Domácnost

Domácí úkoly bez stresu


Prvňáčci jsou ještě plni nadšení a drží se pořád ještě oblíbeného hesla ze školky: „Všechno zvládnu sám.“ I tak ale prvňáčci potřebují velkou podporu. Pro malé školáky je někdy těžké přijít domů ze školy a dělat úkoly.

Nejsou zatím zvyklí mít nějaké povinnosti. Poprvé jsou také úkolováni od osoby, která nepatří do rodiny. Obzvlášť těžké je to pro děti, které mají mladší sourozence, kteří tyto školní povinnosti zatím nemají.

Naučit se dělat  přípravu do školy od začátku správně je proto velmi důležité. Často tak dochází při vypracovávání domácích úkolů k nedorozumění. Děti říkají často: „Já to neumím!“, ale myslí přitom: „Mami, sám si na to netroufnu.“ Rodiče si to pak často vysvětlí tak, že to jejich dítě samo nezvládne.

Nezvykejte dítě na to, že pokud řekne, že to samo nezvládne, udělá za něj domácí úkol maminka nebo tatínek. Nabízejte dítěti pomoc vždycky tak, aby to nejdříve vyzkoušelo samo. V případě, že to opravdu nepůjde, pak mu pomůžete.

Následující tipy vám poradí, jak dítě co nejvíce podporovat:

+ Řekněte dítěti, že mu naprosto věříte, že to samo zvládne. Ale nezapomeňte zdůraznit, že pokud si úkolem dál nebude vědět rady, jste k dispozici a poradíte mu.

+ Chvalte každý úspěch, který se dítěti podaří při řešení úkolu. To bude motivovat i dítě, které si obzvlášť nevěří.

+ Dospěje-li dítě k nějakému výsledku, zeptejte se, jak na to přišlo. „A jak jsi tohle spočítal?“ nebo „Odkud víš tohle?“

+ Pokud dítě udělá chybu, konkrétně ho na ni upozorněte. „Říkal jsi sice 15, ale napsal jsi něco jiného.“

+ Máte-li pocit, že chce dítě dál pracovat samostatně, tak ho určitě nechte.

+ Pokud ve škole něco vysvětlují jinak, než to kdysi učili vás, tak to respektujte, i když je to možná někdy komplikovanější. Ušetříte tak dítěti některé zbytečné problémy, když bude zadaný úkol počítat jinak než ostatní.

+ Pravidelné denní procvičování toho, co dítě ve škole probíralo, není nejlepší řešení. Dítě přijde ze školy unavené a bohatě mu stačí napsat domácí úkoly.

+ Pokud je dítě po delší nemoci, nebo je učivo zrovna extrémně náročné, tak je opakování  látky i doma samozřejmě nutné.

+ Budete-li s dítětem látku doma opakovat, dbejte na to, abyste se drželi co nejvíce zpátky a dítě mohlo myslet, počítat a formulovat myšlenky tak, jak to nejlépe dokáže.

Co na to odborník?

Psaní domácích úkolů zpočátku opravdu přináší některé obtíže a stresové momenty. Obvykle mají děti menší obtíže v matematice než v českém jazyce a čtení. Mnoho prvňáčků mívá problémy s osvojením tvarů písma, s obratnou manipulací s perem, a proto bývají písemné výtvory někdy neúhledné. Mnoho rodičů se domnívá, že přepsání neúhledně napsaného úkolu v tomto případě pomůže a dítě se brzy naučí psát lépe. Opak je ale pravdou, neboť opakované psaní úlohy dítě nadměrně unaví a výsledek naprosto neodpovídá vynaloženému úsilí, takže úkol je pak napsaný ještě hůře. Toto přináší dětem stresové prožívání domácí přípravy a může u nich vzbudit nechuť k vypracovávání domácích úloh.

Mgr. Petr Jelen, speciální pedagog, bývalý dlouholetý ředitel Pedagogicko-psychologické poradny v Táboře

Jak se připravujete s dětmi do školy vy?

   
19.12.2008 - Dům a byt - autor: Pavel Miškovský

Komentáře:

  1. avatar
    [32] lumpici [*]

    gentiana: není problém v tom koupit šanon, ale v tom, že nestíhá napsat čitelně a srozumitelně učivo z tabule nebo z toho co jim učitelka diktuje. Proto píše jen to co stihne a doma to pak společně dáme dohromady na souvislé výpisky, ze kterých je možné se něco naučit. A tím že učivo opíše, tak si jej snáz zopakuje. Prošli jsme takto celou základkou, tak to ještě pár let vydržíme než dostuduje střední školu. Někomu holt stačí výklad ze školy, jiný se musí víc učit aby měl odpovídající výsledky. A volného času má ještě docela dost.

    superkarma: 0 25.12.2008, 21:59:15
  2. avatar
    [31] edith1975 [*]

    Syn je v 1. třídě a jak jsem se toho bála, tak to zvládá o.k. Mají skvělou paní učitelku, a to je výhra na 90%.



    superkarma: 0 23.12.2008, 10:20:31
  3. avatar
    [30] cicinka [*]

    tyrkys: Protože chodí do soukromé,kde je max 15 dětí ve třídě.Bohužel soukromá nerovná se nejlepší a skvělá.

    superkarma: 0 22.12.2008, 21:07:25
  4. avatar
    [29] tyrkys [*]

    cicinka: A proč nechodí do té dyslektické třídy?

    superkarma: 0 22.12.2008, 19:57:09
  5. [28] gentiana [*]

    libuno: Nejsi náhodou z Teplic? Nebo z Karviné? Eventuelně někde z okolí Mladé Boleslavi? To by tak mohlo sedět. Tvé volání po jednotných učebnicích... hele, když učíš 26 let, tak máš státnici z marxáku a zdá se, že ti tento předmět způsobil poškození mozku.


    lumpici: kup dceři šanon. Čas promarněný takovou debilností jako je přepisování poznámek, ušetří tím, že je založí, a může chodit třeba ro kursu francouzštiny. Pokud nemáš na šanon, tak postačí kancelářská sponka, aby se jí papíry nesypaly.

    Manx: Ve zvláštních školách byly děti blbé a v pomocných ještě blbější, a to takové, které na to měly papír od specializovaného psychologa.

    superkarma: 0 22.12.2008, 19:50:28
  6. avatar
    [27] cicinka [*]

    Manx: A je to tak dodnes.Syn má ale inteligenci úplně normální.A to je ten problém.Nikdo nedokáže pochopit,že on něco nedokáže pochopit.
    Jinak ty "pomocné školy"jsou dál.A když jsem viděla jaké děti tam chodí,tak můžu říct naprosto zodpovědně,že tam můj syn nepatří.

    superkarma: 0 22.12.2008, 19:47:26
  7. avatar
    [25] tyrkys [*]

    Manx: našla jsem to. http://www.zschelcickeho.cz/?kam=dyslekticke-tridy Sem jsem chodila do školy .

    superkarma: 0 22.12.2008, 14:33:51
  8. avatar
    [23] tyrkys [*]

    Manx: ony už teď nejsou "déčka"? Za nás byly a v nich se koncentrovali ti pomalejší. Do normálních tříd (A - C) přecházeli tuším v šesté třídě.

    superkarma: 0 22.12.2008, 14:29:51
  9. avatar
    [20] tyrkys [*]

    JanaOss: Tak proč sis nadělala tolik dětí, když je nezvládáš?

    superkarma: 0 22.12.2008, 12:39:05
  10. avatar
    [19] JanaOss [*]

    tyrkys:
    je to něco exzra, když je věčně nemocný, nikdo ho nedoučuje a je extra oproti bratrům když ani jeden ze čtyřek nevyjde

    superkarma: 0 20.12.2008, 23:34:19
  11. [18] Anime Otaku [*]

    To já měla ohromný štěstí na učitelku v první třídě. Byla sem trošku problémové dítě. Neměla sem zaměření - tj. nebyla sem ani pravák ani levák. A měla sem velké problémy se čtením, pasním a čísly (ty mám doteď, vždycky musím čísla číst po cifrách, neumím říkat ty stovky a tisíce... pak nevím, co je to za číslo). Ale paní učitelka mě opravdu zachránila, jiná by mě asi hodila do dislektické třdy, ale ona se mnou seděla po vyučování a pomáhala mi dodělat úkoly, které spolužáci udělali o hodině. Takže děkuju paní učitelko Tomanová

    superkarma: 0 20.12.2008, 23:01:42
  12. avatar
    [17] Jeremi [*]

    cicinka: Já se taky snažím držet se školou basu a nesnižovat před dítětem jejich schopnosti a autoritu. Ale Bůh ví, že některé učitelské exempláře mi to teda fakt neusnadňují. Nečinilo mi potíže vychvalovat do nebes učitelku, kterou měl syn první tři roky, ovšem nevyjádřit se s despektem o té druhé, co měli ve 4. a 5. třídě, to by nezvládla ani matka Tereza.

    superkarma: 0 20.12.2008, 18:54:42
  13. avatar
    [16] cicinka [*]

    Samík97: No to by se musela taky snažit paní učitelka.Když jsem jí poprosila ať už neříká poněkolikáté klukovi na začátku září,že propadne,tak se divila co mi na tom vadí.Až uvidím,nebo uslyším,že se učitelka snaží moje dítě pochopit a najít k němu cestu,pak si jí začnu vážit a vychvalovat jí doma až do nebes.Ale ženská co umí jen řvát a nadávat do blbců,není učitelka,ale ....víš co?

    superkarma: 0 20.12.2008, 18:34:19
  14. [15] Samík97 [*]

    cicinka: Vůbec nejhorší je takto mluvit o pančelce před dítětem!To by ani Komenský neustál. Učila jsem 42 let , na málotřídce vždy 2-3 oddělení, v tom ještě diferencovaně dyslektiky ,ale vždy s podporou rodičů,poněvadž tyto děti potřebují časté krátké procvičování i doma.O tom JAK je třeba ale s rodiči hovořit.Však to také bylo znát, z mnohých jsou dnes vysokoškoláci.

    superkarma: 0 20.12.2008, 18:20:30
  15. avatar
    [14] cicinka [*]

    libuno: Jsi zajímavý úkaz.Myšleno v dobrém.Můj syn má problémy,poruchy učení a k tomu další...Co bys řekla kolegyni,která ti řekne,že už se jim víc věnovat nemůže,že je to nejpomalejší ročník za x let.Měla v té třídě 10 dětí.Z toho čtyři měly podobné problémy.Ostatní excelentní mozečky co nemají žádný problém a vše jim jde samo.Takovou mám chuť uškrtit.Když už jsme se jedné zbavili a na druhou si zvykli.Dostal syn třetí nánu,která na něj umí jen řvát,že něco nechápe.Všechny jsou kolem 50 let.U mně jsou to nány,které ve škole nemají co dělat.

    superkarma: 0 20.12.2008, 11:19:00
  16. [13] libuno [*]

    Učím na 1. stupni již 26 let. Kéž by těm našim dětem, prvňákům, učivo určené do 1.třídy rozdělili do dvou tříd. Ono naučit se psát velká i malá písmena, naučit se číst velká i malá tiskací písmena je pro dnešní generaci naprosto těžký úkol. Děti jsou dnes vystaveny tolika informacím, že stěží dovedou vstřebat učivo, kterému se mají naučit.Navíc, dnešní rodiče mají daleko méně času se svým ratolestem věnovat. Učitel v 1. třídě je s dítětem téměř 4 hodiny intenzívně v kontaktu. Který rodič se svému dítěti věnuje třebas o víkendu toliko jako ten kantor? A stále jsou ti kantoři pod palbou připomínek. Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí.

    superkarma: 0 19.12.2008, 22:59:41
  17. [12] a.... [*]

    Kelly: Taky tak

    superkarma: 0 19.12.2008, 13:57:34
  18. avatar
    [11] Kelly [*]

    Jsem neskonale šťastná, že už tohle řešit nemusím.

    superkarma: 0 19.12.2008, 13:48:33
  19. avatar
    [10] Meander [*]

    Se mnou se doma nikdo neučil. Nikdy. Nezanechalo to stopy ani na mně ani na mých školních výsledcích. A já se aspoň nikdy nedozvěděla, jak jsou na tom naši s pravopisem

    superkarma: 0 19.12.2008, 13:13:13
  20. avatar
    [9] lumpici [*]

    U dětí se mi vyplácí druhé pracovní sešity, jedny má dítko na učení ve škole, v druhých to procvičuje doma, někdy i trochu dopředu, jindy jen tak na procvičování. Syn je ve druhé třídě, jsme zvyklí se učit každý den chvilku, něco přečíst, napsat, spočítat a máme naučeno. U dcery která je ve čtvrté třídě spíš procvičujeme naučené, ale třeba vlastivěda a přírodověda jí baví, tu si dělá v domácích pracovních sešitech dopředu. Největší "práci" mi asi zabírá učení s nejstarší dcerou, která je v prvním ročníku na SŠ, výpisky ze školy si píše na papír a pak je doma buď přepisuje ručně do sešitů, nebo třeba výpisky z praxe ze kterých bude skládat různé závěrečné zkoušky jí pomáhám přepisovat na počítači a tisknu, pak si je do sešitu lepí. Je multi dys-, ale základní školu vyšla z vyznamenáním, právě díky tomu, že jsme se stále doma připravovali na školu a učili. Zabírá to sice spoustu mého času, ale určitě to dělám ráda, když vidím skvělé výsledky.

    Co mi ale vadí jsou různé učebnice, myslím že lepší by bylo, když by byli učebnice jednotné. Syn už druhý rok pracuje z učebnic z vydavatelství Fraus, které mi nepřijdou vůbec povedené a nejen já mám s nimi problémy. Evka

    superkarma: 0 19.12.2008, 12:59:20
  21. avatar
    [8] Žábina [*]

    Lindaa: tak to je super

    superkarma: 0 19.12.2008, 09:52:54
  22. avatar
    [7] tyrkys [*]

    JanaOss: vyznamenání v šesté třídě je něco extra?

    superkarma: 0 19.12.2008, 09:32:08
  23. avatar
    [6] JanaOss [*]

    Já mám dětí víc a u každého šlo o něco jiného, navíc tři kluci jsou dis, což byla katastrofa.
    Nejvíc mě dorazila paní učitelka posledního dítěte, naštěstí nejnadanějšího (je v 6 a pořád má vyznamenání). "milí rodiče, já vaše děti nestihnu ve škole učit, vy je to doma musíte naučit sami, já to s nima pak procvičím, ale mám málo času (18dětí ve třídě)." Faktem bylo, že dítě, které nic neumělo, ale mělo podepsanou čítanku - tedy slabikář, bylo OK, ale dítě, které to umělo a máma to zapoměla podepsat- nečtu přeci s tužkou v ruce - se do školy nepřipravovalo a matka byla lempl, co na dítě kašle. Tak jak to tedy v první třídě je? Je to o podpisech rodičů, nebo o tom, co se dítě naučí?
    Já jsem tenkrát fakt nechápala.
    A šikana učitelů? no s tím mám dost velké zkušenosti. Nejhorší je, když vám přijde prvňák, který čte jak ďábel, že mu učitelka vynadala, že číst neumí, napařila mu 4 a dítě vedle, co neumí ani slabikovat pochválila, jak hezky čte - tak to pak prckovi vysvětlujte, že učitelka má vždy pravdu a musí se respektovat.
    Musím přiznat, že bylo velmi málo učitelů, kteří jsou opravdu lidé na svém místě. Např. jedna z učitelek vyprávěla dětem, že na pajdák šla proto, aby nemusela dělat, protože jí rodiče po matuře dovolili nedělat VŠ, ale musela pracovat, tak raději šla na učitelku, aby nemusela do kanclu (učit neuměla). Já jsem s dětmi pracovala a vím, jak těžké to je, mám doma pět synů, z toho tři dis a jednoho dis plus porucha po úraze (nejstarší) a ani to není lehké, ale když se setkáte s učiteli, kteří vám hází klacky pod nohy jen proto, že s nima váš muž nechodil na základce, nebo že jiná matka nosí do školy dortíčky a vy ne, tak to je pak všechno naruby- hlavně první stupeň

    superkarma: 0 19.12.2008, 09:25:29
  24. [5] Lindaa [*]

    To je jedno z mála vecí, který se mi líbí na Dánsku...zádný krasopis, nacvicování obloucku a co já vím, zádný stresování, úkoly minimální...skola má deti naucit ne jim nacpat ucivo do domácích úkolu...kazdá snaha i minimální se cení, zvlást v prípravce a na prvním stupni (v tom mám pocit, ze obcas chválí i za naprosté samozrejmosti jako kdyby díte vytvorilo novou teorii relativity ). Proste pohoda. Holky jsou v 6. a 8. tríde a ukol jsem letos jeste nevidela, videla jsem pár rozdelaných projektu, párkrát jsem prisla domu drív a uprostred obýváku jsem mela skupinu detí vytvárejících cosi neidenfikovatelného co mel být skupinový úkol a párkrát jsem s mladsí projela násobilku.

    superkarma: 0 19.12.2008, 08:14:25
  25. [4] hblaziko [*]

    Mám zrovna prvňáčka doma a řeknu vám, že napsat úlohu o třech řádcích trvá třeba i půl hodiny. Po každém slově začne vymýšlet, vykládá příhody ze školy, a já mu na to:"Piš!!!" To musím říct během úkolu asi desetkrát Ale škola ho baví, jen ta koncentrace doma trochu pokulhává, nevím, jak to paní učitelka s nima zvládá, když je tam takových 20

    superkarma: 0 19.12.2008, 08:03:52
  26. avatar
    [3] phoebe24 [*]

    Samík97: no nevím....tak jednou za tři měsíce odmítnu podepsat úkol, protože to holka prostě odflákla (škrtance, každý písmenko jinak velký, rozmazaniny...). Ještě se nestalo, aby to přepsané nebylo krasopisně. Tuhle k takovému úkolu pančelka připsala jedničku s hvězdičkou a poděkování se smajlíkem.

    superkarma: 0 19.12.2008, 07:58:54
  27. [2] Samík97 [*]

    Dante Alighieri: To jsi měla té matiky brzy dost! Ale to je u prvňáků běžné, i starší školáci si pořád myslí, že se učí pro rodiče a než na to přijdou, že je to pro ně - je konec základky.
    Plně souhlasím s : Následující tipy vám poradí, jak dítě co nejvíce podporovat...
    K přepisování úkolů nebo, nedej bože nanečisto: maminkám jsem na SRPŠ říkávala, že ony by taky nádobí nemyly dvakrát za sebou.

    superkarma: 0 19.12.2008, 02:40:09
  28. avatar
    [1] Dante Alighieri [*]

    Já v 1.třídě strašně dlouho nemohla pochopit odčítání. Když mě máma zkoušela, tak jsem střílela od boku tipovačky. 3-1? 6. 5-2? 1. A máma: TY JEN HÁDÁŠ!

    superkarma: 0 19.12.2008, 00:41:37

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme