Bulvár

Dobří přátelé

Dobří přátelé jsou k nezaplacení.
Když se v roce 1847 rozlehlo v Kalifornií zvolání úžaslého dobrodruha "ZLATO", echo tohoto objevu se rozletělo po celé Americe, neřku-li po celém světě. V příštím roce se po pláních Ameriky valily kolony vozů, zlatokopů, dobrodruhů směrem na západ do zlatonosné Kalifornie a začalo tak období, kterému se dnes říká Gold rush – Zlatá horečka.

Jedni zde našli bohatství, jiní smrt, zbytek nový domov.
A Kalifornie mohutněla a krásněla.

Mezi těmi, kteří se rozhodli zkusit své štěstí v rozkvétající části Ameriky byl i James Lick, který (jak se ukázalo později) byl jeden z těch prvnich: jeden z těch, co měl štěstí a výrazně zbohatl.
A jako každý megaloman chtěl po sobě zanechat nějakou památku, nějaký pomník.

A to doslova. Chtěl v San Francisku postavit sám sobě pomník.
Naštěstí byl ale obklopen přáteli moudřejšími než tato myšlenka a ti ho přesvědčili, že pomník významným osobnostem musí stavět až příští generace, ne oslavenec sám sobě. A chce-li opravdu po sobě zanechat něco, čím si ho budou lidé pamatovat – musí investovat peníze do něčeho prospěšnějšího, než je zkamenělá socha, která za pár let nebude nikomu nic říkat.

Lick byl vášnivým astronomem-amatérem, posedlým myšlenkou, že na měsíci musí být život. A tak se rozhodl postavit nejsilnější teleskop na světě, který by mu umožnil hledat jakékoliv formy života jinde.
Našel si místo v San Francisku, ale než stačil položit první cihlu nové budovy, opět jeho rozumní přátelé zasáhli moudrou radou.

San Francisko, jako každé velkoměsto už v té době vydávalo spoustu světla, a tak v noci pohled na hvězdy by byl rušen nejrůznějšími odlesky a zdroji světla. Proč nepostavit hvězdárnu někde daleko od města a na vysoké hoře?
Do té doby koncept neznámý, ale slibný.

Lick moudře uposlechl a začal stavět první moderní observatoř vysoko u hvězd na Mount Hamilton, asi 60km jižně od San Francisca. Z nejbližšího města San Jose to trvalo 5 hodin na povozu taženém koňmi, než se vědci i turisti dostali k Lickově observatoři.

Obrovský (ve své době největší teleskop na světě) je i dnes považován za jeden z nejsilnějších světa. Měří ve svém průměru přes 3,5 metru, je vysoký jako šesti poschoďová budova a je schopen vidět hvězdy vzdálené 130 miliard světelných let.

Lick se nedožil dokončení observatoře (a tím pádem se nedozvěděl, jestli je a nebo není život na Měsíci) a jeho pozůstatky jsou pohřbené v základě budovy. Zanechal po sobě něco daleko hodnotnějšího než sochu v San Francisku: moderní hvězdárnu na vysoké hoře nesoucí jeho jméno a vědci z celého světa se sem sjíždi ke svým výzkumům a blahořečí Lickovi, že měl tak dobrý nápad. A nebo tak dobré přátele?  

       
   
01.08.2003 - Společnost - autor: Ivo G. Kučera

Komentáře:

  1. avatar
    [4] kemy [*]

    to byl ale blbec - stavět sochu sám sebe ale asi nebyl tak špatnej, udělal opravdu něco dobrýho. škoda, že se nedožil dostavení

    superkarma: 0 01.08.2008, 09:46:15
  2. avatar
    [3] Ťapina [*]

    Přidávám se k obdivovatelům těchhle příběhů.

    superkarma: 0 09.12.2003, 21:38:49
  3. avatar
    [2] Simba [*]

    Ferdicka: Taky mám ty příběhy ráda.

    superkarma: 0 02.12.2003, 18:47:28

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme