Dobrý den, milá čtenářko s nickem Lalica, děkuji, že jste nám zaslala váš velikonoční příspěvek. Veselé historky se vždycky hodí, takže zde je váš příběh :)


Velikonoce mého dětství bylo ve znamení karabáčů, vody a voňavek. Chodívali kluci ze sousedství, spolužáci i příbuzní muži „vyšvihat“ ženy a děvčata, aby byly celý rok zdravé. Občas jsem skončila i ve vaně, lýtka mi hořela od „jalovčí“ pomlázky, ale neztěžovala jsem si.

Ostatně, ani by mi to nepomohlo. Když jsem  chtěla utéct oknem, dole už čekala část „ trestní výpravy“ a nášup
byl pak tuplovaný. Jednou byla u nás na návštěvě teta z Čech/ my bydleli na Slovensku/. U nich ve městě se decentně pokropilo kolínskou a tím byly Velikonoce odbyty.

Vodu jsme tenkrát nosili ve vědrech ze studny od kostela a to se šlo přes náves. Voda došla a teta se nabídla, že dojde pro ní. Vymódila se jako na zábavu a vyrazila. Už to ticho kolem bylo zlověstné. Sledovali jsme jí oknem, jak si to rázuje v krátké skládané sukýnce s vědry ke kostelu.

V zápětí jsme přišli na to, proč se neukázal ani jeden „ šmigrustník“. Počkali si, až teta nabere vodu a vyrazí zpět a uprostřed cesty, jí obklopila celá parta, oba „ kýble“ na ní vylili a ještě namasírovali nožky karabáči, jalovcem i opentlenými vařechami.

Teta řvala jako na hony, vytrhla se jim a běžela domů. S mámou pak celý týden nemluvila, jen si mazala modřiny Indulonou a popíjela horký čaj.Chytla z toho koupele rýmu, zánět středního ucha a velikou averzi ke slovenské „ šibačce“.

Od těch památných Velikonoc k nám jezdívala už jen v létě.... U nás doma držíme tradici, ale mrskačka je přiměřená věku a naložení žen a dívek. Nechybí velikonoční výzdoba, beránci a sváteční nálada...

P.S: Malá vnučka Sárinka se už Velikonoc nemůže dočkat!

vel

lalica

Pozn. red.: Tex neprošel redakční korekturou

Reklama