Reklama

Před pár dny jsem na internetu shlédl neuvěřitelně silný dokument o handicapovaných rodičích Moji milovaní. A spadla mi brada! Umíte si představit, jak vychovávají děti rodiče upoutaní na vozík, Neslyšící nebo nevidomí?

Pro některé z vás to možná nebude nová informace, dokument Moji milovaní je totiž z roku 2008. Přesto vám o něm rád napíšu. Po jeho shlédnutí jsem totiž dvacet minut seděl a nevěřícně zíral na obrazovku svého počítače. Tak silný zážitek ze sledování jakéhokoli pořadu už jsem dlouho neměl. Jestli máte 57 minut, udělejte si na tento dokument čas.

Moji milovaní

O čem vypráví?

Jak už jsem zmínil v perexu článku, meritem věci jsou handicapovaní rodiče. Manželé Loupancovi jsou oba nevidomí, mají dvě děti. Manželé Dudkovi jsou oba neslyšící, mají dcerku. Manžele Kolaříkovi potkal těžký osud, po svatbě měla paní Kolaříková nehodu a je trvale upoutaná na vozík, mají dvě krásné holčičky. Takhle jsou tedy rozdané karty.

V dokumentu uvidíte, jak zvládá neposednost svých dětí maminka na vozíku. Jak učí neslyšící rodiče mluvit slyšící děti. Jak vůbec mohou nevidomí nešlápnout na batolící se miminko...

Přečtěte si také...

Přiznám se, že nejvíc mě zaujali nevidomí manželé Loupancovi. Aby věděli, kde děti mají, dávají jim rolničky, aby jim náhodou neublížili, když je někam přenáší, chodí pozadu – omlouvám se, nenapadá mě český výraz, který by to vyjádřil lépe: WOW!

Moji milovaní

Kdo za tím stojí?

Asi vás nepřekvapí, že za takovým dokumentem nestojí komerční televize, ale ČT. Moji milovaní jsou režisérským dílem Aleny Derzsiové, která se chytla nápadu autorů Tomáše Karpase a Tomáše Proška. „Zvládnout rodičovskou úlohu bývá někdy velkým soustem i pro zdravé dvojice. Jak jsou schopni se s rodičovstvím vyrovnat lidé se zdravotním postižením, jaké překážky jim to přináší, jak mohou maminky, které nejsou zcela zdravé, pečovat o své dítě… a když to zajímá nás, možná by to zajímalo i jiné…“říkají o svém díle.

Natáčení trvalo skoro sedm a půl let. S handicapovanými rodiči tak máte šanci prožít těžké začátky, ale poznáte i, jak se s nelehkou situací vyrovnali.

Šok na závěr? Ano, koná se, nebo alespoň pro mě se konal. Autoři se zeptali, zda by (když by to bylo možné) vyměnili svůj handicap za jiný. Odpověď si přehrajte ve videoarchivu České televize...

Znáte nějakého handicapovaného rodiče? Jak svou situaci zvládá?

Kam dál?