Cestování

Dolní Rakousy – barokní perly za humny

Tedy alespoň pro Jihomoraváky. Výlet sem se ale určitě vyplatí, i když musíte ujet o trochu více kilometrů. Dolní Rakousko je totiž mimořádně bohaté na kulturní památky. V malebném a nezaměnitelném regionu Waldviertel vás ohromí nespočet klášterů, hradů a zámků, muzeí či jiných míst, aby poskytly návštěvníkovi nezapomenutelné zážitky. Zveme vás na náš jednodenní výlet jedné červnové upršené neděle. Navzdory nepřízni počasí jsme si ho užili…

Zastavení první - poutní kostel Maria Dreieichen 

Vznik tohoto poutního místa se datuje někam na konec sedmnáctého století, kdy místní řezbář umístil svou voskovou Pietu na trojitý kmen starého dubu. Ten se nacházel v blízkosti tradiční poutní cesty Moravanů do Mariazell. Moravští poutníci začali nazývat milostnou sochu „Panna Maria Třídubská“.

Později, počátkem 18. století, tu vznikla již první kamenná kaple. Brzy poté správu kapličky převzali benediktinští mniši z blízkého kláštera v Altenburgu a v roce 1744 byl položen základní kámen poutního kostela v dnešní podobě.

Poutní kostel Maria Dreieichen

Poutní kostel Maria Dreieichen

A kostel se staviteli a architektu Josephu Munggengastovi opravdu povedl. K vnitřní výzdobě si povolal zdatné štukatéry, sochaře a barokního malíře Paula Trogera. Zejména jeho fresky v kupolích chrámu řadí tento kostel mezi perly vrcholného baroka v Evropě.

Poutní kostel Maria Dreieichen

Poutní kostel Maria Dreieichen

Poutní kostel Maria Dreieichen

Soška Piety, cíl každé pouti do Maria Dreieichen, má své místo na hlavním oltáři

Ani zákazy poutí během reforem Josefa II. nezabránily putování k Panně Marii Třídubské. K velkému rozkvětu poutí však došlo až po skončení josefínské éry kolem 1850. Poutí se hojně zúčastňovali také němečtí, ale i čeští poutníci z jihu Moravy.

Gründkapelle

Gründlkapelle - Pouhých pár desítek metrů v lese za kostelem je malá kaplička se sedlovou střechou. Ukrývá zázračný obraz Panny Marie Třídubské z roku 1750. Vede k ní křížová cesta s kapličkami zastavení.

Gründkapelle

Zajímavostí je, že jen pár metrů od kapličky je jeskyně, ve které se podle pověsti ukrýval loupežnický kapitán Johann Georg Grassel, který nám do češtiny nechtěně přinesl výraz „grázl“.

Je nutno se zmínit o roku 2004, kdy „Pouť národů do Mariazell“ konaná v rámci Středoevropského katolického dne se stala zejména pro české věřící pokračováním jejich náboženské tradice přerušené na dlouhou dobu totality. Více než dvě stě převážně mladých poutníků měla při své cestě do Mariazell svou první zastávku právě v Maria Dreieichen.

V roce 1957 byl při příležitosti 300. výročí nepřerušeného trvání poutí kostel povýšen na papežskou baziliku minor.

 Zastavení druhé – klášter Altenburg, perla rakouského baroka

Založení kláštera na tomto místě se datuje do roku 1144. Osud však nebyl zrovna příznivý, klášter čelil v průběhu staletí mnoha atakům. O nadvládu v oblasti se neustále prali různí vládci, ve 13. století zpuštolili zemi pohanští Kumáni, později zde zasáhly husitské války. Klášter nebyl ušetřen ani turecké invazi a nakonec ho ještě vydrancovali Švédové v roce 1645.

Klášter Altenburg

Obnova sice započala po třicetileté válce, k většímu rozmachu stavitelských aktivit však došlo až na počátku 18. století za opata Placida Mucha. Přestavbou pověřil tehdy již známého architekta Josepha Muggengasta, který nejen vypracoval plány a také na stavbu dohlížel, ale měl šťastnou ruku i při výběru těch nejlepších umělců pro práce štukatérské, sochařské a malířské. Výsledek je více než úchvatný. Radikální přestavbou celého komplexu provedenou v letech 1729 až 1742 ve velmi propracovaném barokním stylu vzniklo dílo s bohatými interiéry a výzdobou, jejichž umělecké ztvárnění ojedinělým způsobem odráží ducha té doby.

Klášter Altenburg

Klášter a zejména benediktýnská komunita ustála i josefínské reformy. Sice mniši nesměli vykonávat farní činnost a nesměli přijímat novice, ale klášter díky rozsáhlé edukační činnosti zůstal zachován. V 18. a 19. století klášter také sloužil i jako lazaret nebo jako uprchlický tábor. Ovšem po politických změnách v roce 1940 byla komunita rozpuštěna, mniši vyhnáni, opat zatčen a majetek bez náhrady vyvlastněn, tedy uloupen… Něco nám to připomíná…

Po roce 1945 pak budovy sloužily pro ubytování okupační sovětské armády. Po jejich odchodu v roce 1955 byla komunita obnovena, budovy zrestaurovány.

