*]

    no můj druhák měl zrovna včera docela dlouhý úkol, byly to 3 sloupečky příkladů po 23 příkl.,takže dohromady téměř 70 příkladů na sčítání a odčítání...pochopila bych, kdyby to byl úkol na víkend, ale takhle to pro něj bylo dost náročné...dělal to na 2x

    superkarma: 0 15.09.2006, 08:37:17
  17. avatar
    [5] edith1975 [*]

    Handa: souhlasím

    superkarma: 0 15.09.2006, 08:26:03
  18. avatar
    [4] Handa [*]

    Malý úkol by měly děti mít, aby alespoň otevřely sešit a zopakovaly si učivo. Matematika, čeština, jazyky, to se prostě musí procvičovat.

    superkarma: 0 15.09.2006, 07:30:04
  19. [3] Januše [*]

    i kdž jaio dítě jsem domácí úkoly nenáviděla, myslím, že by měly být zachovány. děti aspoň částečně si opáknou učivo na další hodinu.

    superkarma: 0 15.09.2006, 06:39:21
  20. [2] kornoutek [*]

    já je psala až ve škole o přestávce

    superkarma: 0 15.09.2006, 05:57:45
  21. avatar
    [1] bonda [*]

    Já jsem úlohy psala vždycky sama, naši ani netušili, co ve škole děláme. Zato se synem jsem si užila mnoho hodin trápení s psaním, utekl mi po napsání jednoho slova, dodnes ho psaní "bolí".

    superkarma: 0 15.09.2006, 01:24:30

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme