.

Dokážete překonat svůj strach?

Cestování

Dokážete překonat svůj strach?

Tak jako se umíme radovat, tak se umíme i bát. Téměř každý člověk pocítil někdy z něčeho strach. Ať už krátkodobý, nebo dlouhodobý. Strach je přirozenou součástí lidského vnímání. Strach o někoho, z někoho, z něčeho. Je třeba ho však překonat.

Moje babička říkávala: „Pokud máš z něčeho strach, jdi a sáhni si na to.“
Jak si ale sáhnout na letadlo?

Odmalička trpím aerofobií. Panickým strachem z létání. Není to jen nějaká moje rozmařilost. Bojím se i letadel jako takových. Už jako malá holka, když jsem slyšela zvuk letadla, utíkala jsem se schovat do skříně, kde jsem si zacpávala uši.

Dodnes při tomto zvuku pociťuji velkou úzkost a strach. Žaludek se mi v tu chvíli sevře tak, že nepolknu ani lžičku vody.
Jednou jsem se o tom bavila s psycholožkou, a ta mi řekla, že můj strach může pramenit z nějaké události v dětství. V této souvislosti se mi vybavuje snad jen to, jak nás pořád ve škole strašili s imperialisty. Dlouho jsem pak byla ve střehu, jestli z letadla nějaká ta bomba nepoletí. :)
Jenže do školy jsem začala chodit až v šesti letech. To jsem ještě o žádných imperialistech neměla ani potuchy. Proč jsem tedy křičela už na nočníku, když jsem slyšela letadlo? Maminka mi vyprávěla, že jsem se třásla po celém těle a nebyla k utišení, když kolem nějaké proletělo.

No, já si to vysvětluju tak, že jsem byla v minulém životě válečný pilot a zřítila se. Anebo přinejmenším člen posádky sebevražedných japonských letek Kamikadze.
A jednu takovou „kamikadzi“ jsem uskutečnila letos na dovolené. Překonala jsem svůj strach a nastoupila do onoho „vražedného a bombardovacího stroje“.

Jak vidíte, přežila jsem. A jestli a jak jsem svůj strach překonala? To se dozvíte prostřednictvím následující reportáže.

/users/1/galerie/files/img/Sasa/LET/middle_LETjedna.jpg
Na Letišti Václava Havla se po boku manžela tvářím ještě statečně.
/users/1/galerie/files/img/Sasa/LET/middle_LETdva.jpg
Uvnitř si připadám jako Alenka v říši divů. Ještě stále si to můžu rozmyslet.
/users/1/galerie/files/img/Sasa/LET/middle_LETtri.jpg
Nerozmyslela. To už sedím v tranzitním prostoru, těsně před vstupem do letadla.
/users/1/galerie/files/img/Sasa/LET/middle_LETctyri.jpg
Když se ohlédnu, sevře se mi žaludek.
/users/1/galerie/files/img/Sasa/LET/middle_LETpet.jpg
Musím se jít ještě chvíli uklidnit do letištního relaxačního centra. Nejraději bych tam zůstala, ale manžel už mě honí, že je čas. To nejhorší má však teprve přijít.
/users/1/galerie/files/img/Sasa/LET/middle_LETsest.jpg
Protože jsme přišli mezi posledními, sedíme s manželem odděleně. Jsem na mrtvici. Komu budu mačkat při vzletu ruku? Letuška za to nemůže. Je milá. Jen kdyby si nechala pro sebe ty pokyny při „případném zřícení letadla“. Jdou na mě pomalu mdloby.
/users/1/galerie/files/img/Sasa/LET/middle_LETsedm.jpg
Ve svém životě mám obrovské štěstí na lidi. Měla jsem ho i tentokrát. „Ujali“ se mě totiž dva sympatičtí manželé z Prahy, vedle kterých jsem byla posazena. Měli připlacený nadstandard, takže víno i šampaňské teklo proudem. Když zjistili můj panický strach z letu, tak mě prostě opili :) Danuško a Tondo, děkuji !!!
/users/1/galerie/files/img/Sasa/LET/middle_LETosm.jpg
Úplně jsem zapomněla, že jsem seděla v letadle. Ani nevím, jak jsme přistáli. Jen manžel se při výstupu z letadla hodně divil. Na fotografii už stojím rozesmátá při výdeji zavazadel na řeckém letišti.
/users/1/galerie/files/img/Sasa/LET/middle_LETdevet.jpg
Letiště na ostrově Kos je maličké. Snažím se pózovat, ale moc si z toho nepamatuji.
/users/1/galerie/files/img/Sasa/LET/middle_LETdeset.jpg
Dovolená uběhla jak voda (ne ta mořská) a je čas letět zpátky. Na snímku noční letiště v Kosu.
/users/1/galerie/files/img/Sasa/LET/middle_LETjedenact.jpg
Zpátky letíme o půlnoci. Hrdinně sedím u okna a snažím se tvářit statečně. Tentokrát sedím vedle manžela, který mě chce však po příletu střízlivou. Danuško, Tondo, kde jste ?!?