Díky rozsáhlým archeologickým pracím jsou nyní k vidění i nejstarší středověké části. Jakýsi „klášter pod klášterem“ poskytuje jedinečnou příležitost prohlédnout a porovnat dva kláštery dvou různých dob. Vystavené artefakty a části odkrytých nalezišť podávají svědectví o minulosti.

Klášter Altenburg

V nejnižší části se nachází krypta. Není to pohřebiště, jak jsme zvyklí. Bohatě dekorované sklepení sloužilo jen pro okázalé obřady při pohřbívání. 

Klášter Altenburg

Klášter Altenburg

V křídle nad kryptou se nachází klášterní knihovna. Architekt, štukatér, sochař i malíř zde vytvořili unikátní harmonické umělecké dílo. Regály obsahují více než 12.000 svazků.

Vrcholným dílem císařského křídla je schodiště. Mistrovské dílo barokního stavitelství je dovršeno nástropní malbou Paula Trogera.

Klášter Altenburg

Klášter je obklopen několika zahradami. Tou nejzajímavější je docela nová, vytvořená teprve v roce 2006 na téma světových náboženství. Jednotlivé části „Zahrady náboženství“ symbolicky představují pět hlavních monoteistických náboženství prostřednictvím prvků sofistikované zahradní architektury, jako jsou rostliny, dřevo, kámen a voda…

Ve spodní části kolem velké kamenné studny jsou zahrady symbolizující buddhismus, hinduismus, islám a židovství. Hlavní alej končí pod půlkruhovým vyvýšením se sousoším kalvárie symbolizujícím křesťanství.

Altenburg - zahrada náboženství

Altenburg - zahrada náboženství

Klášterní komplex v Altenburgu je jedním z nejpůsobivějších klášterů Dolního Rakouska. Je součástí neziskové kulturní organizace Klášterní říše (Klösterreich), která spojuje rakouské, ale také české a maďarské kláštery v jejich úsilí o uchování tradičních hodnot a záchranu historického dědictví.

 

Zastavení třetí – zámek Rosenburg a den královny květin

Rosenburg má vskutku příhodný název. Růže se tady pěstují od nepaměti. Největší raritou je téměř sto metrů dlouhá růžová stěna, která majestátně představuje moc a půvab této královny květin. Tisíce druhů růží vytváří harmonickou kompozici rozária v bývalém hradním příkopu.  

Zámek Rosenburg

Zámek Rosenbur

Historie místa sahá až do 11. století, kdy tady na vysoké mohutné skále nad údolím řeky Kamp stával obranný hrad. V 16. století byl renesančně přestavěn a od 17. století se dostal do majetku šlechtické rodiny Hoyos, kteří pocházeli z oblasti Burgos ve Španělsku. Je obdivuhodné, že přes veškeré peripetie během staletí, přes válečná období, období nacismu i pozdějších reforem to dokázali udržet. Rodina současného majitele Markuse Hoyose o tento klenot Dolních Rakous příkladně pečuje.

V zámku je k vidění dobový nábytek, sbírky zbraní a uměleckých předmětů. 

Zámek Rosenbur

Ale zpět k růžím. Zámek jsme navštívili v době konání jedné z mnoha akcí, které se na zámku v průběhu roku konají -  Den růží. Podívaná to byla opravdu zajímavá, i když tomu počasí nepřálo, mnozí návštěvníci prchali v dešti raději na komentovanou prohlídku zámeckých komnat, i když přišli za jiným účelem…

Zámek Rosenburg

Zámek Rosenburg

Zámek Rosenburg

Nespočet kouzelných romantických zákoutí dělají z návštěvy místa opravdu nezapomenutelný zážitek

Zámek Rosenburg

Zámek Rosenburg

Ale jak se říká, konec dobrý, všechno dobré. Většina návštěvníků odcházela s nakoupenými sazenicemi vyšlechtěných růží a ještě s kulturními zážitky z návštěvy zámku, popřípadě po zhlédnutí ukázky sokolnictví, čemuž se na zámku rovněž věnují.

A ještě něco nakonec. Skvrnou krásného výletu bylo, že nám celý den mírně pršelo, ostatně to vidíte na fotografiích. Jakmile jsme však upustili Rosenburg, tak se vyčasilo a až do Brna nás provázelo pomalu zapadající podvečerní slunéčko…

Foto: Jiří Lády

 

Dříve jsme pro vás o Rakousku napsali:

 

   
24.06.2016 - Zahraničí - autor: Jana a Jiří Ládyovi

Komentáře:

  1. [6] iřka [*]

    Sml67Sml59

    superkarma: 0 24.06.2016, 18:46:15
  2. [5] ZdenaZ [*]

    krásné obrázky pěkné povídání Sml67

    superkarma: 0 24.06.2016, 16:26:28
  3. [4] slávenka [*]

    slávenka — #3*fotografieSml16

    superkarma: 0 24.06.2016, 10:30:07
  4. [3] slávenka [*]

    Pěkný výlet, krásné fotogafie a výborný tip třeba také na nedělní výlet.Sml67

    1. na komentář reaguje slávenka — #4
    superkarma: 0 24.06.2016, 10:28:15
  5. [2] bobani [*]

    Rakousko je nádherné jen má dost hnusné obyvatele , kteří Čechy nesnášejí

    superkarma: 0 24.06.2016, 10:12:54
  6. [1] Andreadornova [*]

    Sml59

    superkarma: 0 24.06.2016, 08:12:41

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme