Jak většina z vás už ví, do redakce se vozím vlakem. Je to docela žrout času. Celkem 30 minut potřebuju na cestu na nádraží, 40 minut trvá, než dorazím do Prahy (pokud to nemá zpoždění) a dalších 20 minut mi zabere přesun z nádraží do redakce.

Během té cesty se většinou stihnu nasnídat, trochu prospat a něco zajímavého si počíst. A když mi štěstí přeje, cestu mi zpestří nějaký ten netradiční zážitek. Všechny vám většinou hned vykecám, takže dnes nepřihodím nic nového.

Úplně nejlepší je, když kvůli příhodám na trati, počasí nebo nekonečnému zpoždění nedojedu do práce vůbec a tak si udělám malou pobočku Ženy-in ve svém obýváku. Během této zimy se mi podařilo uvíznout jednou. Psala jsem o tom TADY.

Občas si taky dám šlofíka na zpáteční cestě. Průšvih je, když se vracím pozdě večer a vzbudím se daleko za domovem. O tom, jak jsem nedojela domů, jsem už taky psala. Více ZDE.

No a tu a tam se objeví nějaký ten netradiční pasažér. Dlouho budu vzpomínat třeba na partu zlodějíčků, které jsem dobře mířenou odpovědí poslala z vlaku zpátky do zimy. I o tom jsem už psala – ZDE.

Evičko, díky za příspěvek.

Přidá se ještě někdo a přispěje na dnešní cestovatelské téma? Dárky jsou lákavé a adresa stejná: redakce@zena-in.cz

A soutěžícím čtenářkám přidávám další písmena do soutěže:

Stát č. 1: K

Stát č. 2: R

Stát č. 3: A

Stát č. 4: K

Stát č. 5: M

Reklama