Dobré ráno, milé ženy-in!

Doufám, že do něj všechny vstupujeme svěží a střízlivé, a to i ty, které si včera večer dopřály nějakou tu skleničku. Já tedy tentokrát nepopíjela, i když znám i rána, kdy mi ranní čaj jen rozvířil hladinu krve v alkoholu a měla jsem zřejmě správný pocit, že střízlivá nejsem ani náhodou. A i rán plných vzteklého bušení permoníčků, mrtvých zvířátek v puse a rozhoupaného žaludku jsem zažila nemálo a nepochybuji, že i když jsem starší a rozumnější, ještě se nějaké dostaví.

Jsem totiž zastáncem alkoholu jako kulturně-společenského prvku, a tak mě nějaká ta "blóddrykja" jednou za čas potěší. Jednou jsme ji dokonce na VŠ v rámci získání zápočtu ze severských bohů prováděli i doopravdy - podle toho, kdo si na kolik bohů při přípitku vzpomněl, se udílel zápočet :)

Na druhou stranu rozhodně neholduji pravidelnému opíjení se a ráda si posedím s kamarády i v čajovně, u skleničky minerálky nebo třeba pod stromem plným zralých třešní :)

(soutěž - 4. jedné)

Nijak se nedivím lidem, kteří alkohol definitivně zavrhli - mé sestře ani babičce prostě nechutná, a tak nevidí důvod ho pít, a i já měla období, kdy jsem si za rok dala jednu skleničku na silvestra. Teď jsem zastáncem pití s Mírou (nebo s nějakým jiným kamarádem :), ale především na chuť, neopíjet se... I když občas se samozřejmě i mistr tesař utne, natož pak já :)

A jak je to s Vámi? Pijete rády? Co nejraději? Nebo nepijete vůbec? Proč? Máte nějaké - byť zprostředkované - zkušenosti s alkoholismem a odvykací léčbou? Měla jste s alkoholem Vy nebo Vaši blízcí nějaké zajímavé zážitky? Špatné nebo veselé? Podělte se s námi!

redakce@zena-in.cz

Reklama