Jestli jsem tedy překonala svůj strach z létání?
Upřímně. Na cestu (a let) tam jsem se (i na radu mnoha dobrých čtenářek) opila. Moc si nepamatuji.
Let zpátky byl nekonečný. Bála jsem se. Ale byla jsem hodně unavená, prakticky jsem hupla z moře rovnou do letadla (viz. ještě slané vlasy :)), tak jsem ani nějak moc nevnímala. Manželovi jsem sice během letu málem rozdrtila ruku, ale přežila jsem.
Když se však dnes podívám směrem na oblohu a představím si, že jsem tam v té malé bílé tečce seděla, rozklepou se mi kolena a udělá se mi zase špatně. Mám zpětnou reakci.
A příští dovolená? Nedokážu říct, jestli bude letecky, protože nedokážu vlastně s určitostí říct, jestli jsem svůj strach z létání překonala. Asi to chce více trénovat. :)

Téma dnešního dne: Dokážete překonat svůj strach?

  • Měla jste nebo máte z něčeho opravdu velký strach?
  • Pochází tento strach už z dob vašeho dětství nebo vznikl nově, vzhledem k okolnostem?
  • Dokázala jste ho překonat nebo s ním stále bojujete?
  • Jak?
  • Kdy a při jaké příležitosti jste se v životě opravdu hodně bála?
    (ať už z něčeho, o něco, nebo o někoho.)

Pojďme si vylít srdce a popovídat si o našem strachu. Třeba nám ostatní poradí jak s ním bojovat.
Stačí jen napsat nějaký pěkný příspěvek, na jehož konci čeká jednu z vás také pěkný dárek: Vlasová kosmetika Ryor a k tomu letní náhrdelník. (a budete kočka  - beze strachu :)

ryornahr

pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

   
02.08.2013 - Zahraničí - autor: Alexandra Stušková

Komentáře:

  1. avatar
    [11] AnteaX [*]

    Jste skvělá, že jste svůj strach překonalaSml16 A toto trénovat a každý rok mít leteckou dovolenou bude primaSml16

    superkarma: 0 02.08.2013, 13:59:29
  2. [10] doginka [*]

    Já myslím,že při takovém  strachu trénovat moc nepomůže,ale Danuška s Tondou to vyřešili dobřeSml67

    superkarma: 0 02.08.2013, 13:10:04
  3. avatar
    [9] marde [*]

    Všechno se dá překonatSml16

    superkarma: 0 02.08.2013, 08:30:44
  4. [8] Roland [*]

    lidicka — #7 Já to samé, létat se nebojím, ale mám panický strach z pavouků.

    superkarma: 0 02.08.2013, 08:04:17
  5. [7] lidicka [*]

    Z létání nemám strach, i když jsem v životě letěla jenom jednou a je to už hezkých 30 let zpátky.Mám však fobii z něčeho úplně jiného - z hlodavců.Sml22Sml80Sml30

    1. na komentář reaguje Roland — #8
    superkarma: 0 02.08.2013, 07:58:51
  6. [6] V19 [*]

    Věrulinka — #1 ani mňa nieSml23

    superkarma: 0 02.08.2013, 07:56:44
  7. avatar
    [5] enka1 [*]

    secret — #3 V autobusu je stísněněji a mnohem větší procento nehod.Sml22

    superkarma: 0 02.08.2013, 07:56:42
  8. avatar
    [4] Hanula [*]

    Sml16víno vždy pomůže od strachu - to je pak člověku vše jedno...Sml67

    superkarma: 0 02.08.2013, 07:54:54
  9. [3] murat [*]

    Sml6

     mám před sebou taky první pokus a když vidím ten stísněný interiér tak na mě jdou mdloby dopředu Sml6

    1. na komentář reaguje enka1 — #5
    superkarma: 0 02.08.2013, 07:38:49
  10. avatar
    [2] margot [*]

    doporučuju let v AnduleSml57Sml57 a taky shlédnout pár leteckých katastrofických filmů, abyste, kdyby něco, dokázala zastoupit zkolabované piloty a případně přistátSml54

    superkarma: 0 02.08.2013, 07:25:01
  11. avatar
    [1] Věrulinka [*]

    Sml59Sml59Sml59 obdivuji Tě Sašenko, ne mě by do letadla nikdo nedostal Sml23Sml30Sml59

    1. na komentář reaguje V19 — #6
    superkarma: 0 02.08.2013, 05:23:44

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme