Vážená redakce, myslela jsem si, že se mě to netýká. Ale vzpomněla jsem si na dětství jak sousedku fyzicky týral manžel. Vnímala jsem to tak, že byl ve vztahu on ten slabší, jelikož byl "pod pantoflem". Kouřil jen na chodbě, dělal, co mu manželka nařídila.

Manželství fungovalo do té doby než se Josef seznámil s alkoholem. Přišel domů namazaný a začal Lídu mlátit. Často jsem byla svědkem toho, jak ji honil po baráku. Liduška nebyla blbá a rozvedla se s ním. Týrání ovšem neskončilo, nastalo týrání psychické.

Pepík chodil za Libuškou do práce, kde ji přemlouval, ať se k němu vrátí. Stále za ní chodil. Bohužel pořád  chlastal, až ho už znalo celé město. Jeho synáček se bohužel potatil, začal fetovat, nakonec kvůli fetu kradl. Skončil špatně, onemocněl žloutenkou a "píchnul si zlatou". Pepa se ožralej svalil na koleje a rozmáznul ho vlak.

Lída stále žije, ale onemocněla rakovinou, jediným potěšením je jí dcera a pejskem. Přeji jí hodně sil a i všem, co zažili týrání. Ať jde o týrání fyzické či psychické. Ať se jedná o ženu i o muže. A dodávám:,,Prosím, nenechte si nic líbit! A jestli máte děti, myslete na ně! Přece nechcete, aby byly kvůli rodičům poznamenané!"

Text nebyl redakcí upraven.

Máte pravdu. Děti, ačkoli si to rodiče ani neuvědomují, bývají hádkami a boji partnerů poznamenány velmi silně. Naštěstí řada organizací, které se zaměřují na pomoc obětem domácího násilí, obrátila svou pozornost právě na pomoc také dětem.

Tímto končíme zasílání příspěvků na dnešní téma. Děkujeme za váš zájem, přestože násilí na ženách je téma smutné. Za chvíli zveřejníme jméno čtenářky, které pošleme odměnu za dnešní příspěvek.

 

Reklama